20. září 2014 v 16:02 | renuška
|
Konečně zase přišel čas oprášit cukrářské pomůcky, objednat další várku potahové hmoty a jiné vychytávky a především pak popustit uzdu fantazii, která dostala za úkol vymyslet narozeninový dort pro skorodceru (přesně pro tu, která v srpnu dostala už od nás jeden
sváteční. Modrou barvu jsem stále z nějakých důvodů obcházela, přičemž jsem pořád chtěla modrobílý moučník udělat a právě teď přišla ta správná příležitost. Obarvit pomocí gelových (samozřejmě jedlých) barev téměř tři čtvrtě kila potahovky byl docela oříšek a já jsem si udělila soukromou pochvalu za to, že jsem se do této činnosti pustila den před samotným finišem, čili zdobením atakdále. Stejně tak jsem si připravila maličkou dekoraci a i za to jsem byla ráda, že jsem mohla hned aplikovat a ne se ještě dodatečně vyrábět s kytičkou. A ačkoliv zatím nevím, jaký bude chuťový výsledek, mám hodně dobrý pocit z kombinace bílého korpusu s vanilkovou příchutí + vanilkového krému + čerstvých malin ze zahrádky + kvalitní jahodovo-limetkové marmelády. Doufám, že Dominiku s dortem potěším a že se jí bude líbit tak, jako mým nejmilejším doma, kteří mi sice šli pro jistotu z cesty, ale ve finále moc a moc chválili.





Pořídila jsem si novou sadu čtyř dekoračních fólií od Tescomy, které stačí opatrně zatlačit na rozválené "těsto" a pak ještě opatrněji oddělat. Výsledkem pak je krásný plastický vzor, který je i z fotek docela "čitelný". Přiznám se, že jsem válela a vytlačovala nadvakrát, protože potahovka, byť je velmi pružná, se občas ráda trhá a natahuje i tehdy, když to vůbec nepotřebuji, tudíž pravidelná kvítka a puntíky začaly být spíš rozpláclým čímsi, což se mi vůbec nehodilo do krámu. A to proto, že jsem potřebovala jejich středy vyplnit bílými jedlými perličkami - i o jejich aplikaci bych mohla napsat román. Stačí snad, když podotknu, že můj původní záměr vkládat je do jamek pomocí pinzety nevyšel a já si s nimi musela poradit i přes mé gelové nehty, které se nakonec ukázaly docela dobrým pomocníkem.
Velký strach jsem měla i ze srdíčka - nepravidelný tvar dortu jsem potahovala poprvé a neměla jsem ponětí o tom, jak naložit s hmotou v místech spoje i mezery, ale nakonec to šlo tak nějak samo.
Vím také, že se opakuje stále můj oblíbený motiv gerberky, ale jiná vykrajovátka (až na protivné "karafiáty" ze svátečního dortu, se kterými se dělá fakt mizerně) nemám a výhledově to vidím maximálně na motýlky. Zkusila jsem alespoň 3D modelaci a ta se dle mého docela povedla.
Na zahlazení spdního okraje posloužily saténové stužky - to jsou vděčné kamuflážistky a ještě to dobře vypadá :-D.
Z hotového dortu mám opravdu velikánskou radost, už jen proto, že jsem si ho vymyslela sama. Sice sháním inspiraci, kde se dá, ale nemám odvahu pouštět se do složitějších postupů a dekorování, držím se spíš stále víc při zemi a jsem poněkud konzervativní, ovšem výhledově mám v plánu pustit se do divočiny. Byť se bude jednat o kulaťák, zdobení bude na oko taktéž méně složité, barevně půjdu opravdu do extrému. Narozeniny totiž bude slavit Honzík a tam už mám jasno hodně dlouho :-D. A samozřejmě se vám nezapomenu pochlubit (bude-li čím). Tak zatím ...
Krásně se povedl