Předsvítání

16. dubna 2017 v 19:00 | renuška |  Přišla Múza
Tma je nám přítelem
a stmívání láskou,
tiché kroky po pokoji,
kde život právě začíná,
kde mým tělem se prolíná
to tvé, žhavé, sošné, horké,
a přece smrtelné,
křehké jak život motýlí,
jak každá chvíle po chvíli,
která rychleji než hbitě
uteče z řídké časusítě,
bez omluvy mně i tobě
si prostě jen tak frnkne.
Protože tikačky ručkují
a na nic se neptají,
tak jim je to svaté.
Jako dni jeho probuzení,
jako to zatracené předsvítání,
které budí do ztráty,
do opuštění,
a škodolibě mne si ruce ...

... je to přece jeho práce,
jeho džob (ukradených) snů? ...

Brát noci a dávat dny,
bezohledně trhat švy,
co sotva držet začaly,
už aby se páraly
zpátky do svých životů ...


S láskou r. ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sugr sugr | E-mail | Web | 16. dubna 2017 v 20:45 | Reagovat

Žhavé, sošné, horké mužské tělo...
Bože Reny, taková romantika... :-)

2 Janinka Janinka | E-mail | Web | 16. dubna 2017 v 20:59 | Reagovat

Áááách! Krásný!

3 MirekC MirekC | Web | 23. dubna 2017 v 10:16 | Reagovat

Áááááá, Renušku opět přepadla můza. ;-)

4 renuška renuška | 23. dubna 2017 v 15:46 | Reagovat

[1]:A jak se to krásně žije!

[2]:Janinko zlatá, děkuju :-*

[3]:Konečně je zase inspirace, Míro!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama