close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Tullnské zahrady potřetí aneb "Procházka růžovým sadem"

17. června 2014 v 16:02 | renuška |  Snímánky
Zanechme smutků a vraťme se do rozjetého vlaku nesoucího název "Tullnské zahrady". Už víte, v čem si můžete posedět, kudy se projít, jaké typy zahrad si prohlédnout, kde načerpat inspiraci. Samotnou třešínkou na pomyslném dortu je ale avízovaná procházka růžovým sadem, která pro mě samotnou byla na té nejvyšší příčce co do dojmu (ačkoliv pohled z výšky třiceti metrů také nebyl marný!), tak i do emocí. To proto, že děda byl milovníkem právě těchto půvabných květin a na jejich pěstování si zakládal. Jak byl pyšný na svoje "čajovky", ty jsme musely (ne)povinně očichávat vždy, když jsme za ním přijeli na návštěvu. Pobízet nás ale nemusel, sami jsme stáčeli nosy k rozkvetlým kráskám a nasávali tu typickou nasládlou vůni, kterou prostě žádná jiná květina "neumí". Pokaždé, když jsem v zahradách míjela nějaký obzvláště krásný exemplář (a to byly téměř všechny), vzpomněla jsem si právě na dědu, jak by koukal ... a slíbila jsem si, že skutečně jednou svůj "dědův záhon růží" doma vybuduji. Pro něho i pro mě ... ♥





Poměrně velká část Tullnských zahrad byla věnována právě růžím, které lemovaly cestičky, zdobily plůtky i kamenné stěny, pořád bylo na co se dívat ...





Keříkové růže se střídaly s popínavými, plné květy promíchané s jednoduchými, od bílé přes růžovou až k temně vínové, škála květů byla obrovská ...




Jedna "selfie" s nekorunovanými královnami květin ...

Měla jsem v plánu, že si z Tullnských zahrad přivezu nějakou "trofej" do zahrádky, ale nakonec jsem při poněkud vyšších cenách ze svých záměrů slevila a porozhlédnu se až tady, u nás. Do té doby si budu muset vystačit s památkou v podobě snímánků, což vlastně také není k zahození. Ale přeci jen, až jednou přijde vhodná doba a já zasadím svou první sazenici do "dědova záhonu", tak tehdy se mé přání skutečně naplní a já tam nahoru pošlu dědovi voňavý pozdrav, určitě za něj bude rád.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 17. června 2014 v 17:29 | Reagovat

Tak to jsou nádherné zahrady a moc pěkné fotečky :) Ta 5tá je  ze všech nejhezčí, ikdyž nemohu odolat i růžím :)
Muselo to tam být nádherné :)

2 Mi-lada Mi-lada | Web | 17. června 2014 v 22:09 | Reagovat

Nikdy jsme doma růže nepěstovali, jako dítě jsem je vídala jen kolem kostela. Vždycky mi připadaly pyšné a ty jejich trny mi naháněly strach. Teprve poslední léta jsme je vzala na milost. Možná mi teprve dochází, že ty trny mají ze strachu, aby jejich něžná krása nebyla ohrožena. A tak jsem si loni  jednu popínavku pořídila. Je plná poupat, tak se docela těším.
Musela to být úžasná krása a vůně.

3 Blanka Blanka | Web | 17. června 2014 v 23:45 | Reagovat

Reni,krása,krása!!!
MOC se mi líbí růžičky doplněné fialovými bambulemi okrasných česneků :-) A líbí se mi i tvůj šmrncovní klobouk :-)
Já se v růžích moc nevyznám.Mám jen dvě popínavky,které se pnou před chatou.Momentálně se jim holkám daří,ale protože jsou každoročně na střídačku napadlé padlím a pak zase mšicemi,už mockrát jsem jim slibovala,že půjdou :-D
Ale obecně jsou růže překrásné kytky...v péči lidí,kteří to s nimi umí :-)

4 Helena Lišková Helena Lišková | E-mail | Web | 18. června 2014 v 7:07 | Reagovat

Reny, to je nádhera. Růžím sice vůbec nerozumím, ale je to paráda. Děkuji za tak krásnou prohlídku zahrady. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama