14. března 2015 v 13:30 | renuška
|
Sobota - stop - dort - stop - strejda - stop - 65 - stop - vanilka - stop - rum - stop - kakao - stop - jahody - stop - houby - stop - houby - stop - houby - stop. Tečka.
Kromě toho, že bratranec mojí mamky, strejda oslavenec, je na svůj věk poměrně vitálním pánem, otcem tří dcer, z nichž nejmladší je stejně stará jako náš Ondra (14), skvělým ochotníkem, nekonečným vtipálkem, stále překvapující svou hubenou až vychrtlou postavou, která určitě neodpovídá tomu, co rád jí, je také vášnivým houbařem. To byla pro mě ta nejdůležitější informace, když jsem byla požádána, zda bych pro něho neupekla malý kulaťák. A i když už jsem v kalendáři jednu zakázku na tento termín měla, mamince se zkrátka neodmlouvá, mamince se vyhovuje. A tak jsem vyhověla - v rámci svých možností a v rámci dostupnosti hub, které se během chladných měsíců dají po lese po kuchyni posbírat (lépe řečeno vymodelovat).
Zelenáč byl na světě docela rychle, ale nějak mi přijde, že je nedodělaný. Jen pořád nemůžu přijít na to, co mi tam vlastně chybí. Ostatně ... teď už je to stejně jedno, dort už je ode mě patnáct kilometrů daleko - u Mirka, a já doufám, že po těchto houbičkách se nikdo ze strávníků neotráví :-D.
PS: Ano, v pátek a v sobotu jsem pekla dvakrát, vznikly dva narozeninové dárky, ale rozhodla jsem se, že každému dám svůj prostor, takže o dalším výtvoru příště ... aneb zpátky ke klasice :-).
Já bych tam lupla jednoho šnečka.....