Nemusíš nic říkat.
Jen hladíš mě
a očima pouštíš jiskry
a jsi jako ohňostroj.
Perpetum mobile.
Pocity rozmilé
prskají do všech stran
a koutů dušesvěta
docela bez zábran.
Hvězdy až závidí!
Gejzíry lásky se rozletěly ...
My válíc se v posteli
z kostkatých rán
chytáme tu záři,
plnej džbán
už jí máme, podívej!
Stříbrné prskavky,
rudé čmáranice
polibky do sanice
malují.
Bez řádu třpyty
tryskají dál ...
Do dlaní i já i ty
lapáme se.
Bez diváků bezpochyby
ovací je víc.
Můj princ,
ohňostrojář první,
exploduješ,
jiskry žhnou
a s nimi já ...
Tvoje lejdy
ohňostrojářová.
Moc pěkné :))