19. prosince 2016 v 18:07 | renuška
|
Do třetice všeho dobrého i zlého, v tomto případě sladkého. Třetím dortem pro třetí slečnu, která dovršila osmnáctý rok života, bude velký kulaťák, který vám záhy představím. Zadala si ho u mě opět maminka, shodou okolností též Martina jako v předchozích případech, jen s tím rozdílem, že tuhle Martinku vy už znáte. Je to jedna z těch "mých", které mají ten dar, že umí léčit a konejšit tělo i duši. Už jen proto jsem zakázku neodmítla, protože jednak se z nás za ten čas, co k Martince chodím na masáže, staly kamarádky, a druhak jsem se jí chtěla alespoň trošku revanšovat za služby, které ona poskytuje mně. Proto jsem si upravila harmonogram a dort pro její dceru Terezu, který měl původně vypadat úplně jinak, jsem si zapsala do kalendáře. V počátku jsme uvažovaly nad tím, že by dortík k jubileu byl potažen bílou hmotou a na něm položené vymodelované 3D srdce plus napsaný nějaký citát. Velkou radost mi ale udělalo konečné rozhodnutí, že bude lepší dort ozdobit živým kvítím a text upravit na jakýsi vzkaz matky dceři. Při té příležitosti jsem si koupila nová vykrajovátka na písmenka, ale žel bohu na materiál, se kterým pracuji, se vůbec nehodí, písmena se lepí do formiček, nedrží tvar a vypadají opravdu odpudivě. Z toho důvodu jsem myslela, že to vzdám, než mě v pátek o půl jedenácté večer, kdy už jsem měla hotové dva předchozí moučníky a všude uklizeno, napadlo, že by šlo písmenka vytvořit z čokoládové polevy. Ty pak stačilo nechat do druhého dne vytvrdnout (pro jistotu jsem si udělala rovnou dvě várky, kdyby se některé z liter kvůli křehkosti polámalo, jak se ve finále i stalo) a mohlo se jít zdobit. To už byla hračka ...




Martinka měla jediné dvě prosby - aby květy byly rudé a aby se v rámci mých možností podařilo aplikovat vymyšlený text. Nakonec se povedlo obojí, i když nebýt třeba mých rodičů, kteří jeli extra do města shánět floru, což by se mohlo zdát jako banalita, ovšem v reálu dát dohromady několik druhů červených květů zas taková hračka nebyla, hodně bych se bývala zapotila. Jako s těmi písmenky. Nakonec se ale zadařilo obojí a ještě zbylo kousek zeleně na obvod kulaťáku. Uvnitř se skrývaly čtyři vrstvy bílého piškotu s citronovým aroma, klasický vanilkový krém, několik hrstí zamražených domácích malin a také jahůdková marmoška.
Protože vím, že oslavenkyně měla dostat ještě další dva dorty, říkala jsem si, jak ten můj obstojí v konkurenci, ale nakonec prý sklidil ovace a moc se líbil. Takže z mé strany radost velika převeliká :-)
Ani se nechce věřit, že už je rok 2016 téměř u konce a já tímto předposledním dortem finišuji s mým letošním dortováním. Už se těším, až v lednu zasednu k PC a budu po několik večerů dávat dohromady naši už šestou rodinnou fotoknihu a druhou knihu s dortíky. Znovu se budu vracet k hotovým dílům, která jsem za těch dvanáct měsíců vytvořila a zároveň budu zvědavá na nový rok, který mi jistě přinese plno dalších výzev. Už teď jich mám v plánu nejméně pět, a to ještě nezačal ani leden :-). Hlavně se nebát a jít do toho s odvahou a chutí!
A dobrou chuť přeji i vám, ať už si rádi zobnete čehokoliv :-)
renuška
Renuško, ten je opět nádherný! Ty jsi tak šikovna! Čokoládova písmenka vypadají dobře, pěkně sis s tim poradila.
A ty živé květiny vypadají na dortu krásne. Těším se na další Tvé výtvory! 