Když se mě Martin, můj prima kolega z práce, počátkem září jen tak mimoděk zeptal, jestli bych mu v říjnu neupekla dort, chvíli mi mlžil, proč a pro koho to chce. Lezlo to z něho jako "z chlupaté deky", než jsem se dozvěděla, že se se svou milou Haničkou rozhodli vzít. Dojetí nejen z této informace, ale i z pocty, které se mně dostalo, bylo hodně silné a vlastně počínaje tímto jsem celé přípravy svatby s Martinem dnes a denně v kanceláři prožívala. Od oznámení rodičům, shánění prstýnků, ochutnání absolutně luxusních svatebních koláčků až po svatbu samotnou, kam jsem byla pozvána. Budoucí manželé měli jasno v tom, že se s přípravami nechtěji zdržovat déle, než je nezbytně nutné, takže termín na základě zásadních bodů domluvili již na počátek října. Z toho vyplývá, že na veškeré zorganizování měli pouhopouhý měsíc, což vůbec není moc času, ale zpětně, po včerejší velice vydařené "akci" musím říct, že všechno klaplo na jedničku. Z Martina je ženáč a z Hanky mladá paní a oběma to náramně slušelo. Troufám si tvrdit, že si oni i ostatní svatební hosté celou sobotu i kus neděle perfektně užili a že na tento zásadní životní krok budeme všichni ještě hodně dlouho s úsměvem vzpomínat :-)
Na přání nevěsty jsem měla vynechat potahovou hmotu, což jsem moc ráda splnila stejně jako prosbu, zda by dort mohl být ozdoben živými květy do teplých barev podzimu, tedy žlutá, oranžová, případně červená. Bohužel jsem nevěděla, jakou kytici si Hanka pro sebe vybrala, spoléhala jsem se tedy na to, že se barevně nějak sejdeme, a to i s výzdobou sálu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že slavnostní stoly jsou dekorovány rovněž do žluta, s využitím žlutých růží, totožných s těmi, které jsem použila na dort. A podobné, s červeně lemovanými okraji, měla i Hanička. Takže nakonec všechno docela příjemně ladilo :-)
Martin mě zase požádal, aby dort byl světlý a s ovocem. Upekla jsem tedy tři různě velé klasické korpusy s citronovým aroma, použila oblíbený vanilkový krém a co se týká ovoce - spodní a vrchní patro byly s malinami a borůvkami, prostřední pak s banánem. Celkově si dortík mohl přijít na dobrých 6 - 7 kg a byl to opravdu pořádný obr!
Už několikrát jsem se setkala s tím, že mnohé "dortařky" upřednostňují svatební dorty na úkor ostatních. To bych si moc nezapekla, vlastně tohle byl můj druhý v pořadí ... ale stejně je to jiné, byť každému dortu věnuji stejnou péči a snažím se co nejvíce vyhovět přání tomu, kdo po mě dortík chce. Prostě svatební je svatební. A když mi pak jedna mladá sympatická paní na svatbě dort po všech stránkách chválila s tím, že je sama cukrářka, takže "od fochu", byla jsem maximálně potěšena. Závěrem ještě podotknu, že se třípatrák spořádal najednou, po šunkové rolce, knedlíčkové polévce a svíčkové to byla sladká tečka. Nezbyl ani drobeček a mně se náramně ulevilo, že tahle jedinečná výzva dopadla dobře a ženich s nevěstou i ostatní byli moc spokojení :-)
Asi jsem blázen, ale já ty svatby fakt miluju!
♥ vaše R ♥
yellow | 8. října 2017 v 15:18 | 
určitě byl výborný :)
Teď jsem ho zahlídla na FB a jsem z něj doslova paf !!! To je úžasné!!!! Nádhera.
