2. ledna 2017 v 19:14 | renuška
|
O originálním a jedinečném "Braunově betlémě" už jsem tu
kdysi psala, proto pro zájemce tentokrát vložím jen
tento odkaz, kde se o něm můžete dozvědět více. Pro nás je to místo, které je od našeho bydliště skutečně nedaleko a má-li člověk chuť se projít nejen přírodou, ale přitom i shlédnout něco zajímavého, je to ten pravý cíl k pěší turistice. A nemusí se udělat jen "malý" okruh kolem soch; je možné dojít až do Kuksu, kde stojí nově zrekonstruovaný
hospital s nádhernými zahradami. My jsme si pro naši silvestrovskou procházku zvolili střední trasu, která vede míjením památek po M. B. Braunovi k novodobým pískovcovým sochám ze série "Křížová cesta 21. století". Směrem do kopce se dá opět celkem pohodlně dojít k parkovišti, byť se u toho trochu vypotíte, což v povánočním čase není vůbec na škodu. Částečně jsme si tímto rodinným výšlapem i vynahradili letošní absenci, co se štědrodenní procházky přírodou týká. Počasí nás nakonec opravdu překvapilo a jinovatkou ozdobené stromy, keře, listy ... zkrátka pohádkové prostředí člověku udělalo dobře nejen na duši, ale i na těle. Jak nám pak po návratu domů chutnal domácí maminčin čaj s pořádnou dávkou rumu! Jak se pak hned čerstvěji vítal nový rok! Nezlobila bych se za to, kdyby se i tahle prima dvouhodinová vycházka stala takovou naší malou tradicí :-)












Zbytek party jsem poněkud zdržovala, protože jsem se co chvíli zastavila u nádhery, která byla k vidění všude kolem. Jinovatka opravdu dokázala za dva dny vyčarovat takové krasohledy, že nebylo možné je jen tak minout ...
Hned prvními sochami, pokud scházíte z Betléma dolů do údolí směrem ke Kuksu, jsou tihle tři obří andělé. Nevím, proč, ale naháněli mi takovou hrůzu, v jejich bezprostřední blízkosti bylo tolik energie, kterou jsem vůbec nedokázala strávit. Čím víc jsem se k nim přibližovala, tím víc mi vadili, stahovalo se mi hrdlo a trnuly tváře, zůstala jsem okamžik stát a přemýšlela jsem, co se to se mnou děje. I když se mi moc nelíbil ani zbytek netradiční venkovní expozice, tyto až negativní a nepříjemné pocity jsem měla jen u tří andělů. Vyfotila jsem je jen proto, abych si připomněla nezvyklé emoce, které ve mně sochy vzbuzovaly.
Rok 2016 jsme zakončili aktivně. Pohádkami a odpočíváním proložené vánoční období tím skončilo a i když nám ještě pár dní stromeček a další tradiční sváteční ozdoby budou doma dělat společnost, už je to prostě pryč. Rok co rok pouze konstatujeme, jak rychle to uteklo a divíme se tomu. Ale máme neuvěřitelné štěstí v tom, že si ten čas, který - ano - letí jako zblázněný - můžeme užít tak, jak sami chceme. Svobodně, o své vůli, podle svého uvážení. A to je na tom všem asi to nejkrásnější. A také nejvzácnější. Díky za to!
Buďte tím, kým skutečně jste, dělejte to, co doopravdy a upřímně chcete ♥
Vaše r.
Renuško, to byla krásná procházka a až mě běhá mráz po zádech, když píšeš o té zvláštní energii. :-O
Posílám objetí a ještě znovu přání do nového roku. Ať je krásný, šťastný a takový jaký přesně chceš aby byl.