close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Takové to domácí čtení

9. února 2015 v 16:32 | renuška |  Jak to vidím ...
Před víkendem jsem dočetla čtvrtou knihu. Čtvrtou ze čtyř, které se mi přes prosinec a leden nahromadily doma. A protože už o knihách dlouho nic nebylo, věnuji dnešní článek právě jim.

Dva kousky jsou půjčené, dva od Ježíška darované, každá svá, každá jiná, každá si tedy zaslouží pár mých slov ...

Vzpomínky na zířek - Cecelia Ahern
Autorka románu "PS: Miluji tě" - to bylo to lákadlo, proč jsem po knize v půjčovně sáhla. Čekala jsem lásku a slzy a dojetí a vůbec. A taky se mi líbil ten obal. Pustila jsem se do ní ještě před vánoci a dalo mi hodně hodně snažení, abych ji dočetla. nebyla marná, to vůbec ne, ale nějak mi nešlo dostat se do děje. Trvalo mi to pochopit stejně jako hrdince, co se děje. A hlavně vžít se do hlavy sedmnáctileté slečny, která uvažuje trochu jinak než já - i to byl oříšek. Pravda, nouze o napětí i vyvrcholení nebyla, v podstatě - tak jak by to správně mělo být - se na závěr vše pěkně spojilo dohromady a člověk pochopil, ale příště už bych po ní asi nesáhla. Dějově jen stručně s rezervou: děvče přijde o otce a tím i o iluze, s matkou odjíždí k tetě a strýci na samotu, kde končí rozmazlování a začíná boj o svou identitu. Poznává tajemství náhodně nalezeného deníku, který do sebe sám zapisuje to, co se bude dít až zítra a dívka tak může svou budoucnot změnit, což se jí jen málokdy daří. Přes různé kotrmelce a i docela nebezbepčné momenty poznává svého opravdového tátu a vlastně i svůj původ ...

Ukradená objetí - Libuše Konopová
Dárek od Tomáše Ježíška, o kterém slyšel v rádiu a který si dobrý půlrok nosil napsaný na lístku, aby ho mohl v pravý čas darovat. Zaujal jeho i mně; jedná se totiž o příběhy dvojic, které posbírala psycholožka p. Konopová, zabývající se partnerskými vztahy, konkrétně nevěrami. A protože jsem stála na obou březích tohoto jezírka, ráda jsem si přečetla, co lidé cítí, jak se chovají, jak je nevěra mění, co jim dává a samozřejmě i bere. Kdo jí podléhá kvůli nedostatku citů a zájmu, koho žene prachsprostý živočišný pud. Nehledejte v knize obsáhlý děj, ale zabývejte se skutečnou realitou, která se dotýká mnohých z nás. A kdo má rád podobné story, jistě si přijde na své ... a třeba se v některých povídkách i sám pozná. Je jich tam kolem třiceti, za chvíli máte "přelouskáno", neunavíte se, spíš pobavíte a rozhodně vás to nevyčerpá.

Manželovo tajemstí - Liane Moriarty
I tento titul ležel pod vánočním stomečkem a byl tam položen na mé přání. Věděla jsem o něm totiž z médií a docela hodně mě zajímalo, co že je ten světový betsteller zač. A tak jsem hned po "nevěrách" začala číst příběhy tří žen, které z počátku vůbec nevypadaly tak, že by spolu měly mít něco společného. Což samozřejmě měly a nic nevinného to rozhodně nebylo. Naopak - vždyť vražda není žádná legrace. Skutečně čtivý příběh, naprosto skvěle popsané charaktery hlavních hrdinů, kteří prožívají poměrně "husté životní peripetie", všechno mělo hlavu i patu, napětí, i to erotické jiskření nechybělo, někdy až přílišná dokonalost jedné z dam, která by možná zasloužila si poupustit uzdu stejně jako její "kolegyně", jež to udělala ... Nemůžu vám prozradit děj, protože bych vás tím hodně okradla, ale věřte mi, že tento román je fakt strhující a skvěle napsaný. A hlavně, ať se děje, co se děje, matky v nás vítězí zkrátka nade vším ...

Žítkovské bohyně - Kateřina Tučková
Z knihovny. Půjčená. Dlouho ve froně jsem na ni stála, než se ke mně dostala. Ale trpělivost růže přináší a já se mohla bohyním věnovat dobré dva večery a hltala jsem slovo od slova o ženách, které se v kopcích na hranicích mezi Čechami a Slovenskem, v oblasti zvané Bílé Karpaty, věnovaly "bohování". Tedy léčení, magii, kouzlům, bylinkám. Jejich historie sahá daleko v čase, jejich učení bylo přenášeno v rodu žen z matky na dceru a už od počátků byly vždy někomu trnem v oku. Ať katolíkům, ať komunistům, ať pochybovačům. A teprve socialistický režim jejich dlouholetou tradici zlikvidoval.
Příběh Dory Idesové se zakládá jen z části na pravdě, něco je fikce, ovšem základ vychází ze skutečnosti. Dora je totiž poslední z dcer bohyní, která se této činnosti nevěnovala, ale chce zachovat a zároveň přiblížit lidem onen svět, nechce jejich dar nechat zemřít. Bohužel ale ona sama násilně umírá dřív, než stihne vydat knihu, která by tvář bohyní nastavila slunci i těm, kteří je třeba dosud neměli v lásce či je naopak vyhledávali.
Když jsem v pátek večer knihu zaklapla, mé první kroky vedly k počítači, protože jsem chtěla vědět tolik odpovědí na mé otázky ... kdo byla vlastně Janigena, kdo zabil Doru, kde leží Starý Hrozenkov. Ještě dvě noci poté se mi zdály o bohyních sny, jak moc jsem je toužila poznat víc ...

Teď si hodlám dát od čtení na chvíli pauzu, kterou vyplním Orbitrekem, jógou a zumbou, ale i tak stále trvám na tom, že knihy jsou skutečně ohromným bohatstvím tisíckrát lepším než filmy a seriály. Není nad to vzít si onen svazek, položit se do postele a nechat se unášet jiným světem, zvláště pak, když si sami můžeme vybrat, jaký by měl být.

Ostatně své o tom ví i Viki, který mi pro vás pomáhal článek tvořit (a který mi mimojiné velice často dělá společnost právě při čtení, kdy s oblibou uléhá na rozevřenou knihu a čeká, že ho začnu mazlit. A já přitom tolik potřebuji vědět, proč se hlavní hrdina až teď dozvídá skutečnou pravdu!

PS: Tak mě napadá, jistě i vy máte nějakého čerstvého knižního favorita - budu ráda za jakékoliv doporučení (to kdybych náhodou ten Orbitrek strhala :-D). Díky předem a mějte se krásně!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 9. února 2015 v 16:44 | Reagovat

znám z těch čtyř Žítkovské bohyně. Pěkná kniha. já momemnálně čtu jednu ze tří knih jménem Citadela. Nevěděla jsem že to má tři knihy ale nenavazuje to asi zas tak na sebe takže to nějak nevadí. Je to z války o odboji v Carcasone ale je to čtivé.

2 Soňa K. Photography Soňa K. Photography | Web | 9. února 2015 v 18:24 | Reagovat

Já teď akorát dočetla knížku Uloupený ráj. Je to z prostředí druhé světové války a popisuje lásku mezi malířem a malířkou, kdy jsou spolu šťastný atd. než přijdou Němci do Francie. Fakt to stojí za to. :)

3 hellboy hellboy | Web | 9. února 2015 v 18:28 | Reagovat

ty fotky jsou skvělý:-) a díky za typy na knihy:)

4 Scribbler Scribbler | Web | 9. února 2015 v 18:35 | Reagovat

Manzelovo tajemstvi znam, libilo se mi moc. Jinak Vzpominky na zitrek si chci precist uz dlouho, ale ted nevim, nevim. Skvely je Cas mezi sitim, ale to je ted dost proflakly. Recenze je na mem blogu. Je to bajecna knizka.

5 Sugr Sugr | E-mail | Web | 9. února 2015 v 19:12 | Reagovat

Jak si můžeš číst, když máš tak krásnou číču? To bych se s ní furt jen mazlila! :-)

6 renuška renuška | Web | 10. února 2015 v 10:01 | Reagovat

[1]:Válečné romány moc nemusím ... ale díky za tip.

[2]:Jak píšu u jedničky, válečno moc nemusím, ale jak se jedná o lásku ... zkusím se poptat v knihovně. Díky ;-)

[3]::-)

[5]:No právě, někdy je to doslova boj :-D.

[4]: Ten titul mi nic neříká, na recenzi mrknu - děkuji za tip!

7 Mi-lada Mi-lada | Web | 10. února 2015 v 10:57 | Reagovat

Žitkovské bohyně jsem dostala k Vánocům 2013 a zhltla jsem ji přes svátky. Momentálně čtu zákony a vyhlášky a tak pro relax večer koukám na Panství Dowton. Dostala jsem k svátku na DVD pátou řadu.
Ale abych nekecala, přečetla jsem minulý týden taky knihu a přestože se mi líbila nemohu si vzpomenout jak se jmenuje. To je děs.

8 Mi-lada Mi-lada | 10. února 2015 v 15:17 | Reagovat

[7]:Už vííím. Kniha se jmenuje "Julie demo verze" a napsal ji Nick Hornby.
P.S. Nevzpomněla jsem si, podívala jsem se na noční stolek. :-)

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 10. února 2015 v 17:32 | Reagovat

Knížky jsou skvělý. Ale já jsem tak trochu ulítlá, takže pokud tam nejsou alespoň dvě mrtvoly, není to čtení pro mně :-D.

10 renuška renuška | Web | 10. února 2015 v 20:08 | Reagovat

[7]:Mil, stačí se mrknout na noční stolek :-D.

[8]:Vidíš, já ti to říkala :-D :-D :-D. Díky za tip, omrknu knihovnu .... časem.

[9]:Jani, tak konkrétně ve "Vzpomínkách na zítřek" ty mrtvoly jsou. Ale jinak úžasný spisovatel napínavých detektivek je Jo Nesbo, ten nezklame!!!

11 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 11. února 2015 v 11:14 | Reagovat

Reny, ani jednu tvoji knihu neznám. Já právě dočítám poslední od Simony Monyové...dostala jsem na vánoce a ještě se k ní nedostala. Už mám celou její sérii. Viki je krásný a k pomazlení. :-)

12 Blanka Blanka | E-mail | Web | 12. února 2015 v 10:15 | Reagovat

Viki ti krásně zapózoval a uznávám,že číst si s ním musí být zážitek :-)
Já právě čtu Z lodiček do holin od Aleny Mlynářové.A v knihovně se určitě mrknu po dalších jejích knížkách,protože tyhle vtipné oddychovky mám moc ráda :-)

13 renuška renuška | Web | 12. února 2015 v 10:35 | Reagovat

[11]:Heli, vidíš, to já SM ještě nečetla vůbec. Jsem ostuda - prý píše (psala) skvěle.

[12]: Blani, zapisuju si ... ani tuhle spisovatelku neznám a je-li to vtipná oddechovka, jak říkáš, jdu po ní ;-).

14 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 12. února 2015 v 10:46 | Reagovat

[13]: To můžu potvrdit. Měla vážně dobré knihy. Škoda, že už není..

15 Gabriella Gabriella | Web | 12. února 2015 v 19:21 | Reagovat

Líbí se mi to Manželovo tajemství, tak se potom mrknu:)

Jinak já momentálně čtu Zlodějku knih, tak jsme zvědavá jak to skončí:)

16 Blanka Blanka | 12. února 2015 v 20:17 | Reagovat

I já čtu každý den a to díky čtečce, kterou mám asi 2 roky. Poslední dobou si stahuji knihy neznámých začínajících autorů a nestačím se divit, kolik je talentovaných spisovatelů... Samozřejmě mám i opačné zkušenosti, ale těch je podstatně méně :-)

17 Blanka Blanka | 12. února 2015 v 20:19 | Reagovat

[12]: souhlasím, je to moc hezké. Ostatně i další knihy této spisovatelky

18 renuška renuška | Web | 13. února 2015 v 11:21 | Reagovat

[14]:Některé osudy jsou prostě příšerné :-( ...

[15]:Gábi, mrkni, fakt to není marné!

[16]:Věřím, skryté talenty byly, jsou a budou. A ke čtečce- hodně o ní uvažuji, ale pořád vítězí ona specifická "vůně knihy". Ale kdoví? Nikdy neříkej nikdy.

19 Blanka Blanka | 13. února 2015 v 16:41 | Reagovat

...jen ještě jeden zaručený tip...
POSLEDNÍ ARISTOKRATKA
Evžen Bočan
smála jsem se i nahlas a v posteli, což nebylo přijato s pochopením...
i další díl je čtivý

20 Marie Marie | 15. února 2015 v 9:44 | Reagovat

Dočetla jsem Tajnou knihu od Irany Obermannové a Kurz diskrétní samohany od Jany Divišové.Obě super.

21 renuška renuška | Web | 15. února 2015 v 10:42 | Reagovat

[19]:Kdysi jsem se hodně pobavila u knížek Ivana Krause ... to jsem se taky řehtala nahlas. Díky za tip.

[20]: Píšu si do pomyslného záznamníku, mám tu od vás všech tipů hromady, super!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama