Když jsme si vybírali organizované výlety na naší chorvatské dovolené, kombinovali jsme jeden větší s jedním skromnějším, ne tak časově a finančně náročným, zkrátka tak od každého něco. A protože jak už jsem tu uváděla, sluníčko při západu jsme si přímo u hotelu nemohli tak úplně dopřát, využili jsme nabídky vyjet na lodi přímo za západem a při troše štěstí zastihnout i radovánky delfínů na volném moři. V uvozovkách, jak nám paní delegátka naznačila, protože na delfíny musí mít člověk fakt kliku a prý je to spíš jen takové lákadlo provozovatelů těchto aktivit. I s tím jsme ale do toho šli - už jen proto, abychom si trochu zpestřili náš pobyt. A že jsme udělali opravdu dobře, to jsme udělali ...




Vyplouvali jsme opět z přístavu v Pule, kde jsme byli den předtím ráno na prohlídce, na lodi se nás sešlo maličko, ale cestou jsme ještě nabírali další zvědavé pasažéry, takže kapacita pro padesát členů posádky se naplnila téměř do jednoho. A pak už jsme jen pozorovali cestu slunce k spánku ...


Takto to vypadalo na moři mezi sedmou a osmou hodinou večerní. Ještě stále bylo dost vidět, ale přesto už se paprsky sluníčka odrážely od mořské hladiny a navozovaly pocit blížící se noci.

Postupně jsme se mezi souostrovím Brijuni dostali až k místu, kde už "parkovaly" další lodě se stejným úmyslem - vidět naživo delfíny ve volné přírodě. Chvíli jsme měli oči na stopkách a sledovali vlny, když v tom najednou to divadlo začalo. Nejdřív jen opatrně propuli mezi námi a pak si začali hrát, skákali a skotačili ... s Honzíkem jsme jen s úžasem a nadšením vykřikovali, že tam opravdu jsou. Nedalo se fotit ani natáčet s úplným soustředěním, proto jsem foťák měla namířený tak nějak tím směrem, kde se to všechno odehrávalo, ale plně jsem se věnovala jen vlastním vjemům a dojmům, které byly naprosto bezkonkurenční. A podle reakcí ostatních diváků jsem určitě nebyla sama, kdo si tento malý zázrak užíval. Pro nás jednoznačně ten největší zážitek z naší letošní dovolené.



A pak bylo najednou po všem, nebe zezlátlo, moře taky, loď na obzoru jako by dokreslovala atmosféru a my se rozloučili s delfíním společenstvem a odjížděli zpátky "domů". Sluníčko postupně zapadalo, až se ztratilo a zbylo po něm jen pár zlatavých proužků mezi stále tmavším mořem a nebem ...


... až se dočista udělala tma a měsíc se konečně dočkal své pozornosti.
A proto rada všem, kteří budou jen trochu pochybovat o nabídkách námořníků, kteří vám budou chtít doslova vnutit cestu na lodi za západem slunce a za delfíny - důvěřujte jim a věřte, že se na vás štěstí usměje a vy tuhle jedinečnou podívanou zažijete se vším všudy. Poněvadž kdyby nic, tak tohle si opravdu zaslouží váš čas a těch pár kun, které výlet stál. Ostatně, když se nás doma někdo zeptal: "Tak co, jak bylo v Chorvatsku?", tak naše první odpověď bez rozdílu toho, kdo měl zrovna prostor mluvit, zněla: "Bylo to skvělý a představ si, viděli jsme živý delfíny na moři!" Už jen to je důkazem, že právě tento zážitek si v sobě poneseme asi hodně hodně dlouho :-).
PS: Máte-li chuť si zasoutěžit, je tu pro vás stále Giveaway s vůní Istrie :-) - TADY
Ten západ je prostě úžasný, tyhle snímky miluju - tedy, pokud tam náhodou nejsem, což se tento rok nestalo****