21. ledna 2017 v 13:55 | renuška
|
Když se řekne "Sparta", tak ...
- si vzpomenu na řeckou historii
- se mi vybaví říkanka: Sparta, Sparta, buzerantů parta (tímto se omlouvám všem fanouškům tohoto týmu, ale fakt to tak mám v hlavě zapsaný)
- si matně vybavuji, že to buď jsou nebo nejsou "sešívaní" a že se Slávií asi budou vždycky na kordy ... alespoň na fotbalovém trávníku
- jo a taky jsou to cigarety, myslím ... Sparty ... nebo ne?
Nicméně pro mě to tento víkend bylo hlavně zadání pro výrobu dalšího sladkého dárku. Ten si u mě objednala slečna Veronika, která mi občas pomáhá při obecních akcích. Její přítel, shodou okolností Ondrův kolega z tanečních, dnes slaví své jednadvacáté narozeniny a Verča ho chtěla překvapit, k čemuž jí poslouží dort z mé dílny. Žádné výrazné nároky neměla, obsah a složení dortu ponechala zcela na mě, jen poprosila, aby dort byl alá "Sparta" - fotbalový tým z Prahy, jehož je Patrik, její přítel, velkým fandou. A protože to není první sportovní dortík, který dělám, docela rychle jsem si vyfantazírovala jeho vzhled, který byl s nadšením přijat a dnes, za pár minut, ho v reálné podobě předám. Snad se bude líbit :-)




Typická modrožlutočervená trikolora byla jasnou volbou téměř okamžitě stejně jako logo samotné Sparty. To jsem si připravila už dva dny dopředu, aby mi pěkně vytvrdlo a pak ho stačilo jen položit na vršek dortu. Pravdou je, že tahle piplačka vyšla na téměř 2,5 hodiny čisté práce, což se takhle vůbec nezdá, ale ano, je to tak. Samotná šála, to byla otázka lusknutí prstů. Původně jsem měla v plánu položit ji přes dort, ale nakonec jsem se rozhodla, že bude daleko lepší kulaťák jí omotat a myslím, že to vůbec není zlé.
Uvnitř jsem znovu volila banány v čokoládě, nějak mi to teď k tomuhle období pasuje nejvíc. Doplňuje je banánový krém a mramorový vanilkovokakaový korpus s kapkou rumové tresti, která tam sice není moc cítit, ale pro ten pocit ...
Moc pěkně se mi pracovalo, šlo to všechno skoro jako po másle, znak byl sice chvílemi dost vyčerpávající, ale jinak si nemohu stěžovat. Objevila jsem při práci i takový malý zázrak, protože teď, v zimě, se tuhá potahovka velice dlouho zpracovává a mě až dnes!!! napadlo zkusit ji dát na chviličku do mikrovlnky povolit. Ach, ta slast jen párkrát poválet válečkem a ohromná placka na potažení byla hotová. Sice si už tak neposílím prsáky a tricepsy (nebo co je to za svaly), ale ušetří mi to hromadu dřiny a času. Tak už příště budu vědět, jak na to :-)
Buďte šťastní! A užívejte si zimu :-)
vaše r.
Tak tohle vidět a dostat náš soused tak z toho má multiorgasmus! On a vlastně i jeho dva synové jsou naprostí sparťanští fanatici!!! Pro ně je jen shození vlaječky ze zdi naprosto smrtelná urážka jejich miláška.....
