16. prosince 2014 v 16:01 | renuška
|
Rok se s rokem sešel a naše dámská jízda měla opět výjezd. Poprvé jsme loni vycestovaly do Drážďan na adventní trhy a letos jsme zvolily druhý sousední stát - Polsko - a jeho známé město Wroclaw. Protože už jsme předběžně tušily, co nás čeká, vybavily jsme se pohodlnou obuví, dostatečně velkým batohem a také zásobou "zlotých", abychom mohly nejen sledovat vánoční ruch města, ale také něco pěkného (ve finále dobrého) přivézt i domů. O polských sýrech i klobásách jsme věděly, že jsou to vynikající produkty a právě za ty jsem já osobně plánovala utratit většinu kapesného. Co jsme ale o městě devíti řek a mnoha mostů netušily, tak že se zde dá mimojiné narazit i na dobrou třístovku malých
trpaslíků ve všemožných podobách. Přiznám se, že jsem se při jejich hledání cítila jako v časech, kdy hojně začínají růst houby a člověk jimi ještě není přesycen, naopak se raduje z každé další, kterou za bukem objeví. Stejně tak to bylo i s těmito mužíčky, jenž čekali nejen na zemi, ale i na parapetech a později jsem zjistila, že třeba i na lampách, kašnách ... zkrátka kdekoliv. Stačilo jen mít oči na stopkách.
Trh samotný je proti drážďanskému podstatně skromnější, co do stánků, tak i do lidstva. Snadná orientace v prostoru, poměrně průchozí chodníky i prostory mezi stánky - to označuji jako hlavní výhodu. Naopak chudší nabídka zboží, menší výběr v jídlech, slabší hudební kulisa ... zde vidím nedostatky, ale určitě to není důvodem označit výlet do Wroclawi na adventní trhy za horší než ten loňský. Já jsem byla spokojená nad míru a vůbec by mi nevadilo si to za rok zopakovat. Ale jak nás znám, na stejné místo se nevrátíme a popojedeme spíš někam jinam, výhledově se rýsuje Maďarsko nebo Slovensko. Ale to se ještě uvidí!
Budova muzea byla první zastávkou, u které jsme se zdrželi. Měli jsme totiž akčního průvodce, který chtěl, abychom z Wroclawi poznali i něco dalšího, kousek historie a kultury - ostatně na to bylo i dost času, takže proč ne?
Polsko je národem hodně věřícím, takže téměř na každém kroku byl k vidění kostel, chrám ... nebo tahle katedrála, kterou jsme si mohli prohlédnout. Já, ještě nasosaná Chrámem sv. Barbory jsem nebyla katedrálou tolik okouzlena, ovšem i přesto se jí jistý půvab upřít nedá. Zvláště průčelí je svým propracováním velice zajímavé ...
Cestou na Rynek (náměstí, kde se trhy konají) jsme procházeli po Tumském mostě, který jako mnohé jiné je místem, kde zamilovaní na důkaz své lásky nechávají zámky lásky. Protože jsem tu byla se sestrou a sestřenicí, nepovažovala jsem za správné sem sama přidat další zámek do sbírky, k tomu mi chyběl pan T. Přesto jsem ale touto novou tradicí nadšena a doufám, že ji jednou budeme moci někde prožít na vlastní kůži klíč.
Trhy, trhy, trhy. Vánoce, vánoce, vánoce. Takhle to vypadalo v centru dění, na Rynku, pod obřím stromem, který se v noci stříbrno-zlato-fialově rozzářil a kdokoliv se ztratil, měl dostatečně viditelný záchytný bod, odkud se vždy dala najít ta správná cesta domů. My jsme naštěstí i po dvou svařáčcích netápaly, chodily jsme všude spolu a užívaly si, což bylo naším hlavním přáním. Prožít fajn společnou sobotu s vůní adventu.
Slibovaní trpaslíci - tyhle všechny jsme našly a daleko větší část nám zůstala skryta v útrobách města. Na to by bylo třeba jednak mapky z infocentra, ale hlavně mnohem víc času, který jsme i tak nestihly správně rozdělit a například do doporučované pivnice jsme se ani nepodívaly. Zato se můžeme pyšnit fotkami z nalezených trofejí a dobrou náladou, která nás neopustila až do večera, kdy jsme už do noci zahalenou Wroclaw spolu s dalšími spolucestujícími opouštěly.
Asi se pořád opakuji, když píšu jak jsem z každého výletu byla nadšená a spokojená a blablabla. Ale když ono to tak opravdu je. Nejezdím na cesty proto, abych vrčela a bručela, ale abych se radovala, užívala si, podívala se zase jinam, a jsem opravdu ráda, že se mi tyhle malé a relativně skromné sny plní. Že se vždy najde někdo, s kým mohu vše nové sdílet, ať už je to můj muž, moje děti nebo sestřička se sestřenicí, jako tomu bylo například v Polsku, které nás hodně překvapilo. Právě proto vám vřele doporučuji podívat se právě sem a dopřát si víc času, projít se po památkách, pozorně se rozhlížet po trpaslících, ochutnat jejich skvělé sýry a prostě si jen tak lebedit. Uvidíte, že se vám tu bude líbit stejně jako nám, ať už sem vyrazíte v létě nebo třeba na vánoční trhy :-).
Tedy lahůdečky tam mají snad lepší než měli v té Vídni! A punčíčky taky tam koukám voněly ve velkém
Krásné, takže příští rok směřuju dceru tímhle směrem 