close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Renčo, a uměla bys i Alzáka?"

25. ledna 2015 v 16:02 | renuška |  Snímánky
Přesně takhle začínala zpráva od mé bývalé spolužačky ze střední školy, která z FB ví, že se občas pustím do "dortování". Má totiž čerstvě ročního synka, který na této známé figurce mimozemšťana, jenž na nás nejen z televizní obrazovky skřípavě volá, že nabízí "sto tabletů týdně, sto tabletů týdně ...!", ujíždí. Pochopitelně, pořád si docela živě pamatuji, jak moji kluci ještě jako malí milovali čtyři případy pro psychiatra panáčky Teletubbies, takže se nedivím tomu, že Alzák v rodině kamarádky vede na plné čáře :-).
Jsem zastáncem toho, že výzvy jsou tu proto, aby nás posunuly někam dál a ukázaly nám, čeho všeho jsme schopni dosáhnout či do čeho už se nemáme nikdy pouštět. A tak jsem tedy s varováním, že mé amatérské schopnosti jsou pořád dost omezené a dokonalost není možné ode mně čekat, souhlasila s tím, že dort s Alzákem k prvním narozeninám malého Míši upeču. Protože si netroufám na vyřezávané tvary a raději zůstávám věrná těm klasickým, věděla jsem, že budu péct buď hranaťák nebo kulaťák. No a poněvadž jsem se dosud stále držela při zemi, tedy při kulaté formě, rozhodla jsem se poprvé vyzkoušet obdélníkový tvar o velikosti něco mezi A5 a A4. Jeden plech bílého piškotu s citronovým aroma, druhý plech s kakaovým piškotem, hotové rozkrojit napůl, poskládat na střídačku, slepit tradičním krémem z vanilkového pudinku, doladit domácími malinami z mražáku a čerstvými banány, nechat odstát a může se jít na zdobení. Alzáka jsem si vytiskla a "obkreslila" do potahové hmoty, pak už stačilo jen na hotový potažený dort poskládat jednotlivé části, dozdobit pentlí a kytičkami, zapíchnout svíčku a "Evi, můžeš si přijet!"


Nezdá se to možná, ale byl to poměrně velký, vysoký a především těžký dortík - až jsem se bála, že kartonová podložka, na které měl moučník "sedět", jeho tíhu nevydrží a při přenosu se prohne. Naštěstí se tak nestalo - uf! Každopádně jsem ale přišla na několik poznatků, které si musím dobře pamatovat, jako například to, že když si dělám ozdoby den dva dopředu, nesmím je nechávat na chladném místě až do chvíle těsně před dekorací dortu, protože rychlou změnou teploty se ozdůbky "opotí", lepí se a dost i barví, hůř se s nimi pracuje. Příště tedy parádu nechat pěkně v pokojové teplotě, třebas i na kuchyňské lince (či v jejích útrobách), kde vše zlehka ztvrdne a následně se s každým kouskem dělá mnohem lépe. A druhým poučením budiž mi fakt, že velkou plochu potahovky zkrátka najednou nerozválím a tudíž pak nestačí na potažení celého dortu a já musím doplňovat, což nevypadá zrovna dobře. Konkrétně u hranatého tvaru už vím, že přiště si vršek udělám zvlášť a boky také, protože jednodušší je vyhladit spoje než skrývat nevzhledná napojení v ploše, která vzniknou oním "dolepováním" (jestli mi tedy rozumíte :-D).


I přes mé kritické oko ale dort sklidil úspěch, Eva hlásila, že všem moc chutnal a jediným zklamáním snad bylo to, že Míša oslavenec zkoušel zapíchnout prstík do kytičky s nadějí, že "to" bude hrát. Obávám se, že takhle daleko jsem technicky ještě nedospěla a asi se mi to ani nikdy do budoucna nepodaří. Zvukové efekty prostě nezvládám (vyjmu-li slovník takových těch slov, u kterých je lepší, když je slyším jen já a nádobí, které to na mě nepráskne :-D).

Asi je správné, když má každý člověk ke své práci určité výhrady v případě, že si je vědom toho, že ne vše, co z pod jeho ruk vzejde, je úplně na stopro. Cítí tam jisté rezervy a nedostatky a je dobře, že si je připustí, protože jenom tak může pokračovat dál a zlepšovat se. A i když já si v tomto případě ony výše zmíněné chyby plně uvědomuji, tak ta radost z pokoření sama sebe, ze zdolání výzvy stojí za to. Nikdy nebudu profesionální cukrářkou a ani to do budoucna neplánuji, dortování je pro mě takovou milou seberealizací, koníčkem, poznáním, co ve mě je. A věřte mi, že i přes ony nedostatky, které na narozeninovém moučníku jsou k vidění, mám z hotového díla radost a fakt, fakt mě to těší, že jsem to dala. Že jsem toho Alzáka dokázala :-). Amen.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 25. ledna 2015 v 17:08 | Reagovat

Dort vypadá pěkně, jako z cukrárny. Myslím, že na sebe můžeš být právem hrdá za svůj výtvor. :) Při pohledu na Alzáka se mi sice vybavují nemilé asociace, ale je mi jasné, že malí to mají jinak. :) Tancuje to, zpívá.. co si víc přát? :D

2 baji baji | E-mail | 25. ledna 2015 v 17:27 | Reagovat

Dort je úžasný, až se mi sbíhají sliny.Já peču chutně, ale nešikovně. Představu mám skvělou, výsledek pak za moc nestojí.

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 17:27 | Reagovat

Parádní dortík, jen si říkám jestli i kdyby byly děti ještě malé a s těmahle matrošema k dispozici jestli bych taky blbla nebo to nechávala dál na profících. Na tohle jsem myslím nedospěla a nedospěju k tomu asi i když budou vnoučata. Snad. Někdy .....

4 Mersmerize Mersmerize | Web | 25. ledna 2015 v 17:30 | Reagovat

Boží dort a obdivuju tvou práci a šikovnost! Jinak mě pobavilo že si klučina myslel, že dortík bude hrát, škoda no :D

5 Blanka Blanka | 25. ledna 2015 v 19:34 | Reagovat

Nemám slov...Nádhera! :-)

6 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 25. ledna 2015 v 19:44 | Reagovat

Alzák je strašnej... tedy ne ten tvůj, ale když sedíš v deset hodin u televize a on najednou na tebe skočí s tou svojí odrhovačkou... :-x no, co si budeme povídat :D
Dort se mi líbí a takový koníček je dle mého v dnešní době neobvyklý a podle vzhledu tvých dílek si myslím, že jsi lepší a kreativnější než kdejaká cukrářka (podle chuti ale nezhodnotím, to zas nemohu říct nic). Mně se na tom dortu líbí nejvíc asi ty kytičky ^^

7 renuška renuška | Web | 26. ledna 2015 v 8:36 | Reagovat

[1]:Díky moc, stále je prostor k sebezdokonalování a k učení se :-).

[2]:Buď v klidu, já si občas připadám nešikovně od začátku až do konce :-D.

[3]:Není to tak dávno, co jsem si o dort říkala jedné kamarádce. Dala mi pro nedostatek času košem - díkybohu - a já tak pomalu dospěla až sem a jsem ráda. Konečně si zase můžu hrát s barvičkama a obrázkama ...

[4]:I mě takhle zpráva pobavila :-D

[5]:Moc díky!

[6]:Děkuju moc. Dokonalá si fakt nepřipadám, jsou mnohem mnohem lepší! Přesto čtu tato slova s vděkem a vážím si jich!

8 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 16:32 | Reagovat

Reny, ty jsi neskutečná. Skvěle napsaný článek a žasnu nad dortem. Nádhera!!!!!
Jinak reklamu s Alzákem doslova nesnáším. :-D

9 Blanka Blanka | E-mail | Web | 26. ledna 2015 v 20:26 | Reagovat

REni,je nádherný!!!
Už by ses tím mohla živit,jsou to vždycky moc krásné profesionální kousky!

10 Mi-lada Mi-lada | Web | 27. ledna 2015 v 7:06 | Reagovat

Reni, povedl se je úžasnej.
Moc dobře Ti rozumím, neb potahovku jak víš taky zkouším. právě tento víkend jsem měla v plánu "hranaťák", neb to mělo být hokejové hřiště pro malého hokejistu. Korpus jsem upekla a pak jsem měla telefonát, že pro nemoc nepřijedou. Takže dort nakonec nebyl ozdoben a byl "sežrán" s krémem jovo. Tvoření hokejového hřiště je stále v záloze. Ještě dotaz.  Na písmenka máš formičky nebo .....?

11 renuška renuška | Web | 27. ledna 2015 v 8:15 | Reagovat

[8]:Je vidět, že na Alzáka máme všichni stejný názor :-).

[9]:Kdepak Blani, šrouby a matice zatím pořád vítězí nad cukrem a moukou :-). Ale díky!

[10]: Mil, tak ses taky odvázala, viď? to jsem ráda, že jsem tě nakazila :-D. Na písmenka jsem si pořídila vykrajovátka, všechno kupuju na www.hospodynkam.cz. Teď jsem se dívala na "Božské dorty od Markéty", tam dělá dorty pěkně postupně, ledasco se tam od ní dá okoukat, ale žasla jsem, jak tlusté vrstvy potahovky dává ... já se držím při max půl centimetru a ani to ne. Je dost sladká a je jí i velká spotřeba na to, že to pak hodně lidí sundá a nejí to. I když s tenčí vrstvou se hůř pracuje ... No nic, pojďme se učit dál a dál a dál, že? :-)

12 Mi-lada Mi-lada | 27. ledna 2015 v 12:52 | Reagovat

[11]: Času je málo, ale u takové práce relaxuju, takže ji asi úplně neopustím. Taky se "Markétu" občas dívám a žasnu.

13 renuška renuška | Web | 28. ledna 2015 v 19:26 | Reagovat

[12]: to ráda čtu, Mil :-*

14 Werri Werri | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 22:28 | Reagovat

Renuš to je bomba :). Musíš mít zlatou trpělivost. Já už nepekla dort roky, už bych to asi ani nesvedla. Neminula jsi se povoláním ;-) .

15 Gabriella Gabriella | Web | 29. ledna 2015 v 19:54 | Reagovat

Reni vždycky když koukám na fotky a čtu co všechno v dortu je tak slintám a závidím těm co ho mohli ochutnat!:)

Jinak dort opět vypadá krásně a to  se musím přiznat, že skrz špatnou zkušeností s Alzou mě ten mimozemšťan v televizi  hrozně irituje:)

Seš prostě šikulka!:)

16 renuška renuška | Web | 30. ledna 2015 v 9:19 | Reagovat

Sem napište komentář

[14]: Werri, neminula, tohle je pro mě jen takovým holčičím potěšením.

[15]: Gábi, třeba se jednou uvidíme a to slibuju, že ti nějakýho prcka upeču. Abys neslintala naprázdno! A děkuju!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama