Naše cesta na Moravu za příbuznými byla naprosto nečekaná, neplánovaná a nepřipravená, ale o to víc stála za to. Pravda, kluci, kteří nechtěli jet s námi, byli poprvé přes noc sami doma a měli na starosti celé hospodářství (což zvládli mmj. perfektně a dokázali nám, že si poradí a že je na ně spoleh), ale vše dopadlo nakonec perfektně a my si z uplynulého víkendu přivezli jen samé super vzpomínky a zážitky. A to nejen ze setkání s rodinou, kterou sice zřídka vídám, přijedou-li za námi do Čech, ale i z míst, kde jsem naposledy byla před 27 lety, což je opravdu šílená doba a já se teprve při pobytu ve známém prostředí vracela v čase zpátky a rozvzpomínala se na detaily, které jsem tenkrát coby malá desetiletá holka vnímala mnohem víc než bych si jich všimla asi teď.
Aby ale náš výlet nebyl jen o nekonečném krmení se, o popíjení slivovice a o přátelském povídání s mnoha strejdy a tetami, rozhodli jsme se navštívit jeden hrad, kolem kterého se do cíle našeho putování za rodinou jezdí. A sice hrad Sovinec ...






Hrad stojící na skále s rozhledem do všech světových stran má pět nádvoří a většina budov je již po rekonstrukci, tedy přístupná návštěvníkům. Protože ve své minulosti vyhořel, mnohý inventář byl zničen nebo následně rozkraden a dost možná i pro větší míru volného prostoru určitou část stavby nyní využívají dnešní umělci k expozici svých děl. Nádherné dřevěné ochozy po celém obvodu na pátém nádvoří vytváří velice příjemnou atmosféru a já jsem si jistá, že každá z akcí, kterých na Sovinci pořádají skutečně dost, stojí za to právě i díky dostatku místa pro hosty. My jsme v poslední červnovou sobotu žádnou větší slávu nezažili, což ale vůbec neznamená, že se nám tady nelíbilo. Naopak!

Jednou z mnoha zajímavostí byla i slečna průvodkyně, která nejen že byla oblečena v dobovém kostýmu, ale po celou dobu prohlídky chodila bosa, což po studených kamenných podlahách muselo setsakramentsky zábst do nohou.

Bývá běžné, že výklad o historii památky podává znalý člověk, ale já s sebou měla svého chrabrého rytíře, pana Tomáše, který pohotově komentoval kde co (jeho fantazie si v těchto případech opravdu neklade meze a jede na plné obrátky), takže ze slov, kterými nás štědře zásobila právě slečna průvodkyně, nemám téměř nic. Zato si pamatuji mnoho detailů, které skutečným historikům zůstanou napořád utajené :-D.



Okna, okénka, okýnečka - jedním se dalo nahlédnout do původní toalety, druhým do širého kraje a třetím na sbírku erbů, kterých bylo na hradě habaděj a o kterých možná vědí víc ostatní než já protože já měla zkrátka všechny své smysly soustředěné na výše uvedeného fešáka :-).

Na vinný sklípek jsme narazili náhodou, když jsme čekali na začátek prohlídky. Během ní jsme se o historii skladování archivního vína dozvěděli víc a proto usuzuji, že tato sbírka už je tu jen "na oko", protože skutečné zásoby jsou dávno prolity hrdly těch, kteří nás o pár desetiletí předběhli.


Vybavených pokojů zde bylo opravdu poskrovnu, zato děla jsme tu viděli hned čtyři. Dvě dole a dvě nahoře ... naštěstí nikde nebylo vidět nepřátelských vojsk, proti kterým by bylo třeba zahájit palbu :-).

Při odchodu (nebo při vstupu - záleží na pozornosti) jsme se ještě pozdravili s panem šnekem, který takhle vypadá jako obr, ale jinak mohl měřit tak 10 centimetrů - ten pravděpodobně stejně jako kovaná zábradlí a jiné předměty na hradě je dílem místního kováře.


A tady ještě mapa stažená z webovek Sovince, kde je dobře vidět, kudy tudy cesta tam. Hrad stojí nedaleko Uničova, dá se k němu krásně zajet, hlídané parkoviště je jen pár kroků od něj, a taktéž i restaurace pro hladové návštěvníky. Nu a kdo by jel stejně jako my směrem od Mohelnice, může se stavit v bistru na Dlouhé Loučce, kde se dá nejen dobře najíst nebo pořídit rozličné druhy pravých Olomouckých tvarůžků, ale kde jsou k vidění v současné době třeba krásné vlčí máky :-).
O tom, že na Sovinci je krásně, svědčí nejen moje reportáž, ale také stříbrná medaile od památkového inspektora. Takže až budete mít cestu do Jeseníků, zastavte se tady. Určitě je tu toho dost k vidění :-).
Pekné fotky a zaujímavý výlet! :)