close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Přečteno II

17. února 2016 v 16:33 | renuška |  Jak to vidím ...
Miluju ty moje čtecí chvíle, kdy všechno všední nechám ležet za dveřmi ložnice, ve které jsem jen já a "cizí", ale aktuálně můj příběh. Jedině vleže, jedině na břiše, pod bradou nachumlaný polštář nebo peřinu, maximálně ve společnosti koček a misky s něčím dobrým, co přikusuju zcela nevědomky (já vím, já vím, že takhle se rozhodně jíst nemá) a očima hltám stránky románu, který jen nerada opouštím - a to z jakéhokoliv důvodu, zpravidla pak proto, že se mi začne klížit zrak a já prostě musím jít do postele, ve které už vlastně jsem ...
Miluju ty moje povídací chvíle, kdy se mám s kým o mou čtenářskou vášeň podělit, zvláště pak s duší, která holduje stejnému hobby, která také hoví knihám a která chápe. Pro někoho totiž četba není vůbec nic zajímavého, tudíž najít stejně "závislého kolegu" není zas až tak jednoduché. Pár jich kolem sebe mám, možná že fakt jen ten pár, ty dva, ji a jeho. A zbytek už musí obsáhnout zase moji čtenáři blogu, které mnohdy i na přečtená díla nalákám. Dnes jdu vábit zase, po docela krátkém časovém úseku tu mám totiž další dvě knížky, které jsem zdolala za pár dní večerů.

Jedna od ježíška, jedna z knihovny, každá jiná, ale každá krásně jiná. Obě od žen spisovatelek, obě mě bavily ...

PŘESILOVÁ HRA - Danielle Steel

Nejsem milovnicí této královny červené knihovny, ale to neznamená, že nad její prací ohrnu nos. Takže mám tím pádem možná výhodu v tom, že nemůžu zdaleka porovnávat její knihy, který jsou prý všechny "na jedno brdo". Nevím. Já jsem měla možnost číst její novinku, která zapadá do prostředí vysokého managementu, kde na stejné úrovni, ve dvou odlišných firmách stojí ve vrcholové pozici dáma a muž. Příběh popisuje jejich jak osobní, tak profesní životy, každému paní Steel naházela pár klacků pod nohy, ovšem oba hlavní hrdinové s nimi naloží každý jinak. Ona je prostě úžasná, protože dokáže rozdělit práci i domov, dokáže mít stále zdravý rozum a přirozené nenabubřelé vystupování, ať se děje co se děje. On naopak ze svých úspěchů těží a víceméně jich využívá k popularitě, zvláště mezi ženami. Ve finále podnikatelka vítězí na plné čáře ve všech sférách života a on jen v té profesní, byť to vidí pravděpodobně jinak.
Z pohledu čtenáře musím říct, že se kniha četla pohodově, děj se docela slušně vinul, bavilo mě střídání jednotlivých pasáží každého z hrdinů, jejich (ne)dospělé uvažování a i to téma červené knihovny si přišlo na své. Takže paráda a "Přesilová hra" ode mě dostává 7 bodů z deseti. To jde, ne?

TO PRŠÍ MOŘE - Radka Třeštíková

Mladá krásná česká spisovatelka, kterou jsem dosud znala z FB a jejíž knížka na mě bafla při poslední návštěvě knihovny, mě ohromně překvapila. Zpočátku jsem si říkala, jak jen ten příběh pojmout, ale pak to šlo tak hladce, že jsem najednou byla na konci a bývalo by mi vůbec nevadilo, kdybych mohla s Hanou, hlavní představitelkou, žít ještě chvíli. V podstatě je to román o dvacetileté slečně, která se v dětství vyrovnává s rozvodem rodičů, následně se sebevraždou otce, o pár let později se smrtí matky, s až závislou láskou k nevlastnímu bratrovi i s hledáním vztahu k babičce Zoře, do té doby "ježibaby", s přístupem k Hubertovi (milenci její matky, pak jí samotné), se životem. Velice často jsem měla chuť jí jednu fláknout a snad i její matce, která jí tolik odpouštěla a promíjela na doporučení psychiatrů. Mockrát jsem místo ní měla potřebu obejmout její babičku, která na to tak čekala, povískat všech jejích devatencát koček, prostě mi chvílemi bylo všeho příšerně líto. Málo lásky, málo lásky, málo lásky. Všichni ji tam potřebovali, všichni potřebovali pohladit, polaskat.
Jestli vám nevadí psychologické romány, jděte do Radky. Je to skvělá vypravěčka, velice srozumitelně a docela i stroze, avšak čtivě vám předkládá nikterak emočně jednoduchý děj, za který jí nemůžu dát míň než deset z deseti. A až narazím ještě na její druhou knihu, určitě budu stejně nadšená jako z této.

Dva kousky zdolány, ale lenošit nebudu. Momentálně mám na nočním stolku tohle:

Čtenáři jistě znají, severský bestseller starý už několik let se konečně přiloudal i ke mně. A jeho kamarádka "Analfabetka" taky, ale na tu zatím nedošla řada. Jsem sice asi na sté stránce, ale zatím - jako hustý! :-) Kdyby všechno, tak tohle bych fakt nečekala a jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí.

Aby to nebylo jen o knížkách, byť to s nimi souvisí, mám tu jednu nádhernou krásku, bez které už se teď neobejdu. Je dělaná přímo pro mě, na zakázku, od nejúžasnější "takyčtenářky" a sestřenice v jednom, která nejen že podléhá četbě, ale také scrapbookingu a její práci můžete vidět všude tady:
Doporučuji všem, kteří toužíte po stylové záložce nejen pro sebe, ale i pro své blízké, vždyť nejen čtenáři - i knížce to může slušet. ;-)


Mějte se báječně a ať už budete sedět schoulení v křesle, přikrytí vaší nejoblíbenější dekou, nebo snad pololežet na kanapi v obýváku ve společnosti čerstvých jarních květin, či jako já vegetit v ložnici na "letišti", užívejte si díky zprostředkované fantazii každý příběh, který budete číst. :-)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | E-mail | Web | 17. února 2016 v 17:19 | Reagovat

Slaďárny nejsou můj šálek kávy, ale Stoletý stařík! Jsi můj člověk! :-D
Už jsem to někde psala - tahle knížka má jedinou vadu - že koočí. Je to prostě žraso!
A na Analfabetku se chystám taky, zatím odpočívá na poličce :-).

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. února 2016 v 17:24 | Reagovat

Stoletý stařík jsem viděla film a dalo se na něj koukat! :-)

3 MirekČ MirekČ | Web | 17. února 2016 v 18:06 | Reagovat

Na Danielle Steelové žena také svého času ujížděla. Měli jsme snad celou sérii. Jednoho krásného dne je všechny prodala. O_O

4 Sentencia Sentencia | Web | 17. února 2016 v 19:53 | Reagovat

1. část článku: nějak mě tentokrát žádný titul extra nenadchl. Není to můj šálek kávy, ale docela jsem rozviklaná u druhé knížky. Překvapilo mě tvoje hodnocení, takže je možné, že si ji zařadím na seznam: "přečtu si".
2. část článku: Jůůůůůůůůůůůůůů!!!! :-* :-* :-*

5 Blanka Blanka | 18. února 2016 v 7:30 | Reagovat

Děkuji za recenzi knihy Radky Třeštíkové :-D Tak si ji tedy koupím...

6 Blanka Blanka | 18. února 2016 v 7:49 | Reagovat

...a ještě si dovolím doporučit úplně jiný žánr. Teď jsem dočetla knihu Abych přežila od Yeonmi Parkové. Je to současnost Severní Korei, Číny, Mongolska. Je to velice poutavá kniha, přečetla jsem ji doslova jedním dechem. Stojí za to přečíst :-)

7 renuška renuška | E-mail | Web | 18. února 2016 v 8:05 | Reagovat

[1]:Jani, jsem cca v půlce a prostě se jen tlemím a nevěřícně kroutím hlavou, co to jako je??? Tím stylem mi to hodně pasuje k Tarantinovi, tam prostě taky nechápeš, ale baví tě to :-D

[2]:Zatím dávám pořád přednost tištěné formě před hranou, ale zkusím vypátrat. Díky moc!

[3]:Takhle jsem milovala Jackie Collins. Mám doma plno jejích knih a už se k nim nejspíš nevrátím. Takže prodej by byl na místě ;-)

[4]:Peťul, RT je fakt nečekaně skvělá, neboj se jí. A PS: není zač, snad se najde další nadmíru spokojený zákazník ♥

[5]:Určitě jo!

[6]:No prosím, tomuto tématu bych se jistojistě obloukem vyhla, ale pokud je to tak, pak se nebráním ničemu. Hodně záleží na formě vyprávění, kdy mnohdy méně atraktivní téma v dobrém podání baví víc, než zbytečně přechválené jméno autora.

8 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 19. února 2016 v 12:04 | Reagovat

Renuško, primulka má krásnou barvu....a jinak,já jsem pěkná ostuda, už ani nepamatuji, kdy jsem něco četla. Joooo, zprávy na netu čtu každý den a taky maily se zadáním práce z firmy..víc teď nestíhám. :-D

9 renuška renuška | E-mail | Web | 19. února 2016 v 12:33 | Reagovat

[8]:Heli, neboj, však ono to vykrystalizuje a on se ten čas postupně najde. Co já bych za to dala, kdybych se mohla aspoň chvíli motat kolem malého neviňátka ...

10 Blanka Blanka | E-mail | Web | 24. února 2016 v 11:30 | Reagovat

Připsáno na seznam a doufám,že příště třeba aspoň jednu z nich najdu v knihovně.Já teď louskám Madam Chic o francouzském stylu života :-)

11 Melissa Melissa | Web | 25. února 2016 v 0:57 | Reagovat

Knihy,o kterých zde píšeš,jsou určitě fajn,i když na D.Steel se raději dívám v televizi co by na romantický film.Psychologické romány mám taky radši zpracované do filmů,ale jako čtení to může být taky zajímavé.Název poslední knihy znám už delší dobu,ale myslím,že tuto knihu číst nikdy nebudu.Důležité je,že se to všechno líbí tobě právě v této formě:) :-P

12 renuška renuška | E-mail | Web | 25. února 2016 v 11:10 | Reagovat

[10]:Blani, já si teď z knihovny donesla ještě jeden exemplář, tak se těším, až dočtu staříka a analfabetku a vrhnu se na novinku.

[11]:To je přesně ono - každý si může vybrat, zda číst nebo sledovat, zda toho autora či onoho režiséra. Hlavně když ukojíme naše kulturní buňky :-)

13 bafmtlri bafmtlri | E-mail | Web | 24. února 2020 v 4:18 | Reagovat

cialis tadacip 20 mg  <a href=http://usabuyou.com/#>order cialis tablets</a>  cialis online pharmacy reviews

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama