20. prosince 2015 v 21:33 | renuška
|
Jupí, hurá, sláva třikrát nejméně! Trouba mi peče, opravář a soused v jedné osobě mi ji včera vykurýroval, vyměnil termostat a já můžu znovu zvesela tvořit. Na cukroví už se letos nezmůžu, ale na malý dortík neteři k jedenáctým narozeninám se přece nedá zapomenout :-). Kdoví, zda letos Dája tušila, že něco sladkého od tety Renči dostane - vlastně ani nevím, jak ve finále na dárek reagovala, protože jsem ho posílala po mamince. Pevně věřím, že bude spokojená a že zítra, až se uvidíme, si dáme jednu velkou pusu a obejmeme se.
Když jsem vymýšlela, jak minimoučník dekorovat, napadlo mě znovu nahlédnout do oblíbených pohádek, které teď "frčí" a i když jsem zpětně zjistila, že právě sněhulák Olaf z animáku "Ledové království" je velkým hitem, pokusila jsem se tvořit podle sebe a obrázků z filmu. Cizí práci jsem kopírovat nechtěla, i když ono je to docela těžké zkusit se nějak originálně realizovat. Tak alespoň sněhové vločky jsem si upatlala skutečně podle svého, když už panáček je "kopie". Navrch ještě trochu posypat jedlou stříbřenkou a dort byl na světě :-).
Péct korpus teď už je opravdu paráda, takže se nemusím bát, že by se mohl třeba připálit. Volila jsem klasický piškot s citronovým aroma, lehký jahodový krém, višňovou marmeládu a v mrazáku jsem měla ještě žalostný zbytek malin ze zahrádky, tak jsem je použila pro doladění chutí. Osobně považuji právě maliny za nejlepší ovoce, jaké jsem kdy v dortech ochutnala, tak jsem ráda, že jsem je právě Dáje mohla do srdíčka přidat.
K modelaci jen pár slovy - Olaf se dělá krásně. Stačí mít před očima obrázek a jde to jak po másle. Jen je třeba celou figurku vyztužit špejlí, poněvadž měla tendenci se za/předklánět. Druhou nejedlou částí je pak trocha větviček z břízy, které nahradily ruce a vlásky sněhuláka, jednoduché a účel to splnilo navýsost. Na vločky jsem použila klasické vykrajovátko na cukroví, pak jen nožem vyryla ornamenty, zaprášila jedlou stříbřenkou a šup s tím navrch. Hotovo. Tečka.
Zdá se, že tímto pididortíkem mé letošní pečení uzavírám - pokud mě ještě nepřekvapí spolužák, který se nedávno o můj koníček zajímal. Obávám se ale, že mezi svátky to bude docela obtížné shánět materiál, takže pravděpodobně budu muset v případě požadavku odmítnout a tím si dopřeji pečící volno až do konce ledna, kdy zase začnu, a to rovnou více násobně. Vidina těchto nedortových prázdnin je víc než lákavá a já už se těším, až si od trouby, těsta, šlehače a potahovky odpočinu, respektive naberu sil na další tvoření a na další výzvy - jen ty mě posouvají dál a já jsem za ně moc ráda. Ať už peču "Davidy" nebo "Goliáše" ... nebo třeba Olafy :-).
Reni,moc ti gratuluju k znovuzprovoznění trouby a jak tě znám,s pečením si určitě neskončila

Olaf je fakt hit,dneska jsme s Naty koukaly na jednoho povedeného plyšového a jak je Natálka už manda velká,MOC by si ho přála.
Ten tvůj je nádherný a celkově je dortík krásně zimní a moc se ti povedl...jako obvykle jsi vykouzlila krásné a originální dílko,které je snad i škoda jíst