20. června 2017 v 16:15 | renuška
|
Povídání k dortu, který jsem výjimečně tvořila, resp. dotvářela až v pondělí, by bylo na dlouho. Nicméně fakt, že jsem byla oslovena a vyzvána k tomu upéct malého slaďouše k prvním narozeninám synovce mých synů, mě nejen překvapil, ale také hodně potěšil. Protože ještě před rokem bych si nic takového ani ve snu neuměla představit. Teď už umím. Kristýna, maminka malého Honzíka, si pro něho přála dort, kde nebude moc potahovky, spíš radši krém, dovolila mi i ovoce a nechala mi - to především - volnou ruku. Souhlasila s mým návrhem, který se mi vlastně okamžitě začal rozvíjet v hlavě už v době, kdy jsme o dortu hovořili s tchýní, která byla strůjkyní všeho dalšího :-) A protože na webu je sice mnoho inspirace v podobě dekorování, ale hlavně odtud teď vím, že "frčí" krémové dorty, zkusila jsem si poprvé v životě "omatlat" piškot vícebarevným máslovopudinkovým krémem a zdobit ozdůbkami z potahovky přímo na to. Ty jsem si ale radši připravila předem, abych pak jen sáhla a nemusela se zdržovat další výrobou. Chtěla jsem prostě udělat maximum pro to, aby vše dopadlo tak, jak se předpokládá ... že do dortu malý oslavenec bude moct sáhnout, zamazat si baculaté prstíky, olíznout si je, zašpinit si sváteční outfit ... prostě užít si svůj den se vším všudy, tedy i s dortem jak se patří díťátkovským :-).




Krémový tyrkysáček a na něm slůně. A vlajky ať vlají, když se narozeniny slaví! Přesně takhle jsem si to představovala, aniž bych musela čerpat odjinud, což se pak ukázalo stejně zbytečné, protože podobných dortů je všude plno. Ale tenhle je můj a je tam tolik "poprvé", že je možná ani všechny nevypočítám. Ať už je to tříbarevný krém, se kterým jsem pracovala a kde bylo třeba být opravdu pečlivá, protože tentokrát ho žádná jednolitá plocha potahovky neschová. Nebo modeláž slůněte, která probíhala za pomoci mého Honzy - "Dobrý, mami!" nebo "Blbý, mami!". Vlajky už jsem si vyráběla několikrát, ale čerstvě mám doma nové pomocníky - ozdobná rádla, a s těmi se teprve pracuje! A co teprve s vyřezávačem písmenek, jehož principu jsem přišla na kloub teprve teď, přičemž doma už ho "suším" dobrý půlrok!!! Juch!
Co se týká obsahu - piškot je ze světlého těsta s tyrkysovým mramorováním a citronovou vůní, pojí ho standardní vanilkový krém a doplňují čerstvé jahůdky ze zahrádky. Jemná kombinace, kterou může i roční mrně :-)
Takovou radost jsem zase měla, když jsem si vyzkoušela dosud nepoznané a zjistila, že při troše vynalézavosti a odvahy zvládnu i krémové dorty. Sice nemám zdobítka, ale pokud si někdo nepotrpí na potahovku, která je fakt sladká jak cumel, tak tohle je docela fajn řešení, jak celý dortík schovat. Následující dva víkendy opět strávím ve společnosti Pasty Dama Stelly, přičemž vám, milým a věrným čtenářům, ještě dlužím jeden kousek z víkendu minulého. Snad se mi to podaří dohnat a dočkáte se :-)
Mějte se lehce a svěže, i když to slunce někdy moří.
Vaše r. :-*
Hrozně moc povedený
sloník je roztomilý 