13. února 2017 v 16:40 | renuška
|
Dort 10/2017 měl být už zase s koněm. Ach jo. I když jsem se to tomu mladíkovi, co si u mě dárek pro svou milovanou slečnu Simonku zadával, snažila rozmluvit, trval na svém. Protože Simča koně miluje. A protože už viděl, že jsem takový dort dělala. A protože on, i když tomu vůbec nerozumí a netuší, kolik by takový moučník měl vážit a z čeho by se měl skládat, prostě chce té své lásce udělat k narozeninám radost a překvapit. A to zas já chápu, tyhle důvody. Láska je láska a přes to nejede vlak. Takže jsem mu to slíbila, že teda ten malý kulaťák s koní hlavou bude mít na sobotu připravený a ať se staví. No a když už jsme u té hlavy ... miluji oslí můstky ... tak tenhle chlapec, Tomáš se jmenuje, hraje v metalové kapele, na hlavě má masku hlavy prasečí, která v den, kdy si u nás dortík vyzvedával, ve své reálné podobě ležela to dopoledne na márách, protože jsme doma měli co? Inu zabijačku. Tu taky nemusím. Jako dorty s koňmi.




Pozorným návštěvníkům neunikne, že podobný dortík už tady viděli dvakrát. Jednou byl s růžičkami a podruhé se čtyřlístky. Tenhle jsem nakonec okytičkovala sedmikráskami, abych se alespoň maličko lišila od svých přechozích děl a teď už jen budu doufat, že nikdo dort s koněm chtít nebude, protože fakt nevím, jak bych se svou originalitou a fantazií na toto téma zapracovala.
No a čím větší okoukanost navrchu, tím větší změna uvnitř. Teda změna ... no piškot klasika se strouhanou čokoládou, což na řezu vypadalo jako straciatella, k tomu premiéra mandlového krému a na přání trocha ovoce - dodělala jsem zásoby zamražených ostružin a zmenšila zásoby malin. Dnes už vím, že jsem se strefila do chuti i do pohledu a že Simonka byla moc a moc dojatá a překvapená, takže hip hip hurá. A co na tom, že mě ty koně prostě nebaví :-)
Na tento víkend mám opět o zábavu postaráno, a to rovnou dvojnásobně. Ale to mi zas tak nevadí, protože se mi podařilo svou touhu vyzkoušet zase maličko jiné dortování nabídnout jedné moc milé paní, jejíž dceru už z mého vyprávění maličko znáte. Víc neprozradím, ale poprosím - držte mi pěsti, ať to vyjde. I když jsem podobnou dobrotu už tvořila, tak přece jen, teď to bude kapánek jinačí. Už se těším na hotový výsledek, v hlavě mám srovnáno, co a jak, tak snad to tak i dopadne. :-)
A jestli vás teď okupují bacily jako mě,
tak se nedejte a ty potvory brzy zlikvidujte.
Zdá se totiž, že přichází jaro a venku bude kráááááásně :-)
r.
Ale vždyť ty ti koníci jdou