close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Techagro 2016

9. dubna 2016 v 15:56 | renuška |  Jak to vidím ...
Už druhý den spím zase ve své vlastní posteli, mám k dispozici svůj vlastní záchod i koupelnu, pečuji pouze o "své" tři muže a místo vůně piva cítím ... všechno to všední, na co jsem zvyklá. Ráno slyším místo šaliny kokrhání kohouta a halekání labutí, večer jsou jediným rušivým elementem zvuky z televize z vedlejšího pokoje a jaro je tu znát mnohem víc než tam. Na jihu. V Brně. I když tam to taky kvetlo, to bych zase nebyla fér, abych nepřiznala, že po zimě probuzené stromy už jsou nádherně obalené něžnými bílými kvítky, modřence i narcisy tu také byly k vidění a dokonce i ptačí zpěv jsem zaslechla. Ale víc jsem toho během cesty na a z výstaviště vidět nestihla. Jen trochu techniky, kterou jsem míjela každý den kráčejíc do stánku, kde na mě čekaly povinnosti - točit pivo, vařit kafe, podávat obložené chlebíčky a usmívat se na hosty nejméně devět hodin v kuse. Někdy mi dalo zabrat i pět minut, to mi věřte. Jaký tedy byl pětidenní "výlet" na Moravu, o kterém mi mnozí básnili, že si ho jistě užiju a "že se mám"?
  • Asi největší průšvih byl ten, že jsme byli tradičně ubytovaní v příjemném penzionu, ovšem tentokrát na nás bohužel vyšlo turistické apartmá, kde pro deset dvoulůžáků je k dispozici jedna sociálka pro pány a druhá pro dámy. Nemusím snad předesílat, že toto rozdělení opačné pohlaví poněkud ignorovalo ... Nebylo tedy nic neobvyklého, že jste se prostě v případě potřeby museli hodně snažit, abyste vydrželi, protože bylo obsazeno. Kýmkoliv. Kdykoliv. S čímkoliv :-/ .
  • Tvrdé úzké pohovky s nepoddajnými polštáři se perfektně postaraly o to, že jsem se za těch pět dní moc dobře nevyspala. Únava, neúnava. Můj problém.
  • Bezohlednost ostatních spolubydlících nabrala na obrátkách druhou společnou noc, kdy jejich hromadný pozdní noční a zároveň brzký ranní tah Brnem zakončili právě na našem patře, ovíněni, oslivovicováni, opivováni, hluční, vysmátí, neschopní zavírat dveře potichu, rozhodnutí dělat rámus na maximum včetně kopání do dveří a škemrání o nádobí. A pozor - věkový průměr této "super" bandy byl určitě třicetpět až čtyřicet plus!
  • Počasí - jeden z mála faktorů, který mi udělal radost. Přálo nám až do čtvrtka, kdy lehce pršelo, ale jinak - ráj na zemi. Sluníčko pralo do naší boudičky vesele od rána do večera, divím se, že jsem tam v tom alá skleníku nezapustila kořeny a nezačala rodit rajčata, protože hic tam byl náramný. Pro návštěvníky výstavy a naše klienty to ovšem znamenalo jedině plus! Tedy to klima, nikoliv moje "zelenina".
  • Vlastní pivo z Krkonoš bylo zárukou, že budeme oblíbenou zastávkou obchodních partnerů i po ohlášení konce výstavního dne. Takže alou domů v šest se nekonalo ani jednou, minimálně o půl sedmé, maximálně o půl osmé jsme opouštěli výstaviště a za sebou nechali "muže v rozpuku", kteří neměli dost.
  • Přesvědčila jsem se o tom, že vidláci nejsou jen obyčejní "dělníci" z venkova, ale i staří známí "kravaťáci" - nevěřili byste, kolik jich neumí pozdravit ani poděkovat. První den jsem se ještě snažila, ale ty další jsem i já rezignovala - chceš pivo? Oukej. Pozdravíš? Pozdravím já. Ne? Ani já ne. A v případě namachrovaných debílků (pardon za ten výraz, ale oni jsou někteří fakt pitomci na entou) jsem neměla vůbec zájem se s nimi jen vidět, natož jim toho "šnyta" natočit.
  • Nožky mě bolely tuze moc. Ale barová židlička za pidi stolkem s pípou mi hodně pomohla, takže letos jsem odjela domů jen s jedním rozbitým kolenem, když jsem si vyvrkla nohu v botě na klínku. To jsem chtěla být za princeznu a baleríny jsem pro jednou vyměnila, a jak to dopadlo? Kolega mě zvedal z chodníku a já byla ráda, že jsem si jediné slušné džíny nerozdrbala a že to odnesl jen "krupón" :-)
  • To nejlepší nakonec - nikde jsem nejedla tak dobrý tatarák, jako tady. V restauraci "Plzeňský dvůr" jsem ho měla hned dvakrát za sebou a byl fakt šmakózní. Roztíral se jako máslo, lehce pikantní, ale pusa nepálila, skvěle dochucený - pohádka.
  • A ještě jedna radost - několikanásobná. Stejně je prima, když tam pak na den za vámi přijedou vaši staří známí kolegové, které běžně vídáte denně, ale tady je to pro vás úplně super bezva návštěva, kolem které byste skákali až do nevidim. Kdybych mohla servírovat modré z nebe, dostali by i to, ale takhle se museli spokojit stejně jako ostatní hosté s jedenáctkou, slivovicí, becherovkou a chlebíčky. A se mnou. Protože, co si budeme povídat, beze mě to "u nás" prostě nejde :-D :-D :-D.

PS: Příběh nakonec ... každý den jsem dávala na fb foto s krátkým textem. Jen na ten finálový jsem neměla nic vyfocené ani připravené, ovšem osud si poradil za mě - zde zpráva ze dne pátého v plném znění:

Den poslední, pátý ... dnes bez fotky, za to s čerstvým příběhem z veřejného wc pavilonu G1. Představte si dvě kabiny dámské toalety, kdy jedna byla volná a druhá obsazená ... mnou. A najednou slyším prudký vstup dvou lidí a jejich slova úlevy, že je volno. Oba se zavřeli, plní vášně a touhy po sobě, panská kabela ztěžka dopadla na zem za doprovodu vzrušeného dechu a líbání, rozepínáni zipů ... a já jsem jen potichounku vstala, otevřela jedny, druhé i třetí dveře a opustila je tak nenápadně, jak jsem jen mohla. Bez spláchnutí i omytí rukou, jen s vědomím, ať si to ti dva užijí. Každý hold Techagro prožíváme jinak ...

Tak takové bylo Techagro 2016 očima renušky :-).

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 9. dubna 2016 v 16:47 | Reagovat

Nádherný příspěvek :-)  ;-)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 9. dubna 2016 v 19:10 | Reagovat

Moc pěkně napsané, snímek krásně doplňuje text. Moc ti to na nich sluší! :)

3 yellow yellow | 9. dubna 2016 v 19:16 | Reagovat

Techagro bylo peklo. Každodenních devět hodin nepřetržitého stání v lodičkách se na mě podepsalo tak, že ještě dnes mě bolí nohy. :) V kombinaci s tím, že nám v G1 teplé dny nepustili klimatizaci a pustili ji až ve středu a ve čtvrtek, kdy se ochladilo, jsme si všichni libovali.
Při čtení Tvého příspěvku o ubytování a po vyslechnutí historek některých kolegů jsem doopravdy ráda, že domů to máme něco přes hodinku cesty, takže jsme každý den mohli dojíždět.
Jídlo na výstavišti nebylo tradičně příliš jedlé, takže jsem si jeden den vyrazila na farmářský burger v Pivních sadech a jako vždy si tam neskutečně pochutnala.
No a co se záchodků v G1 týče, starší pánové měli problém rozeznat pány od dam a tradičně jsem je potkávala na dámách.

4 yellow yellow | 9. dubna 2016 v 19:17 | Reagovat

[3]: Ještě jsme zapomněla... Koukala jsem, jestli nezahlédnu z fotek známý obličej, ale nepoštěstilo se.

5 renuška renuška | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 19:25 | Reagovat

[1]:Díky ...

[2]:Děkuju moc ;-)

[3]:[4]: Ty jsi byla také na G1? My jsme tedy měli stánek před, museli jsme k němu buď projít pavilonem nebo kolem. A pokud se nemýlím, uvnitř byl mimo firmy Massey Ferguson ještě Kverneland? Pak určitě ještě alespoň dvě firmy, ale ty už si nepamatuji. Nestihla jsem skutečně projít vůbec nic. Co se týká klimatizace, přesně jak píšeš. Žasla jsem, že ještě v úterý, kdy bylo takové teplo, se na toaletách topilo a stejně tak v hale, to jsem byla ráda, že jsme venku. Jídlo jsme měli slusné, nic hrozného to nebylo, ale jedli jsme za pochodu, takže v klidu byly až večeře :-). A máš pravdu, pánové na dámských toaletách nebylo nic neobvyklého ;-). Takže vítej zpátky v realitě a na dva roky máme vystaráno :-D

6 yellow yellow | 9. dubna 2016 v 22:30 | Reagovat

[5]: Ano, já byla taky v G1 u jednoho z těch dvou zbývajících stánků, u KUHNa. Ten druhý byl Cime. Ale taky jsem neměla moc čas procházet.
Osobně doufám, že toto Techagro bylo pro mě tím posledním, minimálně v pozici vystavovatele.

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 8:37 | Reagovat

Poslední zápisek mne tedy dostal :-D . No jo, jaro a láska kvete všude možně ..... Já znám takové akce jen jako návštěvník, když se konával INVEX jezdili jsme tam s  manželem každý za svými obchodními partnery, bylo to vždycky super popovídt si s nimi dýl než jen tu chvilku co mi tu vyložili a naložili zakázky nebo napsali faktury.Ale i trošku ze strany "účinkujících" to když  jsme jezdili s Bobím do Brna na výstavy. Taky jsem díky tomu znala a znám z Brna jen výstaviště a nádraží :-D

8 MirekČ MirekČ | Web | 10. dubna 2016 v 10:48 | Reagovat

Já jim říkám splašení manažeři ... :-!

9 Blanka Blanka | 11. dubna 2016 v 7:27 | Reagovat

Zkrátka slušnost je částečně vrozená a pak vštěpovaná...Prostě někdo má a někdo nemá... Rozhodně to není v montérkách nebo  kravatě :-)

10 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 11. dubna 2016 v 10:43 | Reagovat

Ten poslední příběh mě pobavil nejvíc :-D

11 renuška renuška | E-mail | Web | 11. dubna 2016 v 10:55 | Reagovat

[6]:No jasně!!! Vždyť oni měli venku taky expozici, hned vedle nás. Shodou okolností jsou to právě i naši obchodní partneři, takže ... my dvě jsme k sobě vlastně měly opravdu blízko :-)

[7]:Vendy, to mi povídej ... červená jsem byla až za ušima, ale přiznávám, to vzrušení by mi možná taky nevadilo :-D

[8]:Bingo! Někteří byli fakt jak utržení ze řetězu!

[9]:Souhlasím, Blani. A jejich pózy a vystupování, kterými si zvedali ega ... nakopat do zadku málo :-/

[10]:I mě, Heli :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama