Tolik vstřícných kroků,
snad 100 + 1, ne-li víc ...
ale pořád je to málo.
To by tak hrálo!,
abys držel se pravidel fair play.
Na to´s moc velkej ...
pán, hrad, muž, stroj?
Soudce!
Soudce na Tebe
v podobě vlastního svědomí,
to zdá se jediným spravedlivým,
aniž by svědků žádalo si.
Kdo kosou kámen kosí,
s ostřím nepochodí.
A pořád hlucho je a slepo,
jen hlasu tvého a slov
dostatek je rybáři u břehu na výlov.
Všechno marné.
Hrdost lásku přebíjí
a sek(s)ta pásek utahuje.
Snad pro ten nádech mizerný
méně kyslíku se v hlavě točí.
Psa ochočí
si jen dobrý pán.
A ty?
Jsi psem či pánem?
Hradem, mužem, strojem ... soudcem?
Rodem životným?
Rodem neživotným?
Krásná hra se slovíčky