Všichni mi ubližují a nikdo mě nemá rád!
23. července 2015 v 16:24 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Taky jsem jednu takovou osobu znala, a stýkání se s ní se stávalo čím dál nepříjemnějším. Ono nejde poslouchat negativní řeči do nekonečna, člověk se má radovat i za to málo, co má. ![]()
Znám pár podobných
Jednou dokonce jedna bydlela u nás v domě
Tak dlouho hudrala a naříkala, jak má v životě jen smůlu, až jsem jí vytáhla u nás před barák, postavila jsem jí k trošce jetelíčku a řekla jsem ať hledá...
(Jo, pořád nacházím čtyřlístky a netrhám je. Fakt jsem věděla, že v tom trsu jich je nejmíň pět.)
Hledala a hledala, mrmlala, že ona nikdy žádný nenašla a proto taky nemá v životě žádný štěstí...
Normálně jsem jí nařídila, že má trhat jeden po druhém a zkoumat...
Na asi osmý pokus konečně našla čtyřlístek
A já jí vysvětlila, že teď už si může být jistá, že tohle bude její šťastný domov, jen si to štěstí musí najít
Pár let tu bydlela a vážně byla šťastná
A když nebyla, zavedla jsem jí k trsu...
No a pak se odstěhovala a zase se z ní stala ta protivná XY...
Jojo, naše mysl dokáže zázraky
Když člověk opravdu chce nějaké štěstí prožívat, nic mu nebrání
Mimochodem, dejte jí přečíst knížku Pollyanna
Ta přesvědčí snad i největší XY nešťastníky .-)
Takových lidí se kolem mě za můj dosavadní krátký život motalo, až se mi z toho obrací žaludek vzhůru nohama, když si na ten moment vzpomenu. Sice už tomu bude několik let, kdy jsem se s těmito lidmi musela bohužel pohádat, protože mě neskutečně brali energii, vysávali, vysloveně jako upíři.
Milá Renko ani se semnou život nemazlí, teď jsem byla dva měsíce v nemocnici, kde jsem se snažila pochopit můj život a taky se naučit jak s ním zacházet, to si nechci stěžovat jen konstatuji.I když je mi často ouvej nikoho s tím neobtěžuji, je to jen můj boj, a opravdu se snažím, každý den si napíšu do deníčku jednu i sebemenší pozitivní větičku co mě ten den potěšilo, dělám hodně ručních prací, miluji svoje děti i vnučky a snažím se být na lidi milá a usměvavá"život je boj, ale stojí za to žít" ![]()
Tak abych byla věrná modelu vaší slohové práce...Závěr je svatá pravda!
Zrovna nedávno jsem konstatovala, že nesnáším věčné stěžovatele na cokoliv...
![]()
Nebudu zapírat, i já mám občas negativní mysl, a právě proto zapínám internet a píšu na blog. Pro lidi na internetu vypadám jak největší škarohlíd, ale to jen z toho důvodu, abych na ty reálné lidi mohla být milá. A pak vážně jsem smíšek.
Znala jsem však taky takovou slečnu XY jako ty. Má blog, na kterém ji všichni milují, protože tam zní jako velmi inteligentní pozitivní žena. Což o to, chytrá asi je, ale setkání s ní osobně? To je směsice povzdechů na téma "Jsem chudinka, celá rodina stále jen trpí, ale nehodláme s tím nic dělat".
Mám s lidmi většinou velkou trpělivost, ale po všech pokusech řešit s ní ty problémy, jsem se s touto slečnou bohužel musela po sedmi letech rozhádat ve zlém. A teď o sobě samozřejmě slýchám, jaká jsem mrcha, protože jsem ji, chudinku, nechala v těžkých chvílích samotnou.
[1]:[2]:[3]:[4]:[5]:[6]:[7]: Co na to říct? Že všichni máme ve svém okolí podobné XY osoby a že i když sami máme splíny a mnohdy působíme na ostatní podobně, víme, že mnohem lépe nám bude ve společností lidí, co jsou v pohodě a tím nás "nakazí" a nebo my je zase svou pohodou. Prostě žijme tak, abychom nemuseli nikomu vykládat, že "Mi všichni ubližují a nikdo mě nemá rád!"
. Držím nám pěsti a věřím v dobrou náladu a pozitivní mysl!
PS: Díky veliké za vaše příběhy! ![]()
Taky si občas postěžuji.
Ale nikdy bych nechtěla být někdo jiný, vypadat jinak ani myslet jinak. I přes všechny špatné věci, které se mi kdy staly, se mám ráda takovou, jaká jsem. ![]()
Reni, fakt je, že jsou jen výjimky, kde je v rodinách všechno ideální. V podstatě má skoro každý nějaké trápení, nějaký boj, který musí bojovat, ať už je to nemoc vlastní, nemoc někoho blízkého, vyhazov z práce, trápení s dětmi nebo cokoli jiného. život je boj a bez pozitivního přístupu je předem prohraná bitka. Negativním lidem se pokud možno vyhýbám a vyhledávám ty pozitivní. Proč asi mám v oblíbených Tebe, co myslíš? ♥
[9]:Každý si stěžuje, i já ... je to normální, ale ne pořád a donekonečna a ve všech případech. To je už opravdu přes míru.
[10]:Mil, ty jsi zlatá, víš to?
♥ A máš pravdu, všude se, s prominutím, něco sere, ale když je to tak intenzivní, není to v pořádku ... tady jsem si totiž zcela jistá zákonem přitažlivosti, kde očekávání křivd křivdy skutečně přináší ...
Jo, tak to znám..... to je přesně moje dlouholetá (ze ZDŠ) kamarádka. Ta taky pořád jen hudrá, pořád je na tom tak strašně špatně ať má nad sebou šéfovou či je šéfovou ona sama.....Potřebovala by chlapa jak sůl, a aby se dcera osamostatnila jinak se ty dvě ještě přizabijou ......