close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

... a místo maskarpóne tam dáme pomazánkový ...

19. října 2012 v 13:54 | renuška |  Jak to vidím ...
Když jsem mému milému chtěla v březnu k narozeninám udělat dort, původně jsem si myslela, že zůstanu u své oblíbené klasiky, tedy piškot, tvarohová hmota, ovoce. Než mě drahá "tričková" Katka přesvědčila o tom, že tisíckrát lepší je domácí Tiramisu. Nikdy předtím jsem si ho netroufla vyrobit, protože mě odrazovaly zvláště suroviny, které se na vsi sehnat zkrátka nedají a do města se mi kvůli nim jezdit extra nechtělo. Navíc jsem měla k zahraničnímu dezertu jakýsi respekt a obavy z toho, že bych ho zvrzala, mi zkrátka bránily v tom pustit se do jeho zhotovení. Když jsem ale vyslechla návod, kdy Mascarpone lze úplně s přehledem nahradit obyčejným starým dobrým Pomazánkovým máslem a že bohatě stačí káva a granko, není nutný likér ... no zkrátka jsem si svou premiéru při oslavě narozenin mého miláčka odbyla a současně s tím přijímala chvály na nijak přeslazenou, ale přesto lahodnou mlsůtku, po které se doslova zaprášilo. Totéž se pak opakovalo ještě několikrát - "Ošizené Tiramisu" bylo pokaždé spořádáno během chvilky a mlsné jazýčky protestovaly proti malé formě, ve které dort tuhne. Já však zastávám názor, že čeho je moc, toho je příliš, proto nemíním v kuchyňských potřebách utrácet za větší nádoby a zůstanu u té, do které se vejde zrovna akorát velký pytlík piškotů, krém ze dvou "pomazánkových" a jedné kysanky. Vím, že nebudou zbytky a že poměry přesně odpovídají tomu, co potřebuji vyrobit. A basta!
Zdá se ale, že největším problémem bude samotná surovina, ze které dezert připravuji. Slavné české Pomazánkové máslo. Rádi ho kupujeme s příchutí i bez, na chleba, na obloženky, za sladka na krémy, Ondra miluje křenové, táta šunkové, mně je to jedno. Dobře se roztírá, v pečivu s uzeninou chutná výtečně a je i cenově dostupné. A oni ti sviňáci z EU (dle Ondrových slov jsou líní a vymýšlí jen samé blboviny místo důležitých věcí!) nám ho chtějí vzít. Tedy jen název, protože mají tisíce důvodů a řečí, že máslo je máslem tehdy, obsahuje-li určité procento té či té suroviny. Což pochopitelně to pomazánkové nemá, ale to my, Češi, přece víme. Víme, že není tuhé, v kostce a na smažení. Víme, že je upraveno tak, aby se dalo roozetřít po krajíci poctivého čerstvě upečeného chleba a také víme, že když si ho chceme koupit, tak zkrátka sáhneme po vaničce nebo mističce s voňavým krémem. Nejsme ani hloupí, ani negramotní a mnohdy už "jdeme" po paměti. Navíc zvláště pak v tomto případě je dle mého názoru daleko důležitější přídavné jméno než to podstatné. A tak když už nás hubují a peskují zahraniční politici, kteří mají v náplni práce jen to dobré pro všechny lidi patřící do států Evropské unie, navrhuji, ať tedy respektují když už ne podmět, tak alespoň jeho rozvíjející část a nechají nám torzo názvu, ze kterého si každičký vlastenec vyčte, že nekupuje sýr ani margarín, ale jen a jenom "POMAZÁNKOVÝ ..." Inu, uvidíme, jak tato směšná aféra o másle skončí ...

Původně jsem měla v plánu požádat o článek na téma "Pomazánkové máslo" Ondru, protože když jsme se včera společně dívali na večerní zpravodajství, tak se tam právě tato kauza probírala a Ondřej, jedenáctiletý kluk, se rozčiloval jako starý kmet a hořekoval nad tím, že jsou to akorát hlouposti a že by se ti lidé měli věnovat skutečně závažnějším problémům, než je tradiční český mléčný výrobek. Možná, že ho pobouřilo, že v reportáži byl záběr i na jeho nejoblíbenější křenové PM, to nevím, ale zlobit se vydržel docela dlouho. Vadilo mu i to, že se nenašel nikdo, kdo by jim, těm komisařům z EU, vysvětlil, co a jak, kdo by obhájil to, co my, Češi, máme rádi a považujeme to za "naše". Ondrův proslov mě natolik zaujal, že jsem ho vyzvala, zda by pár řádky nedal najevo svůj názor a on kupodivu souhlasil a nic nenamítal. Načež se ozval Honzík, že teda neví, ale že má strach, aby na nás pak nepřišli! Ptala jsem se, kdo by na nás měl přijít a on že policajti, když takhle nadáváme! Vysvětlila jsem mu, že si můžeme říkat a psát, co se nám chce a že tohle se ani policie netýká. Že by na nás museli leda poslat někoho z té Evropské unie a že o tom dost pochybuji. Takovým je totiž v tomto směru renuščina rodina úplně u pr... . Ono je to totiž asi vzájemné. Ale přesto jsem pro jistotu nakonec článeček napsala já. To kdyby na nás náhodou přišli!




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mi-lada Mi-lada | Web | 21. října 2012 v 20:15 | Reagovat

Jednem můj známý bloger navrhuje ať tomu říkáme "mázlo"... když prý komedie tak komedie. :-D

2 glaciem glaciem | Web | 23. října 2012 v 10:35 | Reagovat

Přesně..... Naprostý souhlas!!

3 Lenka Lenka | Web | 5. listopadu 2012 v 19:13 | Reagovat

Renuško, ten závěr mě pobavil! :-)
Jinak myslím, že výrobci "pomazánkového" si s tímto nesmyslným nařízením hravě poradí a my o nic nepřijdeme. Nevím, zda bych dokázala existovat bez svého oblíbeného "choceňského"... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama