19. srpna 2016 v 20:10 | renuška
|
Když jsem byla poprvé na dovolené v Chorvatsku na Istrii, bylo to přesně 14 dní po mé svatbě, a asi sedm dní už jsem v břiše nosila našeho Ondru, což jsem tehdy ještě, pochopitelně, nevěděla. Od té doby uteklo šestnáct dlouhých let a já jsem se ve společnosti dvou už téměř mužů na tato místa vrátila, byť ne přímo do Poreče, kde jsme tenkrát trávili líbánky, nýbržto ještě kousek níž, pár kilometrů od úžasného městečka Pula, do místa zvaného Banjole, kde jsme s Ondrou a Honzíkem trávili naši letošní dovolenou. Byla stejně slaná jako tři předchozí, stejně horká a slunečná, stejně plná zážitků i výletů, prostě stejně prima. Jen v duchu jsem si posteskla, že už je to v této sestavě asi poslední, protože ať chci nebo ne, už zkrátka klukům moje společnost nestačí. Každý už se vyvíjí jiným směrem a ještě loňské radovánky ve vlnách si teď víc užíval spíše Honzík a já, Ondrášek trávil hodně času s knížkou nebo pozorováním. Voda jako taková ho tolik nelákala - možná to bude i tím, že na rozdíl od něj jsme já i Jeník vodní znamení - raci a štíři k vodě patří, kdežto beran se bude asi radši držet při zemi. A to dost paličatě :-).
Jinak ale mohu říct, že jsme si užili báječných osm dní, kdy o nás bylo skvěle postaráno jak na hotelu, tak v restauraci, kam jsme docházeli na snídaně a večeře, o kterých se rozhodně nedá říct, že by byly ošizené. Ba naopak - oči by jedly ... znáte to. Počasí nám vyšlo ukázkové, došlo i na výlety, ke kterým se vrátím zvlášť, odpočali jsme si, propovídali hodiny, knihy jsme také nadarmo nevezli přes hranice a i wi-fi byla, takže nám nechybělo vůůůůbec nic. Snad jen chvílemi se mi zastesklo po nějakém parťákovi, který by nám náš lichý počet vyrovnal do čtyř. Ale co nebylo letos, může být za rok :-) ...





Stromy, stromy, stromy ... všude samé stromy, především pak borovice s nádherným hebkým jehličím umožňovaly schovat se do stínu a nebýt celou dobu jen na přímém slunci. Po většinu dní jsme pobývali v zátoce, v jejíž blízkosti stál náš hotel, takže jsme to měli do moře opravdu jen pár kroků. Záleží, chtěli-li jsme být spíš na pláži kamenité nebo oblázkové a mohli jsme si zvolit, zda vcházet do moře plného kamenů a ježků nebo spíš měkkého a poddajného písku. Zkrátka pro každého něco. Lidstva více, ale pokaždé se dalo najít místečko, kde jsme se na chvíli mohli vystavit slunečním paprskům, aby nás usušily a nechaly na nás jen slané mapy jako památku na mořskou vodu.
Příroda si tam s námi hezky hrála a čarovala taková kouzla, která se kolem nás na chvíli zdržela a pak letěla zas dál ...
Místy to vypadalo, jako by hotel stál na skále, která se skládala z prokládaných kamenných desek. A to pořád není konec krásy ...
... protože i když jsme přímý západ slunce kvůli pozici našeho pobytu vidět nemohli, tak i to "málo", co nám bylo umožněno spatřit, stálo za to. Každý večer se nebe halilo do jemných pastelových tónů a úžasně kontrastovalo s tmavou zemí a vším s ní pevně spojeným.
A o co víc noci vyzývaly k romantickým myšlenkám, o to víc ve dne bylo prostoru pro zábavu. Kluci si vybrali okamžitě - jeden den si půjčili kajak (nebo kánoi? Mám v tom pořád trochu guláš ...) a druhý den jsme společně vyzkoušeli staré známé šlapadlo. Ondra s Honzou se shodli na tom, že loď je tisíckrát lepší a hlavně že na ní za hodinu pluli daleko dál než kam jsme došlapali dohromady. Takže pokud bude ještě někdy nějaké příště, tak v případě sportovního vyžití (nepočítám-li Honzíkovo nekonečné potápění se a lov čehokoliv) loď vede a určitě na ni dojde.
A aby to nevypadalo, že si hráli jen kluci ... hrála si i maminka ... s aplikací "Prisma" jsem v mobilu "mozaikovala" nás tři a dopadlo to takhle :-).
Závěr dnešního sáhodlouhého vyprávění o naší dovolené je tu. Ovšem pokračování je teprve před námi - čeká nás návštěva přímořského letoviska Pula, městečka Rovinj, výlet lodí, "poctivý" západ slunce a také delfíni. V jakém pořadí články pošlu do světa, to se uvidí, každopádně pro dnešek děkuji za pozornost a doufám, že jsem na vás alespoň trochu té typické středomořské atmosféry přenesla a že jste se se mnou na chvíli vrátili tam, kde se nám tak dobře žilo a vegetilo :-).
PS: Pro zájemce připomínám mou skromnou Giveaway, kde můžete vyhrát maličkosti právě z Istrie. Budu ráda, když se zapojíte :-). Soutěžit můžete přímo
TADY.
Chorvatsko je krásné a moc vám to všem na těch fotkách sluší