close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

V plném proudu

17. října 2013 v 16:19 | renuška |  Jak to vidím ...
Co mi teď dělá radost, přijde sice až za dva měsíce, ale já jsem takovýmhle bláznem snad odjakživa. Vánoce zkrátka miluji. Paradoxně se mi příčí srpnové akce na (ne)čokoládové Mikuláše a čerty na pultech prodejních megařetězců nebo kýčovité postavičky Santa Clausů s blikajícíma očima a zpívajícím strojkem uvnitř madeinchina břicha slavné "Džingl béééls, džingl béééls, džingl ól d véééj ...". Jenže, když nad tímhle mávnu rukou, cítím už na dálku vůni čerstvě upečených perníčků, Ironu (to aby skrz okna bylo vidět na něžné snášení sněhových vloček, které si dají jako vždy na čas a na Štědrý den se raději zpozdí úplně) a bez debaty bramborového salátu. Ten je prostě s vánočními svátky spojen pevným poutem a basta fidli. A pak taky jehličnan pichlavý s poklady pod sebou. A právě ty poklady a ten stromek, to je to, oč tu běží.
Už někdy z počátku léta jsem si pořídila mašli. Mašle. Saténové červené s potiskem drobných vloček. Ty odstartovaly mou fantazii a rozhodly o tom, do jakého kabátku budu dárečky letos balit. Ke stuhám mi dnes přibyl další pomocník - razítko andělíčka z Fleru, kam já obzvlášť ráda chodím na "čumendu" i pro inspiraci, mnohdy na nákup, protože zkrátka neodolám a šikovnost českých ručiček s nadšením uvítám i u sebe doma, byť za peníze. Teď už jen sehnat potřebný balící papír, který rozhodně nebude pořízen v papírnictví, nýbrž v trafice. Poněvadž to žádný klasický balící papír nebude ... totiž. A ještě karton na cedulky (pokud neobjevím nějaké fajnové na webu, co jsem o něm před chvilinkou psala). Mnohý by mohl namítnout, že přes tohle všechno mi chybí ale to nejdůležitější, co ostatním dělá takové starosti - vymyslet, co komu. Cha. Mně právě takové dumání moc baví a jakmile přijde dobrý nápad, vezmu si svůj "blbečník" a tam si své postřehy napíšu. V praxi to vypadá tak, že co obdarovaný, to titul, pak pomlčka, pak dar(y). Heslovitě, jednoduše, v případě potřeby s odkazem na webové stránky, na kterých sá dá ona daná věc pořídit. A je to. Mám hotovo. Až na maličkosti už v říjnu vím, co v prosinci budu balit do ... no do toho papíru.
Aby to nebylo stromečku líto, i pro ně ho mám na letošek připravené překvapení. Každý rok během posledních čtyř let se snažím vyrobit nějaké ozdoby z vlastní dílny. Poprvé to byly andělky, podruhé andělíčci a chaloupky z rychle tvrdnoucí keramické hmoty no a loni srdíčka ze stejného materiálu. Pro letošek jsem jsem si vybrala filc v bílé a šedivé barvě, bavlnky, dřevěné korálky a kolíčky. Z toho všeho vyro(á)bím ptáčky sedící na hnízdě, kteří budou stejně jako ti známí, sklenění, s peříčky místo ocasu, posazení na větvích smrčku, aby se vyplnil prostor nejen nad větvičkami, ale i pod nimi. První prototyp jsem ovšem věnovala malému nezbedovi Vikimu (devítitýdenní kocourek), resp. on se bez ptaní dostal do krabičky, ve které mám všechny propriety uschované, a milého ptáka si uzmul na hraní. Tím pádem mi zbývá ušít ještě patnáct kusů ... uff. Ale jo, docela to jde. A až to bude, tak to uvidíte. To budete koukat! :-D
Možná, že jsem opravdu případ pro docenta Chocholouška, ale já si tohle všechno, co je s vánocema spojené, moc užívám. Včetně hudrování, aby mi nikdo neujídal tu mističku nalouskaných vlašáků, protože je mám do cukroví, kterého nepeču kdovíco, ale nějaký ten kousek přece na svátečním stole být musí! Ono to uteče jako voda, ty dva měsíce a najednou lup šup, budeme se předhánět u talíře se salátem a s řízkem či s klobásou, usrkávat lahůdkový koktejl, odhánět kočky, počítat minuty, povídat si o všem možném, po večeři si vyběhneme poslat k nebesům lampiony štěstí a pak už, zapadlí do gauče a křesel, budeme šustit a rozvazovat a stříhat a zhluboka dýchat a líbat a děkovat a ... prostě se tak krásně vánočně radovat. Pustíme si pohádku, kterou přes všechen ten šum stejně nebudeme vnímat, zabalíme se do náručí, dovolíme si být vzhůru, jak dlouho budeme chtít, žádný úklid, žádné mytí nádobí, to počká. Hlavně, když budeme všichni spolu. To proto se na vánoce tak těším, víte? Já vím, že víte ...
Tak zatím ...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 karollii karollii | Web | 17. října 2013 v 16:59 | Reagovat

Krásný článek..
Na blogu mám SB..zapiš se:)

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 17. října 2013 v 18:03 | Reagovat

Jak hezky se čte, že na vánoce se připravuje už teď, v klidu a pohodě. Měla bych si vzít příklad. :-)

3 Em Zet Em Zet | Web | 17. října 2013 v 19:06 | Reagovat

Já se na letošní Vánoce těším poprvé v životě. :-) Neměla jsem k nim vztah, u nás vždycky dopadly buď hrozivě (bratr nebo táta mlatili mamku), nebo nijak (Vánoce proběhly úplně obyčejně, jako každý jiný den). Teď jsem si v červnu ale našla přítele (prvního v životě), a proto mám pocit, že tyhle Vánoce budou něčím výjimečné. :-) Mám vymyšleno pár variant pro dárečky, hmm, možná uplatním všechny, miluju ten pocit ve tváři obdarovaných :D
Tobě přeju předčasně také příjemné prožití svátků. :-)

4 Sentencia Sentencia | Web | 17. října 2013 v 20:20 | Reagovat

vždycky se těším na to, jaký obleček vymyslíš pro dárky tentokrát a letos zní celá výzdoba obzvlášť dobře :) určitě budou mít všichni radost jak z toho, co je uvnitř, tak z toho, do čeho budou dárky zabaleny. Nejdůležitější je ale ten vnitřní dárek - to, co dárky symbolizují a jaké nesou poselství. :)

5 Mi-lada Mi-lada | Web | 18. října 2013 v 7:14 | Reagovat

Reni v tomhle jsme si podobné, taky miluju Vánoce a přípravy na ně. Jen s tím balením si tak nevyhraju. To nestíhám, ale pár dárků pro kamarádky se kterými se potkávám až po Štědrém dnu, tak tam se pak vyřádím, neb mezi svátky už na to mám čas. Těším se až se pochlubíš svým tvořením. :-)

6 arwen arwen | 18. října 2013 v 16:01 | Reagovat

Je to hezky napsané,já si uvědomím Vánoce až začátkem adventu, teď to ještě považuji za dozvuky léta a začátek podzimu :)

7 Marie Marie | 19. října 2013 v 13:30 | Reagovat

Vloni jsem je celé proležela v horečkách,tak doufám,že letos si to užiju.Už se těším až ukážeš....

8 Werri Werri | E-mail | Web | 28. října 2013 v 8:08 | Reagovat

Renuško je moc zajímavé číst, jaké přípravy Tvé Vánoční svátky obsahují. Když jsem doma měla holky, tak touto dobou už jsem měla plán na pečení a už jsem pomalu začínala péct, protože má nedočkavost byla veliká.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama