Září 2017

Tučňáci na ovoci

28. září 2017 v 21:06 | renuška |  Snímánky
S malým zpožděním vkládám víkendový dort, který jsem dělala. Tentokrát si mi znovu po roce řekla dcera mamčiny sestřenice, Eliška, která je maminkou - nyní již dvouletého - chlapáka Fíly. Loni jsem byla vyzvána, abych upekla a ozdobila narozeninový kulaťák ve stylu "Krtečka", což pro mě byla skutečně hodně zásadní práce, co se modelování podle kultovního vzoru týče. Ani teď se Eliška nebála svěřit mi těžký úkol a znovu si na mě připravila figurky - tučňáky z pohádky Pingu. Žel bohu v tomto případě jsem byla totálně mimo a vůbec netušila, co se po mně chce. Dostala jsem sice trochu informací, ale pro jistotu jsem ještě omrkla galerii na webu, abych si legrační postavičky tučňáků trochu přiblížila a dostala je "do oka". Zároveň jsem při hledání zjistila, že být originální mi půjde asi hodně hodně těžko a i když budu dělat první poslední, budu jedna z mnoha autorek velice si podobných dortíků. Ale co už ... když nemůžu být svá zas tak moc na povrchu, schovala jsem překvapení alespoň dovnitř a dnes už vím, že hosté oslavy včetně samotného malého velkého muže se onoho překvápka nezalekli a malý dort s nadšením spořádali :-) A tak to má být!




A pak že na podzim nemůže být zima :-), byť jen na dortu. Pár sněhových koulí, stříbrných vloček, "alá iglů" a hrátky se štětcem a barvou, aby plocha ze "sněhových kvádrů" nebyla jednolitá a bílá. Ovšem nejdůležitější byli tučňáččí táta, máma, Pingů a malý tučňáčče. Slyšela jsem, že když v pohádce mluví, tak se jim ze zobáčků dělají trumpety - malé děti to prý moc baví, ale dospěláci to považují za naprostou blbovinu. Tak jsem ani neměla odvahu si to ověřit sama na sobě :-D
Dovnitř jsem upekla klasický korpus a obarvila ho tyrkysovou barvou a ochutila vanilkovým aroma. Jahodový krém jsem v jedné vrstvě mezi piškotem posypala borůvkami, v druhé malinami, takže při řezu mohl dort vypadat hodně barevně a vesele. Naštěstí tedy i jedle, jak mi Eliška potvrdila :-)

Tento víkend mě čeká dodatečné dortíkování pro mou milou sestřenici, za týden přijde na řadu třípatrový svatební a o dalších šest dní později budu mít k ruce velkého pomocníka při výrobě velice velice osobního dortu, který z podkrkonoší pojede až k Brnu. A pak, jak to tak vypadá, budu mít až do 27. ledna volno ... to si ještě povíme :-D

Tak to babí léto přece přišlo - jupííííí!
Užívejte do syta!
Vaše r. :-*


Kuželkový dort

9. září 2017 v 18:21 | renuška |  Snímánky
Kuželky nejsou bowlling!!! To byla první informace, kterou jsem si potřebovala ověřit, aby nedošlo k nepříjemnému faux pas. Protože udělat tuto zásadní chybu při tvorbě dortu pro mistra ČR v kategorií žáků v kuželkovém sportu, to bych se mohla jít s celým dortem leda tak vyfotit. Takže žádné díry do vrhacích koulí, žádné "kanály" po okraji dráhy, nic takového. On by mi to možná Ondra, vnuk mé tety, mamčiny sestřenice z babiččiny strany (jak já miluji vysvětlování příbuzenských poměrů :-D ) odpustil, ale já jsem mu na přání jeho babičky, tedy té mé tety, chtěla udělat opravdu radost a nezavdat důvod, aby zkoumal technické chyby. I z toho důvodu jsem chtěla vědět, jaký nosí dres, má-li startovní číslo (o kterém jsem se při předávce dozvěděla, že s ním hrál za žáky a nyní pokračuje i za dorost), zajímalo mě, jak se mu ve sportu daří apod ... A na základě všech informací jsem pak v hlavě kombinovala, co a jak, až jsem si vyfantazírovala přibližný obrázek velkého kulaťáku, který dnes Ondřej ke svým patnáctým narozeninám dostal jako překvapení. Zatím nemám zprávy o jeho reakci, ale minimálně to, jak se dort líbil babičce s dědou, kteří si jej u mě dnes dopoledne vyzvedli, mě povzbudilo a dalo naději, že u mistra dortík uspěje.




Kromě velikosti, která měla slibovat dostatek pro šestnáct hostů oslavy, mě teta poprosila o jediné, aby v dortu nebyly oříšky. Zbytek že prý nechá na mně. A co se týkalo zdobení, vlastně jsem si o všechno řekla já, protože jsem opravdu chtěla udělat prezent na míru. Proto ta několikrát opakovaná trikolora, protože pro mistra ČR prostě není symboličtějších barev než těch národních. Proto ten dres se startovním číslem, které Ondru provází už od počátku sportu. A proto ta zlatá medaile, jejíž cenu už Ondřej moc dobře zná a ví, že nic není zadarmo a že pocit vítězství za dřinu a trénink prostě stojí. Devět kuželek na svých značkách a dvě vrhací koule na dráze, to už je vlastně jen taková nezbytná samozřejmost.
Dovnitř dortu jsem upekla grankovanilkový korpus se slušnou dávkou vanilkového aroma, vanilkový byl i krém, o ovocnou chuť se postaraly jahodová marmeláda a jedny z posledních borůvek, které si v mrazáku ještě tak na jeden dva dorty šetřím. Oříšky jsem vynechala přesně tak, jak mi bylo řečeno :-)

Víkend ale pečením nekončí, právě teď mám za sebou ještě účast na pohádkovém lese, kde jsem v kostýmu Vochomůrky bavila víc jak stovku dětí a i kdyby se nabízelo, že v neděli si odpočinu, kdepak! Povinnosti hospodyňky volají! Ale půjde to pěkně od ruky, za dortík jsem dostala čerstvý burčák, takže si možná po sklence dvou i u luxování zazpívám :-). Za týden mě čeká další obecní akce, hodně časově náročná, péct budu až ob týden. A už dnes můžu prozradit, že mě v blízké budoucnosti také čeká jedna velká pocta - podruhé v životě do mých rukou vložili důvěru jedni z mých dobrých známých, kteří chtějí připravit svatební dort. O tom, že jsem dojetím uronila i pár slzí, snad ani nemusím psát. Jsem prostě cíťa :-)

Babí léto zatím čaruje docela fajn,
tak užívejte krásných dní!
Vaše r. ♥


Piráti na obzoru! ... podruhé

1. září 2017 v 16:25 | renuška |  Snímánky
Respektive tedy pirátky, protože dort, který jsem vyjímečně připravovala během všedních večerů po práci, je na přání malé/velké slečny oslavenkyně, která si přála párty pro piráty. A tomu prostě chtě nechtě musí odpovídat i sladký moučník. Možná, že až si budete prohlížet fotky, bude vám dortík něčím povědomý a já nebudu dělat tajemnou a rovnou prozradím, že podobný, ale menší kousek už jsem si střihla v lednu. Protože jsem od Jany, maminky, věděla, jaká bude výzdoba na oslavě, přizpůsobila jsem alespoň částečně design ozdobných prvků, a protože se jedná o holčičí jubilantku, nekouká na svět oko klučičí, ale dívčí, a z pod šátku ji visí dlouhý cop. O čem jsem byla pevně rozhodnuta už v době, kdy mi Jana o dort říkala, tak že na kulaťák jakýmkoliv způsobem dostanu kromě pirátských vlajek i celou loď, ať se děje, co se děje. Původně jsem chtěla místo šátku vytvořit opuštěný ostrov s palmou a truhlou se zlatem, ale nakonec to dopadlo, jak to dopadlo a já doufám, že Karča bude spokojená. Když si vezmu, že minulý rok jsem pro ni chystala typicky holčičí, něžný a jemný dort kočičí, tak za ten rok je to pořádný posun v touhách dítěte. :-)




Opět další z obrovských dortů, průměr nové formy je 26 cm, takže s potahovkou a krémem jsme na 30ti cm, do výšky min 10 cm, žádný prťous. Ale dětská párty si žádá své a aby zbylo na každého, je třeba na moučníku nešetřit. Zrovna tak jsem nešetřila na zdobení, protože ze zkušenosti vím, že čím víc potahovky, tím šťastnější dítě - tedy co se dortování týká. Oždibovacích vlajek s lebkami i bez je na dortu dost pro každého, a kdo bude rychlý, stihne i nějaký ten stříbrňák, kterými jsem zasypala dno lodi :-)
Dovnitř jsem upekla mramorový korpus ochucený aromem od Dr. "Bourbon vanilka Madagaskar", jednotlivé pláty jsem potřela domácí jahůdkovou marmeládou a spojila malinovým krémem a do třetice ovocných chutí jsem přidala několik hrstí borůvek. Na řezu bude dortík vypadat asi opravdu pěkně, ale u toho já už nebudu :-)

S každým hotovým dortem jako by končila jedna kratičká etapa a začala se nová. O víkendu, bohužel asi s deštníkem nad hlavou nebo v pláštěnce, plánujeme s Ondrou po bezkonkurenčním fesťáku Brutal Assault další podobnou akci, znovu výlet do nedaleka za pořádným nářezem a odreagováním, které je teď potřeba víc než dost. A příští víkend zase hurá k plotně. A pak zas a pak zas a pak zas ... o nudě u mě nemůže být řeč :-)

Září začalo symbolicky, deštěm.
Tak ať nám všem prší štěstí!
Vaše r.