Povím vám příběh:
O tom, že můj nejkrásnější pan T. je traktorista, už mnozí z vás víte. Je jasné, že pro zemědělce sezóna zdaleka neskončila, naopak po žních je třeba půdu připravit na další osetí a právě Tomáš pracuje s technikou, která tohle umí. Když se včera večer vrátil z práce, podává mi malou žlutou obálku a přitom povídá:
"Tak se podívejte, co jsem dneska našel na poli. Ležela tam u kostry z lampionu štěstí, tak jsem vám ji dones´ domů."
Obálka měla nadepsanou adresu na jisté novomanžele a protože byla otevřená, zvědavě jsem nahlédla dovnitř, kde se zelenal malý lísteček se vzkazem pro čerstvou nevěstu a ženicha. Moc mě to dojalo a kdo mě zná, určitě tuší, jak jsem s pokladem z pole naložila. Ano, samozřejmě, postarala jsem se o to, aby se zásilka dostala tam, kam má, a to jen díky tomu, že jsem znala díky nadepsání celou adresu. Abych naprosto neznámým lidem jejich svatební pidiminidáreček předala tak, jak se sluší a patří, obstarala jsem si klasickou gratulaci pro novomanžele, připsala pár slov a šup s tím do poštovní schránky. Věřím, že tohle bude poslední štace milého pozdravu a že tentokrát dorazí tam, kam měl mít namířeno ... byť s několika (tý)denním zpožděním :-).


Ahoj!
Určitě se neznáme, ale to mi nebrání v tom, abych i já stála v zástupu gratulantů k vašemu sňatku.
Obecně mám svatby moc ráda a právě proto jsem se rozhodla udělat to, co by jiným připadalo … co já vím? Třeba zbytečné, bláznivé, k ničemu … U mě je to ale naopak.
Přítel pracuje v zemědělském podniku a během prací na poli objevil torzo "lampionku štěstí" s nadepsanou obálkou včetně jejího obsahu. Tenhle vzácný poklad mi přinesl domů s tím, že je to taková kuriozita a já se chopila iniciativy a rozhodla se, že to, co měly dva páry očí číst a co se ztratilo v nebi, ještě nemá cestu do cíle za sebou.
Posílám tedy nález dál a pevně věřím, že teď teprve bude cesta žluté obálky úspěšná.
Ještě jednou jen to krásné ve vašem společném životě, ať vás vzájemná láska naplňuje až po okraj a ať jí je vždycky dost na rozdávání.

Příběh je to krátký, ba přímo kratičký, ale i z takových se skládá život. A možná, že právě tyhle drobotiny dokáží udělat člověku velkou radost nebo mu alespoň na chvíli zpestřit mnohdy obyčejné dny. Alespoň pro mě to tak platí :-).
<3
Udělala jsi správnou věc, Renuško! ;)