Zpátky ke štědrodnu

11. ledna 2017 v 20:38 | renuška |  Snímánky
I když už máme vánoce za sebou, teprve dnes jsem si našla čas vrátit se na chvíli zpátky ke čtyřiadvacátému prosinci a k okamžikům, které tak miluji. Ať si každý říká, co chce, ale vánoce prostě mají své jedinečné a neopakovatelné kouzlo, které lidem přináší takové vnitřní souznění, splynutí, jako bych v sobě měla vlnky uvolnění a vděku. I když mnozí z nás spíš podléhají stresu a tlaku v mnoha podobách (jedni nemají cukroví, druzí naklizeno, třetí nakoupeno ... ), já jsem se letos prostě chtěla nechat unášet na vlně pohody a radosti. Proto jsem neupekla ani jeden kousek cukroví, jen Honzíkovi jsem slíbila dvě várky úlků, které zmizely raz dva. I přes tuhle cílenou a úmyslnou "bídu" kluci ale nestrádali, protože obě babičky nás zásobily docela velkým množstvím sladkého zobání, takže nakonec bylo co mlsat. Co jsem si neodpustila, to byla příprava svátečního "černého kuby", kterého jsem si skutečně zamilovala a díky jediné letošní návštěvě lesa jsem do něho použila i tu trochu nasušených hub, co jsem doma měla. A pak už najednou byl čas na salát, řízky a klobásy, na přípitek a traráááá ... zazvonil zvonec a ježíškova nadílka na nás pod ozdobeným smrčkem už netrpělivě čekala. Nebo jsme snad byli netrpěliví my?

Svíčky v adventním svícnu jsme si šetřili, aby si jejich plamínky mohl užít i Ondra, který na každou adventní neděli odjížděl na internát. Je to takový krásný týdenní kalendář, který se za čtyři týdny uzavře a šanci dostane zase až za rok ...

Minulé tři roky jsem si do kouta k prosklenným dveřím dávala staré saně z bazaru, letos jsem místo nich ozdobila naši proutěnou truhlu. Betlém s figurkami už je letitý a svícen zrovna tak, ale přesto mám tyhle opakující se dekorace pořád ráda. Koš s chlupatinou si oblíbila i naše kočka Máša, která sice svým ladným skokem vždycky pár postaviček shodila - většinou to odnesli tři králové a pár oveček, občas i Panna Marie, což jí ale vůbec nevadilo. Hlavně že viděla ven a ležela na měkkém :-)


Stromeček tradičně zdobíme do bíla, velká většina ozdob je hand made, ať už jsem tvořila já nebo jiní šikulové. Na letošní sezonu už mám v plánu peříčkové ozdoby, což nesmím přes léto zapomenout, protože máme doma bílé slepičky a jsem si jistá, že sem tam po nich na dvorku nějaké to pěkné jemné peří zůstane ležet. Posbírám si je do zásoby a až přijde jejich pravý čas (a taky můj), vrhnu se na tvoření.



Prostřeno pro čtyři, jedli jsme po hodně dlouhé době zase jen tři. I když ... za oknem nám do talířů koukal daněk Lojza, na radiátoru se rozvalovala milovaná kočka Máša a kocour Kikin sice vyřvával za venkovními dveřmi, že chce k nám domů, ale jak známo ... od štědrovečerního stolu se nevstává, takže hold musel vydržet, než dojíme. Pro "strýčka Příhodu" bylo také připraveno - co kdyby náhodou :-)


Pohled z kuchyně do obýváku nás nenechal na pochybách, že už za chvíli pod stromečkem bude hromada překvapení ...


... a taky že ano. Mám dojem, že jsme rok od roku hodnější, protože dostáváme snad pokaždé víc a víc dárků. Všichni tři jsme si přišli na své, měli jsme radost z každého jednoho překvapení a ačkoliv se třeba Honzík o některá přání podělil, myslím, že on, Ondra i já jsme byli skutečně v údivu, co všechno nám ježíšek nadělil.

A kdo měl nakonec ze všeho toho nepořádku po nadílce největší radost? Jako již tradičně to byl náš kocour Kikin, který si vyloženě liboval v roztrhaných papírech, otevřených krabicích, provázcích a mašlích. Cokoliv šustilo, kamkoliv se mohl schovat - to bylo jeho. On měl svůj pelíšek na zemi, my v televizi a v duši taky. Měkko, útulno, svátečno.

I když je mi to už předem líto, v sobotu se s vánocemi v bytě rozloučíme. Už je to definitivní. Nechám jen nalepené vločky na sklech oken, teď se k tomu opravdickému sněhu docela hodí. Zbytek pečlivě uklidím na další vánoční sezonu, do které zbývá necelých dvanáct měsíců ... vlastně už jen jedenáct, počítám-li adventní období. A do té doby ... těším se, co hezkého nám příští dny přinesou. Určitě to budou samé láskyplné a úžasné zprávy :-)


Mějte samé báječné zítřky ♥
Vaše r.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 11. ledna 2017 v 21:05 | Reagovat

úžasné fotky

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. ledna 2017 v 22:59 | Reagovat

Jak už jsem psala u sebe, já mám nejradši to adventní období, období těšení a to mi tím čtyřiadvacátým pokaždé skončí a nechá to takový podivný a prázdný pocit.
A stejně se další roky budu zase těšit na tenhle den.
I když po něm bude další prázdno, stojí to za to :-)

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | Čtvrtek v 7:36 | Reagovat

[2]:To já mám podobě ale v tom okamžiku když zhasnu světýlkovou výzdobu. Nedržíme nijak moc vánoce, dárky si nedáváme už dlouho, děti mají své životy, takže si dáme jen tu klasickou večeři. Takže ani klasický stromek nemáme, to manžel, pokud na něj narazí, koupí alý v květníku, takže pak mám na zasazení do zahrady, ale musím mít všude moc světýlek. A když 25tého likviduju okamžitě adventní svícen a nahrazuji okamžitě rychlenými narcisy a hyacinty, vůbec nelituju že už jsou vánoce pryč. jen když zhasnou ta světýlka přijde to prázdno.....

4 Janinka Janinka | E-mail | Web | Čtvrtek v 8:00 | Reagovat

Krásný zdokumentování! :-)
Já se Vánoc nějak nemůžu nabažit a tak, i proti zvyklostem, nám stále stojí stromeček v obýváku a každý večer zapínáme světýlka :-D.

5 Nikola Nikola | Web | Čtvrtek v 8:23 | Reagovat

Nádherný vánoční snímečky a krásná vzpomínka. Taky Vánoce miluju a nedivím se, že došlo ke zdokumentování. Máte super stromeček, vše nádherně vyzdobeno.....Vzpomínám a nějak je mi to líto, že to tak rychle uteklo.....

6 Lucie Lucie | Web | Čtvrtek v 9:29 | Reagovat

Renuško, to jsou krásné střípky od vás z Vánoc.. :-) Věřím, že jste si vánoční čas příjemně prožili, doma jste měli krásně útulno, nazdobeno... muselo to být fajn! :)
Nejvíc se mi líbí váš chlupáček, který si libuje v balicím papíru, to je sranda občas s těma zvířatama :-) :-)

7 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | Čtvrtek v 12:39 | Reagovat

nádherná kočička, ostatní foky se mi taky líbí :-)

8 Blanka Blanka | Čtvrtek v 16:25 | Reagovat

Renuško, u tebe je nejkrásnější to pozitivní naladění. Dovedeš si všechno hezky užít, dovedeš se těšit...
To je pro život největší deviza! :-)

9 Mi-lada Mi-lada | Pátek v 11:12 | Reagovat

Hezké jste to měli, hezky jsi to nafotila, hezky jsi to popsala. :-)
Taky mám tu vánoční výzdobu ráda. Stromeček uklízíme na tři krále, svícny jsem některé taky uklidila, ale betlém si nechávám až do Hromnic. A některá světýlka taky. Je brzo tma, to až na Hromnice je o hodinu světla více.

10 renuška renuška | E-mail | Web | Pátek v 11:43 | Reagovat

[1]:Díky :-)

[2]:Baru, víš, ono je to asi tak, že všechno to těšení se, chystání, plánování, nával euforie, že to prostě na člověka padne, když je "po všem". I na mě to svým způsobem padá. Proč to tak je, netuším, ale přesto si říkám, že ten okamžik je kouzelný a stojí za to ho prožít. Hlavně na to nebýt sám ... ♥

[3]:Vendy, to jsi fofrník. Jak už jsem ale psala u Blanky na blogu, Honzík mě zkoušel usmlouvat, ať světýlka ze stromečku necháme ještě někde v obýváku svítit, tak kdo ví, jestli nám nebudou svítit ještě v březnu :-)

[4]:Jani, jsme v tom s tebou ... ještě do zítřka. Taky každý den rozsvěcujeme, jako by se nechumelilo. Teda spíš chumelilo :-D

[5]:Ano, uteklo to jako voda, což je asi tak správně. Všeho moc škodí a člověk má alespoň čas se na tu všechnu parádu zase do příštího roku těšit. :-) Děkuju :-)

[6]:Luci, bez zvířátek to by nešlo. Však to sama znáš, máte také zvířecího kamaráda :-) A děkuju :-)

[7]:No jo, to je pán, náš Kikin ♥

[8]:Blani, neboj, i čas na stesk a pláč si najdu, jen o tom nepíšu. Možná dřív, to jsem si sem vylívala srdíčko, ale teď dávám přednost všemu pozitivnímu a srdcimilému. A jsem ráda, že to můžu poslat i dál, třeba za tebou :-*

[9]:Mil, u nás jsme několik let uklízeli stromek cca 14 dní od vánoc, možná kousek později, a vždycky mě mrzelo, že ho neviděla moje nejmilejší kamarádka Katka. Až včera KONEČNĚ!!! dorazila na nečekanou návštěvu a našeho vánočního fešáka tak stihla. Kdybych uklízela na tři krále, viděla by prdlačky. Takhle jsem měla já i ona radost, že to vyšlo. Takže všechno zlý pro něco dobrý :-)
PS: Světýlek není nikdy dost!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama