3. září 2014 v 9:41 | renuška
|
V sobotu jsme byli na svatbě. Když napíšu, že se nám vdávala nevlastní vnučka, bude to znít asi divně, vezmeme-li v potaz to, že mně je 37 a jí 20. Ale protože během života jejích po- i nepokrevních příbuzných došlo ke všelijakým škatulatům, co se hýbaly, až se jim za patama prášilo, stalo se to, že jsem vícenásobnou nevlastní babičkou a hotovo.
Byla jsem pověřena fotit, ale protože mezi svátečně nastrojenými hosty čile pobíhal profesionál ověšený brašnami a "našlapanými" přístroji, k tomu tam byli ještě další dva mladí lidé, kteří byli - též perfektně vybaveni - stále při ruce, rozhodla jsem se zaznamenávat po svém a pořídila jsem pár kousků, ze kterých mám velkou radost a které vám teď pěkně naservíruji :-).
Tak to jsou oni - ti kterým zněl do uší svatební pochod, kteří si slíbili lásku a věrnost na věčné časy, kteří spolu v dobrém i ve zlém, ve zdraví i v nemoci, v bohatství i chudobě budou žít ... Jejich "dvakrát ano" vidělo osmdesát párů očí a já věřím, že alespoň polovička z nich nezůstala suchá.
Nezbytné propriety, bez nichž by se až na výjimky žádný sňatek neobešel - nádherně nazdobené vozy i klasické omyrtování každé klopy, halenky, šatů - právě tohle jsme měli na starost já s Tomášem a "opíchali" jsme v sobotní den kdekoho :-D.
Obřad se konal na zámku v Novém Městě nad Metují - zázemí pro tyto slavnostní události je tu přímo ukázkové, a to včetně trubačů, kteří hráli při vstupu do samotné budovy - v tomto momentě mi skutečně naskočila husí kůže a samou romantikou se mi podlamovala kolena. Uvnitř pak řeč oddávajícího doprovázela něžnými melodiemi houslistka s klavíristou ...
Hostů bylo požehnaně - malí, velcí, mladí, staří, dobré dvě třetiny jsme ani neznali, ale to neznamenalo, že jsem si je nevyfotila. Zvláště, když tak pěkně pózovali :-). (mmj. na poslední fotce vidíte jedno naše nevlastní vnouče a pak jednoho docela a úplně vlastního Tomášova vnoučka - Hynečka - mladíka v šedé vestičce).
Bez družiček by to také nešlo - této vzácné role se ujaly mé skutečné a opravdické neteře, Lucinka s Danielkou - dcery mé sestřičky. Takhle vypadá ten náš skromný babinec, když se sejdeme všechny dohromady ♥
Jeden pár nohou nám tu chybí - Ondra se rozhodl, že na žádnou svatbu nepojede, protože ho to zkrátka nezajímá. Vzhledem k tomu, že účast nebyla povinná, respektovali jsme jeho rozhodnutí a užívali si svátečního dne ve třech - Honza, Tomáš a já ...
Má mě v oku (a taky v srdci) ♥
" ... já tam taky byla, jídlo jedla, víno pila ... "
Stoly byly krásně prostřené a jídlo na ně podávané ještě lepší. Nechyběla tradiční svíčková ani kuličková polévka, kterou si novomanželé obzvlášť vychutnali :-D ... bez děrované lžíce by to nebylo ono!
A pak? Pak už se jen tančilo, jásalo, kýta i krůta na grilu se podávaly, pivo se točilo, diskotéka vyhrávala hitovky na přání a hosté se bavili až do rána. Každý si odnesl další zážitek do své sbírky, ovšem nejdůležitější je, aby ty nejkrásnější patřily mladému páru, který sobotním dnem odstartoval svou společnou cestu životem. Kéž se jim po ní kráčí lehce a láskyplně ...
Opravdu moc hezké fotky

Novomanželům to moc sluší - obzvlášť se mi líbí nevěstin účes