21. srpna 2014 v 17:13 | renuška
|
Omiš. Město, kde jsme se na chvilku zastavili včera a kam se vrátíme i dnes. Respektive na kraj oblasti, kde je minimum turistického ruchu proti běžným plážím a kde jsme shodou okolností, náhod a snad i zásluhou vesmíru měli ve stejnou dobu na dovolené i naše reálné sousedy. Slovo dalo slovo a my jsme jeden celý den strávili s nimi - sice ve stejném moři, jen o pár kilometrů stranou, kde se písek střídal s pořádnými kameny a balvany, kde vlny dostaly ten správný říz, kde bylo celý den naprosto skvěle, a to jak v šikovně umístěném "odpočinkovišti" ve stínu, tak na přímém sluníčku. Kluci považují právě tento den z dovolené za nejvíc vyvedený, čemuž jsem ráda já a právě i naši dobří známí. Ti už jen kvůli tomu, že mohli další partě ukázat místečko, kam se tak rádi vracejí a kde se moře s nebem vlévá do jedné obří azurové pohody ...






Má smysl tohle komentovat? Z každého koutku, z každého místečka, odevšad je cítit ona specifická mořská atmosféra, snad i to šumění vánku, šplouchání vody, horko slunce, vůně středozemí ...
Kluci potápníci na chvíli zapomněli na svůj reálný věk a zase to byli malí školkáčci uličníci,co v mělčinách pozorovali mořský život, lovili kameny a vyráběli z nich pevnosti, ponorky, lodě ... byla jsem moc šťastná, že třináctiletý Ondra přistoupil na Honzovu chuť si jen tak hrát a fantazírovat.
Když se dostatečně zvedla hladina vody, že se z malého skalnatého výběžku už dalo i skákat, šel šnorchl stranou a na řadu přišlo jiné dovádění :-).
Zatímco kluci řádili a sousedé odpočívali, já jsem běhala po pláži a fotila krajinu, loďky, skály a vyvržené vorvaně :-D
Když jsme sestupovali k moři a já viděla tuhle lavičku, věděla jsem, že se k ní během dne párkrát vydám. Tu si poležet na horkém slunci, tu omrknout kluky, tu zmáčknout spoušť ... skutečně to bylo kouzelné místo, kde se dalo docela opravdově snít ♥♥♥
Nedá se říct, že by tady bylo hezčeji než v Duče ... bylo tu jinak. Své udělaly jak skalnaté břehy, tak společnost dobře známých lidí. Já sama jsem byla spokojená tu i tam, všude. Když si uvědomím, že ještě týden před naším odjezdem na dovolenou jsem slýchala ohledně počasí samé špatné zážitky těch, kteří se letos do Chorvatska vydali - i místní obyvatelé konstatovali, že tak propršené léto už dlouho nepamatují - byla jsem vděčná za to, že jsme po celou dobu měli úžasné slunečné dny, ať už jsme je trávili kdekoliv. Neumím si totiž představit, že bych prázdniny u moře strávila zavřená v apartmánu, na jehož okna by mi bubnoval déšť. To bychom si totiž nemohli užít ani další výlet do ...
BONUS:
... druhého největšího přístavního města Chorvatska, do Splitu. Měli jsme ho zaplacený v rámci naší dovolené a společně s ostatními účastníky zájezdu jsme jeden den večer vyrazili na dvouhodinovou prohlídku turisticky zajímavé oblasti, kde to skutečně žilo a kde by bývalo bylo lepší být trochu déle, abychom viděli vše, co Split nabízel. Takhle jsme v rychlosti proběhli
Diokleciánův palác, pokochali se rozsvětélkovaným přístavem, nakoupili něco málo dárečků domů a to bylo vše. Naštěstí jsem zařídila, že se sem ještě někdy vrátíme ...
Maketa města včetně Diokleciánova paláce a hradeb ... tady nám delegátka ukázala základní trasy, abychom se mohli dále sami orientovat. Bylo to zběsilé, rychlé a divoké ... nakonec jsme viděli opravdu jen zlomek toho, co bych ráda, ale je logické, že za dvě hodiny se toho skutečně víc stihnout nedá.
Milým zpestřením byli dva antičtí bojovníci hlídající katedrálu sv. Duje - převlečení chorvatští studenti si takto přivydělávají, stačí se s nimi vyfotit a něco málo jim za to dát.
Vyjdeme-li z hradeb zadním východem směrem k parku, dostaneme se jednak k nádherné kašně, která je v noci samozřejmě osvícená, ale hlavně míjíme obří sochu biskupa Řehoře Ninského, která je v současné době bohužel v rekonstrukci a jediné, co je z ní možné vidět, je pozlacený megapalec. Jeho pohlazením si turista "zajistí", že se do Chorvatska a do Splitu ještě jednou v životě URČITĚ podívá :-). A tak jsem hladila :-D :-D.
Mezitím se ale už setmělo a my se pomalu vraceli zpátky do přístaviště, míjíce různé obchůdky a krámečky plné více či méně vkusného zboží. Já jsem si pro vás vybrala tenhle, zaměřený na modro-bílo-červené námořnické oblečení a doplňky, protože ten byl úplně ten nejlepší. Sice jsem si v něm nic nepořídila, ale uchvácená jsem jím byla maximálně - no jo no, ženská ... :-D
Takhle rozzářené noci mají ve Splitu pořád a věřte mi, že v reálu je to ještě tisíckrát hezčí.
Dočetli a doprohlíželi jste až sem? Gratuluji - dnes to bylo opravdu vydatné sepisování a editování. Snad se vám další dovolenková reportáž líbila a bylo z ní cítit vše, co jsme si odtud ve vzpomínkách přivezli domů. Zároveň jsme tím už vyčerpali tři ze čtyř článků věnujících se našemu letošnímu prázdninovému cestování a čeká nás tedy poslední. A kam že to bude? Nechte se překvapit, pojedeme lodí, která nás dovezla tam a taky onam ... A všude bylo prostě skvěle :-) ...
Krásné fotky z krásné dovolené! I my Chorvatsko milujeme a i naše dovolená byla díky bohu slunečná