VEJDOVA LÍPA
Žamberk, to není jen město, u kterého leží známá Pastvinská přehrada nebo odkud je kousek do centra Orlických hor. Pro říjnový sváteční den byl pro nás právě Žamberk také zdrojem jiných pokoukání - o cestě sem vlastně rozhodl jeden jediný strom. Není to však strom ledajaký! Je to strom památný, největší z největších v Čechách, známý pod názvem Vejdova lípa - právě o něm nedávno mluvili v rádiu a bystré uši pana traktoristy nejkrásnějšího Tomáše historii, zajímavosti i pověst zaznamenaly a ústa pak poslala dál. Detaily lze vyčíst v okazu, já jen ve stručnosti zmíním stáří až 800 let, obvod přes 12 m, výška cca 4 m. Traduje se, že kdysi do koruny stromu vlezl malý pasáček, který propadl do jeho dutiny, ze které se neměl jak dostat ven a v ní nakonc i zemřel. Po mnoho let se poté odtud ozývalo sténání a v koruně blikalo světélko - toto vše ustalo až v minulém století, kdy se kmen stromu "otevřel" a pečovatelé z něho skutečně vytáhli malou kostřičku, kterou následně pohřbili a tím "uklidnili" duši nebožátka.
Vzhledem k velikosti jsme očekávali, že lípu najdeme hned, ale trochu jsme bloudili a jen díky ochotným místním jsme nakonec dorazili na místo a mohli se za příznivého počasí kochat a žasnout nad živým obrem, kolem kterého bylo vzorně uklizeno, listé shrabané ...




Kluci v tričkách dosvědčují, že nebyla nikterak zima, i když my ostatní jsme měli dlouhý rukáv. Inu mládí ...

Chtěla jsem nějak zaznamenat, jak široký kmen lípa opravdu má, což z obrázku "jen tak" není vidět. Poprosila jsem tedy spoluturisty, ať se chytí a "objímají" :-).
TYRŠOVA ROZHLEDNA "ROZÁLKA"
Lípa za námi, neznámo před námi. Jeli jsme zkrátka po značkách a první, na kterou jsme v Žamberku narazili, naváděla k Tyršově rozhledně, což se nám zdálo jako dobrý nápad. A tak jsme jeli. Shodou náhod byla památka otevřená a moc milá paní nám k ní pověděla kousek historie, ochotně hledala suvenýry v krabicích připravených na inventuru a vůbec, byla moc fajn. Co mi ale nejvíc utkvělo v paměti, bylo datum otevření - dne 28.10. 2013 to bylo právě 81 let, kdy do ní vstoupil první návštěvník a hlavně - v tento den se na jednom místě nacházeli dva oslavenci - nejen rozhledna, ale i náš - už desetiletý - Honzík! Užili jsme si výhled do širého kraje, vidět bylo opravdu bezvadně, využili jsme i možnosti prohlédnout si kapli Rozálka, stojící nedaleko a libovali jsme si, jak nám ten den krásně vychází ...

Pohled zepředu ...

... zezadu ...

... do kraje ...

... na Laluška a na renušku ...

... na Rozálku ...

... k nebi ...
Stihli jsme toho za těch pár hodin svátečního pondělí opravdu hodně - Vejdovu lípu, Tyršovu rozhlednu i hrad Litice. Bývali bychom ještě zajeli jinam, ale posun času nás už hnal domů. Spokojeni s pohodově prožitým dnem jsme odjížděli z Orlických hor zpátky do Krkonoš, s dojmy z nově poznaného kraje i památek, s náladou fajnovou a v duchu snad i s přáním, že společně zas někdy někam vyrazíme. Kam ukáže prst na mapě? To zatím nevíme, ale určitě to bude zase něco zajímavého, nečekaného a mile překvapujícího :-).
Pěkná lípa! Díky za fotku s objímáním stromu, jinak bychom nevěřili, jak je veliký kmen.