20. srpna 2014 v 16:29 | renuška
|
Cetina je řeka protékající městečkem
Omiš, vlévající se do Jaderského moře. Právě ona se stala na pondělní dovolenkové dopoledne naším cílem a s ní i návštěva zrekonstruované mlýnice. Na malé loďce jsme společně s dalšími cestujícími proplouvali nádherným údolím, které lemovaly vysoké skály z obou stran a doplňovalo je velké množství vodní zeleně i stromů stojících podél řeky. Kouzelným okamžikem byl samotný "vjezd" do kaňonu, kdy se masa kamení před námi otevřela a ukázala nám své tajemství - nádherné klidné místo, které vybízelo k relaxaci a k nasávání atmosféry. Přibližně hodinku jsme pomalým tempem za vrčení lodního motoru pozorovali nádhernou přírodu, dokud jsme nedorazili do skromného přístaviště u tzv.
Radmanove Mlinice, což je opravený starý mlýn, který slouží jednak jako občerstvovací zastávka pro turisty, ale i jako hotel. Tady jsme se zdrželi půl hodinky a pak se zase pomalým tempem vraceli zpět do města, odkud jsme měli cestu už jen "domů", do Duče.
Výlet to byl krátký, pohodový, na rozdíl od milovníků adrenalinu, kteří Cetinu sjíždí na raftech nebo slaňují podél skal či zavěšení na karabině sviští z jednoho konce lana na druhý přes celou šířku vodní plochy. My jsme si zkrátka dopřáli klidné seznámení s dalším kouskem Dalmácie a i když už bych se tam nemusela znovu vracet, protože co jsem mohla vidět, to jsem viděla, neznamená to, že toto místo není půvabné a že bych ho nedoporučila. Naopak. Pokud chcete rozjímat a nechat se unášet po klidné hladině řeky, kochat se pestrou přírodou, potkávat se s ostatními "námořníky" naladěnými na stejnou vlnu, pak projížďka po Cetině je přesně to pravé ořechové :-).
Na jedné z těchto lodiček jsme se vydali vstříc zatím uzavřenému kaňonu ...
... skalní masiv si své tajemství střežil do poslední chvíle, ale jakmile jsme do něho vpluli, už se nebránil. Podívaná to byla opravdu jedinečná, i když zachytit ji na fotografie bylo docela obtížné. To se zkrátka musí zažít!
Hezký pohled byl i na samotný přístav, který lemovaly typické staré domy s jasnou patinou dávných dob.
Tři vodáci v bezpečí lodě a mladého kormidelníka (bez důkazu, ale věřit mi můžete - byl to fešák :-) ).
Jedno z nečekaných překvapení - romantický altán hned u břehu ... mé myšlenky na okamžik opustily cizinu a vrátily se domů, kde byl ten, který by jistě tohle místo také obdivoval ♥.
Na závěr několik obrázků z Radvanove Mlinice - jak jsem již psala, půlhodinka tady strávená byla chvílí odpočinkovou, dali jsme si zmrzlinu a pití a já se na pár okamžiků klukům ztratila, abych "cvakala a cvakala". Záznamy musí být odevšad :-).
Abychom toho cestování neměli tolik najednou, zůstaneme ještě příště v Omiši, ale na maličko jiném místě, u moře, u sousedů, a to doslova :-). Opět bude plno obrázků, opět bude něco povídání. Zatím ale nashledanou :-).
V Omiši a v Duce jsem taky byla. Nejvíc se mi líbila cesta, po které jsem tehdy přijela. Byla to cesta, kterou z jedné strany obklopovala skála a z druhé strany byla propast. Na Radmanovy mlinice jsem se bohužel nedostala. Tak snad příště. Jinak pěkné fotky. :)