6. října 2014 v 16:21 | renuška
|
Když se blíží šestá hodina večení, je u nás v kuchyni rušno. Jídelní stůl se vyklidí, aby byl okamžitě znovu zaplněn, a to různými sešity, knížkami, učebnicemi, penály, kalkulačkami, pravítky, pastelkami ... zkrátka potřebami různorodými, které kluci potřebují na splnění domácích úkolů. Někdy si vyžadují i mou přítomnost kvůli kontrole nebo radě, jindy si vystačí sami, ovšem stane se, že nezváni přikráčí i další pomocníci. Tedy v uvozovkách, protože jejich jediným zájmem je uvelebit se na rozložených studijních materiálech a pěkně si na pár minut odpočinout. A to zrovna na těch pár minut, které Ondra s Honzou potřebují k tomu, aby si připravili vše, co jim kantoři naložili na bedra do tašek :-) ...
Honzík si s češtinou občas nerozumí, ale tentokrát mu učivo pro páťáky šlo velice dobře - na sedmi větách jen tři škrtance a "iyčka" dal všechny bez chyby, pěkně s odůvodněním, proč tam bude i a tam zase y.
Ondra se zase po boji s chemií pustil do matematiky a Vikouš mu náramně "pomáhal". Jo jo, někdy se na to musí přes kočičí finty, a to pak má třeba taková myš svou budoucnost spočítanou ráz na ráz :-D. I bez kalkulačky!
Unavení chlupatí pomocníci nakonec usínají na pracovních sešitech z matematiky a chemie, Máše dělá zázemí ještě učebnice Českého jazyka ... Na to, abychom je vyhodili, jsme všichni tři byli moc krátcí ...
... a nepomohl nám ani daněk Ferda, který přišel zvědavě omrknout, co že se u nás doma děje. Mlsně nahlížel oknem na stůl, kde nic zajímavého nebylo, ale suchý rohlík se u nás najde kdykoliv, tudíž s prázdnou neodešel. V každém případě to byla další hlava do počtu.
A když už bylo po všem, úkoly podepsané, žákovské také, aktovky připraveny na další den, mohli jsme se znovu vrátit ve vzpomínkách o den dřív, kdy jsme v pozdních podvečerních hodinách procházeli nedalekým lesem zdobeným sochami, kde právě probíhala "Pohádková cesta". Právě odtud jsou obrázky západu slunce, které hlásí, že brzy bude čas jít spát a připravit se tak na další pracovní i školní týden, kdy nás čeká další várka školních povinností, ke které jistě svou účastí přispějí i naši zvířecí pomocníci :-).
tak to znám mám 12 letou vnučku je v 7 třídě učení dost...kolikrát jí také pomáhám, a koukám že u Vás na to máte i kocoura tak to je dobrý....