Pivní dort

27. července 2017 v 21:03 | renuška |  Snímánky
Eliška si u mě termín rezervovala už dobré dva měsíce dopředu a dobře udělala. Přes léto mám kvůli práci i jiným prázdninovým aktivitám času podstatně méně, než kdykoliv jindy během roku. Protože jsem Elis nechtěla zklamat, zcela výjimečně jsem se do pečení pustila ve všední dny, což nebylo zdaleka tak náročné jako práce s potahovkou během vysokých venkovních teplot. Kdo s tímto materiálem má co do činění, ten ví, že z tuhé až tvrdé hmoty se během hnětení a titěrného tvoření stává nepoddajná rozteklá táhlá věc, se kterou to fakt jde těžko. Ale jak víme od pana Ledeckého - sliby se maj´plnit nejen o vánocích, takže jsem i přes tyto překážky udělala maximum, aby si Eliška mohla v páteční odpoledne dort pro své dva "šéfy" a manžele v jednom, čerstvé to šedesátníky, odvézt. Zadáním bylo udělat malý sladký dárek na téma "hostinec", protože právě ten mají oba ve své péči a Elis jim tam vypomáhá. Jak byli s výsledkem spokojeni, mi není známo, ale Eliška byla naprosto nadšená i přesto, že já jsem nadšená nebyla vůbec. Protože tolik nedokonalostí a chyb, které se na mě z pullitru šklebily, jsem snad ještě na žádném dortu neměla. Naštěstí byl po ruce chmel, který mi pomohl zakamuflovat, co se dalo :-)




Postavit na ubrus pořádný tuplák piva ... to není žádný problém ... pokud teda ten korbel není z více kousků, které při sobě drží silou vůle i silou špejlí. Doladit barvu piva, to už bylo těžší a vůbec nejtěžší bylo udělat "pěnu". Nechtěla jsem šlehat smetanu a pak ji na hotový výrobek hezky aplikovat, protože by to nedopadlo dobře kvůli obsahu vody, který by narušil potahovou hmotu. Bylo tedy nutné vymyslet pivní čepici jinak - k tomu mi posloužil rozdrobený piškot smíchaný s krémem - z tého směsi jsem potom vymodelovala větší kuličky, které jsem nerovnoměrně rozmístila po vršku základu sklenice a doufala jsem, že při potahování budou držet tvar. Zadařilo se! Kupodivu docela dobře se povedly vyrobit i chmelové paličky a jako nejtěžší se ukázalo ucho od pullitru, které nechtělo držet ani za nic. Nakonec opět posloužily špejle a párátka a především dlouhý pobyt v lednici, kde se všechno přilepilo ke všemu.
Dovnitř jsem udělala klasický světlý korpus, čokočoko krém, znovu jsem sáhla po čerstvé zásobě borůvek a v pěti vrstvách jsem se pokusila poslepovat vysokého slaďouše do tvaru budoucího dortu. Přiznávám, ideálně rovný nebyl, prostě křivák jak má být. Ale co už ... opice po něm nebude, a těch kalorií proti tekutému pivečku tam také není tolik. Na závěr stačí jen říct: "Na zdraví!" a "Ať slouží!" ... a já si dělám další zásobu fotek do dortového alba. Za letošek to zatím vypadá hodně pestře :-)

Ještě předtím, než s kluky odjedu na Slovensko na dovolenou, čeká mě další dortování - bude to malý, bude to zase něco poprvý a bude to určitě k jídlu. Za tím si stojím. Ovšem jestli to bude na podívání, to se teprve uvidí. A když ano, tak to uvidíte i vy ;-)

Pivečko pijem a vesele žijem,
desítku dvanáctku do sebe lijem,
staří i mladí jsme kamarádi,
když u stolu nad pivem máme se rádi.

... z dílny HSK - Žíbru ...

Prima léto, vaše r. :-*


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. července 2017 v 21:52 | Reagovat

Ten je kouzelnej :-)

2 NaTyy NaTyy | Web | 27. července 2017 v 23:58 | Reagovat

nádhera :)

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. července 2017 v 9:23 | Reagovat

Tak to by bylo akorát pro mýho muže!Hotovej pivní otrok ...

4 Meduňka Meduňka | Web | 28. července 2017 v 19:27 | Reagovat

Tohle je ten nejsuprovější dort, jakej jsem kdy viděla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama