close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Příroda ví, co dělá

10. října 2015 v 18:15 | renuška |  Jak to vidím ...
Jinak to totiž ani nejde. Když se má někdo narodit hnědooký, narodí se hnědooký. A když se má někdo narodit blond, tak se tak narodí a má přirozeně zůstat blond a basta fidli. Jenomže to by někdo (= já) nesměl být marnivý a chtít děsně výrazné změny vizáže těsně před srazem od střední školy po pěti letech.
Touha po tom udělat razantní rozhodnutí týkající se ještě razantnějšího zásahu do střihu a barvy vlasů mě týden před setkáním "bydžováků z áčka" posadila do kadeřnického křesla místní kadeřnice, ke které jsem kdysi chodívala a vždy jsem s její prací byla spokojená. Pravda, ještě víc mi "sedla" jiná šikovná paní, která ale svou živnost přestěhovala a já toho času bez automobilu volila snadnější cestu kolmo přes silnici než přes dvě vesnice a půlku města. A to byla první chyba, tedy vlastně už druhá - kývnout na pohodlnost. Prvním kiksem byla moje fantazie, která si vymyslela vlasové úpravy - dvacet centimetrů od přírody blonďatých loken šlo pryč a další likvidace "díky" širokým pruhům velice tmavých melírů dílo dokonala - tohle rozhodnutí bylo prostě víc než nešťastné. Nešťastná jsem z toho pak byla i já, protože jsem se v téměř tmavých vlasech necítila vůbec dobře, což mě docela překvapilo, protože byly doby, kdy jsem byla obarvená na tmavo komplet, bez jediného proužku světlých pramínků. Dnes a denně jsem se na sebe dívala do zrcadla a snažila se z děsuběsu udělat něco normálního, ale prostě to nešlo. Jak trefně poznamenala jedna má příbuzná, vypadalo to, jako bych měla ty vlasy plesnivé. A k tomu si Ondra hned první den přidal, že to vypadá fakt hodně debilně a tím trefně nazval to, co ostatní pochvalovali a co mě s prominutím sralo už od začátku. A to jak barvou, tak střihem.
Sraz jsem přežila. Spotřeba laku na vlasy stoupla o 100% a sebevědomí o stejnou hodnotu kleslo. Jediný, komu jsem musela dělat velkou radost, byly obchody s kosmetikou a drogerií, protože jsem u nich během týdne koupila dvě barvy - odstín blond, abych alespoň trochu v rámci vlastních možností potlačila tmavě černo/hnědé odstíny melírů - první pokus nevyšel vůbec, to jsem si smradlavou směs smyla z vlasů okamžitě, protože pokožka hlavy pálila jako čert. Druhý pokus už vyšel o trošku lépe - vydržela jsem s aplikovanou pastou tak, jak psali v návodu. Kvalitně jsem si zesvětlila žalostný zbytek blonďatých pramínků, ovšem tím to skončilo. Výsledek? Za dvě stovky žádný.
A tak mi nezbylo než - nyní již mobilní - po třech týdnech přes ty dvě vesnice a půlku města jet za jistotou. Když napíšu, že jsem se tam těšila jak malé dítě na kolotoč s labutěmi, bude to málo. Těšila jsem se ... no úplně mrtě moc. Na návrat k přirozenu, k rozhodnutí matky přírody, která - jak je v titulku psáno - moc dobře ví, co dělá. Dala mi do vínku blond háro a možná měla varovně mávat ukazovákem, ať si vážím toho, co jsem dostala a nevymrzuju. Nevymýšlím hovadiny. Přísahám a slibuji, že už fakt, FAKT NIKDY nebudu dělat tyhle hlouposti a když už něco, tak akorát změním střih, zastřihnu konečky, upravím fazónu ... až mi vlasy znovu trochu dorostou. Protože dvacet centimetrů je prostě dvacet centimetrů a to zkrátka chvíli trvá a něco stojí.

Tohle je ta tmavá verze, nanesená dva centimetry od kořínků, což vypadá jako dvouměsíční odrost, špatně střižená ofina a prostě všechno na prd. Věřte mi spíš ty ksichty než spokojené úsměvy ...

A zde už po dnešním návratu k přirozenu, zůstalo jen pár tmavě hnědých a místy nazrzlých pramínků - památka na díky bohu doby minulé. Plus další prostříhání pro snadnější úpravu účesu. Tady mi úsměvy můžete věřit do puntíku. Do vlásku :-).

Co napsat závěrem? Asi to, co na začátku i v textu. Příroda si je zcela jistá v kramflecích každým svým rozhodnutím a stejně tak by na tom měla být i správná kadeřnice (kromě toho, že když za ní přijde změnychtivá klienta s tou úplně nejdebilnější představou, která jí prostě nebude slušet, tak že jí to vymluví a navrhne takový postup, kterým vyřeší oboustrannou spokojenost). Tečka. Šmik.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 10. října 2015 v 18:26 | Reagovat

Nový účes ti moc sluší! Prokoukla jsi. :-)

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. října 2015 v 18:48 | Reagovat

Renuš, protože Tě neznám, řekla bych, že Ti sluší oboje :-)
Ty a Tvoje okolí jste zvyklí na blond a tak Vám to tmavé přišlo divné :-)
Ale jde stejně hlavně o to, jak se cítíš Ty, takže si užívej blond a nevymýšlej :-)

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 10. října 2015 v 19:13 | Reagovat

No to blond má lepší barvu a střih jednoduše proto, že tmavej pruh sem a světlej pruh tam je blbost. Melír by se měl dělat v barvě, jakou člověk má, akorát si hrát s odstíny. Dávat do blond tmavej melír nebo do tmavých vlasů blonďatý pruhy působí "voživeně" a skunkovitě, prostě by se nemělo. Takže světlá verze rozhodně dobrá. Akorát... tam působíš starší, než u té tmavší, ale to je spíš střihem, než barvou, a ten se s dorůstáním vlasů změní rychle :)

4 flovers-king flovers-king | Web | 10. října 2015 v 20:20 | Reagovat

Ano máš pravdu, člověk by měl zůstat takový, jaký je :-)

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. října 2015 v 8:56 | Reagovat

Taky jsem měla pár takových úletů. Nejdřív jsem si hrála na lišku ryšavou, pak lilkově fialová s pivoňkově růžovým podbarvením, tmavě hnědá až po opětné zesvětlování až po platinu. Ta mi vydržela nějakých šest let. Teď pokaždé jdu do lískového oříšku s ponecháním proužků v původní blond barvě. Ale máš pravdu, sehnat dobrou kadeřnici je umění a člověk si jí musí držet. I když odborníci říkají a já si to ověřila na vlastní kůži že u stejné máš vydržet tak tři roky. Pak sklouzne do určitého stereotypu a začne to flákat. jak střihem tak barvou. A je to fakt.Takže teď jezdím už druhým rokem do Litomyšle (cca 12 km autobusem) a zatím jsem spokojená a to je co říct protože já nevydržím s jednou barvou a účesem moc dlouho, pořád musím experimentovat. To je zas podle psychologů typická ukázka duševní nevyrovnanosti a neustálého hledání vlastní osobnosti. No asi mají pravdu, v mém případě to je skoro trefa do černého :-D

6 Mi-lada Mi-lada | E-mail | Web | 12. října 2015 v 10:31 | Reagovat

Já mám přirozenej melír, ale schovávám ho pod barvičku :-D  :-D
P.S. Reni, blonďatá ti rozhodně sluší víc.

7 Sentencia Sentencia | Web | 12. října 2015 v 10:32 | Reagovat

Podle mě se občas i matička příroda sekne. Nejdůležitější ale je, jak se cítíme my sami. I kdyby bylo člověku dobře s hlavou celou modrou :), hlavně, že tak cítí fajn nositel. U tebe to byl prostě přešlap vedle, i když ze začátku to vypadalo docela dobře. Zabily to až ty "odrosty", které byly vidět míň/víc, podle toho, jak sis to učesala. Nevím, co ti to tam dala za barvu, že se ani jedna barva nechytla. Ale co už...hlavní je, že stará Renuška is back a že jsi zase sama se sebou spokojná a cítíš se dobře ;) Vím, jaký to je, když má člověk na hlavě něco, z čeho se mu chce brečet pokaždý, když se vidí ;)

8 Melissa Melissa | Web | 13. října 2015 v 0:23 | Reagovat

Tak to byla hodně špatná kadeřnice:(Já bych se asi zbláznila,20 cm vlasů pryč a ještě neumí ani obarvit!Tohle mi někdo udělat,tak ho asi zažaluju.A proto mám skvělou kadeřnici až do domu,která mi udělá přesně to,co chci:)A rozhodně zůstaň blonďatá,to ti sluší:) :-?  ;-)

9 renuška renuška | E-mail | Web | 13. října 2015 v 7:34 | Reagovat

[1]:Díky ;-)

[2]:Je to tak, doslova :-)

[3]:Zdá se, že se o vlasy zajímáš, protože tvůj koment má hlavu a patu. Kdežto já měla hlavu zrovna kdovíkde, když jsem si změny vymýšlela :-/.

[4]:Amen.

[5]:Ty jsi evidentně milovnice změn, já mám radši stálejší stav, ale v tomto případě jsem po změně zatoužila úplně hrozně moc. A vymstilo se mi to.

[6]:Mil, děkuju moc :-*

[7]:Peťul, však jsme se natrápily, co? Ale ty jako má vrchní pečovatelka sama víš, že to jinak nešlo, že se škody prostě musely napravit ;-)

[8]:Jé, já se kadeřnice musím trochu zastat, protože to byl můj výmysl - jak to krácení, tak melíry. Ona jen dělala, co jsem po ní chtěla, bohužel však výsledek nebyl nic moc. Díkybohu už je vše zase tak, jak má být - jen v kratším podání ;-)

10 Janinka Janinka | E-mail | Web | 13. října 2015 v 8:16 | Reagovat

Cheche, to mi něco připomíná :-D. Taky už jsem poučená chodit ke kadeřnici, kterou znám a nevymýšlet kraviny. Už vím, že světlounký melír do plavých vlásků je to pravé ořechové.  Barvu rezavou, tmavou a ostatní nebrat :-D.

11 renuška renuška | E-mail | Web | 14. října 2015 v 8:55 | Reagovat

[10]: Jani, poučit se asi musíme každá ... a taky vyblbnout. Jinak to prostě nejde :-). Ke kráse hold vede leckdy klikatější cestička ...

12 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 19. října 2015 v 11:06 | Reagovat

Renuško, upřímně. Podle mě ti sekne i ta tmavá. Ale jak říkáš. Ty sama víš v jaké barvě se cítíš nejlíp. Já zas pár let byla odbarvená blondýna a pěkně jsem si poničila vlasy. Teď jsem tmavovláska a cítím se tak nejlíp. Spousta lidí mně říká, že se jim ta tmavá na mě líbí i víc. No a od přírody jsem taky do tmava...i když barva vlasů byla taková ta nevýrazná hnědá. :-D Teď jsem natrefila na fajn kadeřnici u nás na dědině :-D a jsem spokojená.

13 renuška renuška | E-mail | Web | 19. října 2015 v 12:24 | Reagovat

[12]: Heli, sranda je, že chlapi takovýhle starosti nemají, to jen my holky jsme pořád tak marnivý :-D.

14 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 19. října 2015 v 15:42 | Reagovat

[13]: To máš pravdu. Minule jsem byla u kadeřnice zas na barvu. Za dva dny jsem šla k doktorce a Elu hlídala mamka. Po cestě jsem se potkala s Martinem, který jel z práce a říká mně "tak jdeš k té kadeřnici?" ....pak se to snažil zachránit tím, že prý mám moc pěkný vlasy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama