4. srpna 2016 v 16:25 | renuška
|
Ještě, než se odporoučím s kluky na dovolenou, ráda bych se vrátila k několika knížkám, které jsem za poslední dobu přečetla. Některé mi trvaly déle, některé jsem měla za chvíli "přelousknuté" a u některých mě až mrzelo, že už jsou u konce, bývala bych brala klidně silnější svazek. Zatím si pořád v knihách hledám lepší zábavu než u televize a jsem tomu ráda, protože nic nevyburcuje vaši fantazii a představivost tak jako psaný příběh, ani ten sebelepší film, protože i ten už má nějakou vizualizaci a i když vám to třeba není zrovna sympatické, berete to tak, jak to je. Kdežto v psaném románu máte absolutní volnost a můžete všechno vidět úplně jinak ...
Tři z knihovny obecní, dvě moje vlastní ... celkem pět knih, které mi po několik desítek večerů dělaly víc než dobrou společnost. Co kus, to jiný žánr, příběh, styl ...
ANALFABETKA, KTERÁ UMĚLA POČÍTAT - Jonas Jonasson
Milovníkům "Stoletého staříka" netřeba představovat druhý kousek od severského spisovatele JJ, který už má na pultech knihkupectví další novinku a já nepochybuji o tom, že bude opět plná ironie, absurdna, humoru, neskutečna, nepochopitelna, a přitom všeho tak do sebe logicky zapadajícího, jako tomu bylo i v "Analfabetce". Stručně nastíním děj, kdy se černošská údržbářka latrín, mladá a krásná, ovšem především nadmíru inteligentní a chápavá Nombeko dostává z úplného dna přes uklizečku jedné z nejvyšších "hlav" na výrobu jaderných bomb, které ve finále radí, co a jak, až do Švédska, kde se setkává s dvojčaty Holgerem a Holgerem (ne, fakt se nedivte tomu, že se oba jmenují stejně) a řeší s nimi až téměř do konce, co se sedmou atomovou bombou, o které vlastně vůbec nikdo neví, že byla vyrobena a že v podstatě stále existuje. Za pomoci třech číňanek, které se z jižní Afriky společně s bombou dostanou až právě do Švédska, jedné revolucionářky a dalších kuriozních postav se nakonec Nombeko bomby zbaví, ale trvá jí to dobrých dvacet let ... V pokročilém věku nakonec i s tím "lepším" Holgerem otěhotní a tím se jí splní konečně sen žít v "normální" rodině.
Mnohokrát jsem se tak nahlas smála, až se Honzík z vedlejší místnosti divil, co že to vlastně čtu, že je to tak legrační. Ale tady fakt nelze ignorovat tu neuvěřitelnou Jonassonovu fantazii, aniž by člověk mrkl okem. Tady se prostě MUSÍTE chechtat, ať už chcete nebo ne. Z tohoto a ještě dalších mnoha důvodů dávám dvěstě bodů ze sta.
NA VEČÍRKU - Více českých spisovatelů
Když jsem onehdy četla podobnou sbírku příběhů na téma vánoce, zařekla jsem se, že tohle už nikdy více, i když ta věhlasná a známá jména našich spisovatelů se nenápadně zaručovala, že mě nezklamou. Opak byl pravdou. Ani tahle útlá knížečka mě nepřesvědčila a důkazem toho je, že si už nepamatuji ani jednu povídku, čili vám k tomu nemůžu napsat nic víc. Matně si vzpomínám, že snad u jednoho, dvou krátkých fejetonů jsem se docela usmála, ale to bylo všechno. Chyběla mi pointa, vtip, nápad - a určitě bych jako výmluvu nebrala to, že se jednalo o příliš málo prostoru pro rozvinutí děje. Zkrátka, jiného by to možná bavilo, ale mě prostě ne. Takže pardon, ale zde se opravdu mistr tesař utnul a příště už fakt po podobné knize nesáhnu.
OSTROV TISÍCE PRAMENŮ - Sarah Larková
První obří překvapení, které jsem nečekala ani náhodou. Knížku jsem si v knihovně vypůjčila jen kvůli obálce a říkala si, že buď a nebo. A vyšlo buď. Z počátku zdlouhavější začtení, ale pak, když jsem se ponořila do milostného příběhu, šlo to už samo. Příběh slečinky z vyšší vrstvy, Nory, která se po smrti milovaného přítele dostane z deštivé Anglie na místo, o kterém vždy snila, na Jamajku, kde poznává krutý život otroků, odsuzuje příšná opatření a zacházení s nevolníky a brání je, co jí síly stačí. Její manžel, despotický tyran a násilník, kterému patří plantáže, má naštěstí mladého syna, který je věkově, názorovně, zkrátka celkově mnohem blíž mladé Noře a samozřejmě dochází k zamilování. Děj však není jen o lásce, ale i o sounáležitosti duší, o napětí, když Noru unesou "divocí" otroci žijící v lesích; i tam se nakonec postaví na vlastní nohy a dokáže žít, fungovat, milovat.
Krásný příběh z exotického prostředí, kde nechybí láska, drama, bolest, naděje ... jak zmiňuji v počátku, velké překvapení a pokud bude k dispozici volné pokračování knihy, sáhnu po něm. 95 bodů ze sta není vůbec špatných. A kdo máte rád podobný typ románů, určitě zkuste - věřím, že si pěkně počtete.
LÁSKA Z PAŘÍŽE - Alexandra Potter
Stará známá AP, která patří do mé vlastní sbírky knih, čemuž jsem obzvláště v tomto případě moc ráda. Romantika zasazená do Paříže, kterou jsem nedávno osobně navštívila a znám mnohá místa, která se zde zmiňují, napínavý až detektivní příběh, který si hlavní hrdinka, spisovatelka na volné noze, Ruby Millerová prožívá znovu, i když jeho aktéři jsou jí úplně cizí ... Kdybyste měli tu příležitost procházet bytem, kde sedmdesát let nikdo nebyl, vše je netknuté a vy náhodou zavadíte o balíček milostných dopisů, z nichž na vás dýchne tolik lásky a něhy, která neměla možnost trvat déle než pár dnů ... Také byste chtěli vědět, proč. Za jakých okolností se věci děly tak, jak se děly. Jak to dopadlo. A to i kdyby vás měli vyvést z aukční síně a zavřít za poškozování cizích věcí. Víc vám určitě neprozradím, i když by vás to možná zajímalo. Přečtěte si "Lásku z Paříže" a uvidíte sami, že byste si s Ruby klidně vyměnili místo. Já tedy určitě. Na sto pro. Za sto ze sta.

A je tu poslední kousek. Když jsem někdy v červnu zjistila, že jedna z mých hodně oblíbených blogerek, Janička "Niternice" bude vydávat knížku, bylo mi jasné, že ji oslovím, abych si ji mohla přečíst. Protože znám její styl psaní, vyjadřování a každý článek, ať už je veselý či bolavý, umí Jana tak dobře napsat, že jsem ani v nejmenším nepochybovala o tom, že by kniha stála za nic. Tudíž, když přišel den "Dé", poprosila jsem Janu, velkou paní spisovatelku, zda bych od ní nemohla jeden výtisk odkoupiti, samozřejmě s vlastnoručně napsaným věnováním. Netrvalo dlouho a přišla mi obálka z Prahy, pro mě v tu chvíli s neznámým obsahem, ale jakmile jsem do ní nakoukla, byla jsem naprosto v sedmém nebi. Přišlo mi čtení i s věnovačkou a třema záložkama s citacemi slov hlavního hrdiny ... jako dárek. Jakou já měla radost!
METODĚJ TOTT - J.S.
Kus života divokého, nespoutaného, nesmírně sexy charismatického, nadaného, dívčí srdce lámajícího, hloubavé texty z vlastního života čerpané skládajícího kapelníka úspěšné rockové kapely "Metody", Metoděje Totta, jeho (ne)zdary v přístupu k ženám, kapitoly s hlavičkou "Metody ..." čehokoliv. Psáno v první osobě, přičemž autorkou je sice žena, ale vy čtete mužský příběh a je obdivuhodné, jak Jana dokázala svoje "holčičí" myšlení přeonačit na "klučičí". A povedlo se jí to parádně. Metoděj žijící ve slávě showbusinessu, stále v hledáčcích senzacechtivých novinářů a špehů, bez anonymity, ale s nadějí, že najde tu pravou, v každé kapitole jinou ženu pro svůj život. Mezitím se stihne stát tajným otcem, ožení se, rozvede, nakonec to vypadá, že opravdu potkal ženu svého života, což je ve finále také omyl ... až mi ho bylo chvílemi i líto, že mu každé jeho, byť třeba i jen platonické zamilování, nedopadne. Ale rozhodně to není příběh plačtivý, naopak jsou okamžiky, kdy se zasmějete a docela barvitě si představíte situace, které tam fiktivní hrdinové prožívají. Navíc ten čtenář, který k Janě na blog chodí, určitě ví, že má blízko k Jižním Čechám i k pražským Dejvicím - právě tyhle dvě lokality jsou v knize jakýmsi "domovem", který vám přijde úplně samozřejmý a vlastně byste od Janinky nic jiného nečekali.
Za mě plný počet jednak pro originální příběh, ale i jako obdiv a poklona úžasné ženě, která ve svém hodně nabitém soukromém životě ještě dokáže takhle tvořit. Jani, jsi skvělá! Jen tak dál!
...............
Zítra mi začínají prázdniny a je jasné, že u vody si člověk prostě musí číst. A když ne jiný, tak Renuška určitě. Naštěstí to vyšlo všechno tak krásně, že máme u nás v obci dnes otevřenou knihovnu, takže jednak vrátím vypůjčené tituly a hlavně si vyberu zase něco nového do zásoby. Zálusk mám na několik knih, ale protože tady novinky mění cca 4x do roka a je o ně zájem, je docela klidně možné, že sáhnu po něčem stokrát přečteném jinými vášnivými milovníky knih. Ať tak či tak, čtení si neodpustím :-).
Mějte se tu všichni krásně, užívejte léta a až se vrátím, podělím se s vámi o nové zážitky, fotografie a jedno renuščino "Giveaway" od moře. :-)
Analfabetku jsem četla, skvělá kniha