Sousedi
21. července 2016 v 16:42 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Nepěkné dilema, toť pravda. Asi bych se klonila k té sociálce, jenže, ty děti už mají asi dost zakódovaný tenhle mechanismus života a je otázkou jestli by nakonec neputovali s návyky jaké si odnesou od jedné rodiny ke druhé. I když jsou ještě natolik malé a málo chápající, že by to pro ně mohlo bát vysvobozením i v tom dětském domově..... kolikrát odebírá sociálka děti z podstatně malichernějších důvodů.
Říci "Sociálku na ně" je jednoduché, ale mnohdy to problém nevyřeší, a to ani kdyby ta sociálka opravdu zasáhla. Těžké řešení!!!
Je to smutný počtení, vždycky je mi těžko na duši, když slyším, jak někdo ubližuje, byť je to třeba i jen slovně, dítěti. Pokud by ses rozhodla kontaktovat sociální pracovníky, pak si z nějakých výčitek nedělej hlavu. Vezmi si třeba mou tchyni, my díky ní byli na "výslechu" kvůli vyložené vykonstruované kravině.
[1]:Pročpak jen mi z téhle IP adresy chodí tak povzbudivé komentáře?
[2]:Sama si říkám, že na to vlastně nemám právo kohokoliv soudit, možná mi to jen ještě víc dává vědět, jak krásné je mít vlastní děti a jak krásné je je milovat.
[3]:Ano, je to opravdu těžké
[4]:Jani, tvůj příběh byl jedním z těch, na které jsem si při psaní článku vzpomněla ... ach jo, člověk někdy žasne nad tím, jak ten druhý "funguje" ...
Dětem je nejlépe u rodičů i když jsou takový,jak je popisuješ.
Asi tak nějak vím, o čem píšeš. Tady u nás je to podobné, jen místo jedné rodiny to jsou tři činžáky...
I když, mám pocit, že poslední dobou tu bydlí nějací jiní, protože poslední dny k nám na zahradu létá balón a minulé děti hračky neměly...
[8]:Baru, je to nepochopitelné, jak některé rodiny mají nastavený svůj chod a způsob výchovy. A závěr tvého komentáře, ten mě opět ujistil o tom, že jsem ráda a vděčná za to, že se o své syny dokážu postarat a že se máme rádi ...
Reni, tady je každá rada drahá. Sociálku kontaktovat můžeš, doporučoval bych anonymně, oni se musí zabývat i anonymama. Ale tak jak to popisuješ, myslím, že nic nezmůžou a pravda je taková, že někdy je mnohem víc ubližováno dětem, kde rodina vypadá navenek slušně.
[10]: Mil, třeba dnes je tam úplné ticho, ale o víkendu, když jsem byla v práci, tak byl u nich doma i tatínek a to na ty děti řvali dvojnásob. Co půlhodina, to nářek staršího kloučka, asi se už podle nich umí taky pěkně vztekat a křičet ... děs běs. Fakt že jo
... a máš pravdu, bohužel ...
Jsi opravdu drbna.Vedle tebe bych bydlet nechtěl.