close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Cizí neštěstí?

16. června 2016 v 12:03 | renuška |  Jak to vidím ...
Změnila jsem si info na fb ze zadané na ukončení vztahu. Ke včerejšímu dni mi definitivně po šesti letech odešel ze života člověk, kterého pořád miluji a kterému jsem vděčná za nádherné chvíle, které jsme spolu prožili. Za hodiny smíchu, kilometry výletů, náruče lásky. Za jeho přítomnost v dobrém i ve zlém, ve zdraví i v nemoci, v bohatství i chudobě. Sice jsme nebyli oddáni před světem, ale sobě jsme se oddali úplně. A přece to bylo málo ...
Nikdy bych nevěřila, že jednou napíšu, že láska nestačí. A ještě víc bych nevěřila, že to budu psát v souvislosti s NTNSPT. Nemám potřebu obhajovat naše rozhodnutí a vlastně ho tady ani zveřejňovat nebudu, je to jen věc mezi námi dvěma. Naše volba, výsledek naší komunikace, našeho života, naší vize budoucnosti. Důvodem je dost možná i fakt, že jsou lidé, které tahle má čerstvá bolest potěší, kteří mi (nám) konec lásky škodolibě přejí a kteří čekají na to, až já (my) budeme nešťastní. Docela konkrétně se totiž o slovo přihlásil člověk, jeden právě z těch, kterých se možná nepřímo dotýká nás rozchod. Je o něm známo, že umí dobře střílet svými činy a nadělat slušnou rotyku všude, kde to hoří. Umí přilévat olej do ohně a dívat se, jak žhne ještě víc. Mnout si ruce nad jakoukoliv reakcí z druhé strany, kterou já mu nedopřeji právě proto, že nepotřebuji stupňovat jeho radost z cizího neštěstí. Tak právě proto nechci psát, proč, kdy, jak ... Chci si jen do svého virtuálního deníku poznamenat další etapu svého života, který až na výjimky je opravdu krásný a ve kterém se snažím ze všeho špatného něco vzít, poučit se ze svých chyb, naučit se jednat jinak, přijímat i dávat jinak, vnámat (se) jinak.
Měli jsme se rádi, máme se rádi a budeme se mít rádi, byť forma naší vzájemné lásky změní svou podstatu. Neodcházíme od sebe ve zlosti a nenávisti, ale s pláčem a bolestí, s tesknotou a steskem po druhém. S rozumem, který se snaží potlačit nářek srdce a ujišťuje nás, že děláme pro sebe to nejlepší a že bude zase dobře. Ostatně už mnohokrát se mi potvrdilo, že všechno zlé je pro něco dobré a byť je to teď chabá podpora, musím ji přijmout, protože vím, že to tak funguje. A taky vím, že radost z cizího neštěstí člověka nikdy nenaplní tak jako radost z jeho štěstí. Proto budu dělat všechno proto, abych své bolavé dny zahojila a jizvy, které mi zůstanou, budu mít jako památku na nádherné časy, kdy jsme s Tomášem nebyli já a on, ale my.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 16. června 2016 v 12:20 | Reagovat

Na tohle se nedá moc říkat, utěšování bolí snad dotyčného ještě víc než samotný rozchod. Znám to od dcery, která těch rozchodů zažila dost, ten první dokonce po dvanácti letech s přítelem. A říkat to bude dobrý, třeba se zas dáte dohromady? ne, slepovat jednou hluboce poškozený vztah většinou nekončí dobře. Ale jsou i takové, nic není zas tak úplně nemožné. Ano, láska bolí a někdy nestačí, někdy ji dává z hloubi srdce jen jeden a druhý ji bere jako samozřejmost. Ten většinou ale vyhrává. Rozchod ho pak bolí o dost míň. To znám zas od sebe, vždycky jsem ta, kdo dává a vždycky za to tvrdě platím. Držím ti palce, protože to bude běh na dlouhou trať, ale vím že ty to zvládneš, a na konec vyjdeš jako silný a sebevědomý vítěz. Ne nadarmo se říká že co tě nezabije, to tě posílí..... :-)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 16. června 2016 v 12:23 | Reagovat

Rozchod vždycky bolí. Ať je to z jakéhokoliv důvodu. Chce to čas na zklidnění. A jak píše Wendy, co tě nezabije, to Tě posílí. Vždy jsi o něco moudřejší do života. Drž se. :-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. června 2016 v 12:30 | Reagovat

Možná, že někteří opravdu přejí jiným neštěstí, ale jen z toho důvodu, že sami šťastní nemohou být. Nikdy a s nikým. Prostě proto, že musí žít sami se sebou.
Renuško, držím palce.
Kdybys cítila potřebu vypovídat se někomu nezaujatému, jsem Ti kdykoliv k dispozici.
Mail mám na profilu, pokud vím.

Víš co bych na Tvém místě teď asi udělala já?
Upekla bych dort.
Životní dílo.
Symbol.
Vyřádila bych se na něm, dala do toho všecko.
A pak bych ho rozmáčkla. Hezky s gustem, protože když se to sere, tak ať to jde se vším všudy :-)
A tím bych se rozloučila se vztekem, s bolestí, se slzami...
A i rozmáčklé dorty se dají jíst :-)

4 Blanka Blanka | 16. června 2016 v 19:08 | Reagovat

Všechna slova jsou zbytečná...Jediný a osvědčený lék je ČAS...

5 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 17. června 2016 v 8:06 | Reagovat

Přesně jak píše Blanka, na všechno funguje čas...Renuško, je mně to moc líto....tak jak jsem ti psala...posílám objetí na dálku....

6 renuška renuška | E-mail | Web | 17. června 2016 v 11:59 | Reagovat

[1]:[2]:[3]:[4]:[5]: Díky vám všem za povzbuzující a milé řádky. Nejsem první ani poslední, koho tohle potkalo, ale tím spíš si uvědomuji to bohatství, které kolem sebe mám v podobě rodiny a přátel. Ať už těch "na dotyk" nebo "jen" virtuálních. Díky všem!

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. června 2016 v 12:02 | Reagovat

[3]: No jéje, a jak chutnaj! ;-)  :-D

8 Marie Marie | 17. června 2016 v 14:52 | Reagovat

Pravou lásku nic,nic nerozdělí,tak to asi nebyla ta opravdu pravá,ale určitě tě čeká a nemine.Renuško,buď nad věcí a žij,máš pro koho.

9 sousedka sousedka | 18. června 2016 v 0:03 | Reagovat

No prostě jsi nána, která bude pořád sama.

10 renuška renuška | E-mail | Web | 19. června 2016 v 9:49 | Reagovat

[7]:Já doufám :-)

[8]:Maru, jsem ráda za každou lásku svého života, protože každá mi dá maximum a já jí také.

[9]:Líp bych to nenapsala :-D :-D :-D :-D :-D

11 arw arw | 22. června 2016 v 16:30 | Reagovat

To mě mrzí, ale bude určitě brzy zase líp :)

12 renuška renuška | E-mail | Web | 24. června 2016 v 11:50 | Reagovat

[11]: Tím jsem si jistá :-)

13 daviv daviv | 21. března 2019 v 11:24 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama