18. září 2012 v 9:50 | renuška
|
Téměř půl roku uteklo jako voda a v dubnu napsaný článek (
http://reenade.blog.cz/1204) získal včerejškem na akutálnosti aneb
"Jak renuška byla v televizi".

Moc té bedně zabedněné nedám, takže jsem se na chvilečku zahlédla na Primě až v neděli, přičemž mnozí známí již několik dní předem hlásili, že mě viděli v upoutávce na nový díl pořadu "Partička". Konečně totiž přišla na řadu sestříhaná verze toho, čemu jsem já společně s mamkou a kamarádkou "tričkovou" Katkou přihlížela zpoza zad pana Dangla. To je ten vysmátý týpek ze Slovenska, co pořád tak mlátí rukou do stolu a zcela bez omezení nechává průchod humoru a smíchu. :-) Popravdě, moc se mi do centra pozornosti nechtělo, ale protože jsme na natáčení dvou dílů v jeden den dorazili se známými, kteří za Danem seděli jako první, načež jsme se na základě instrukcí měli na další díl v publiku prohodit, aby kamery nesnímaly stále stejné tváře, přesunuly jsme se s holkami zkrátka přesně do těch míst, které rudému oku neuniknou. Již na začátku celého večera jsme byli coby všichni diváci vyzváni, abychom tleskali, řechtali se, užívali si, ovšem Ti za Danem ještě o stoprocent víc, aby bylo vidět, že je to fakt zábava. Ale k tomuhle není třeba nikoho nutit, to jde prostě samo, protože akce, které tam pánové Suchánek, Genzer, Sokol a božský Igor předváděli ... tady není možné nic jiného, než se za břicho popadat a nedočkavě čekat, co z těch bláznů zase vypadne.
Pravdou ovšem je, že být právě v těchto místech není žádná hitparáda, protože mnohé scénky se odehrávají zády k divákovi a nejvíce si je vychutnají ti, kteří chytli místa přesně vepředu - i toto jsme měli možnost ochutnat a proto mám možnost porovnávat. Za stolkem se zvonkem je samozřejmě atraktivní prostor, ale z praktického hlediska je lépe sedět přímo proti jevišti. Na druhou stranu kdo kdy mohl šmírovat do scénářů nebo mít zkušené improvizátory opravdu jako na dlani? :-) Jak už jsem psala, je to bezmála šest měsíců a mnohé střípky ze vzpomínek vymizely, docela jsem zapomněla na momentky scének, které jsem viděla naživo. Znovu jsem si tedy včera, v pondělí, připomněla vše, co mě tolik rozesmálo. Jako bych to viděla poprvé, znovu jsem se báječně bavila. Chechtala se a komentovala jednotlivé vstupy s mým milým. Jediné, co mě rušilo, byl fakt, že nesedím jako obvykle jen doma v křesle, ale i naproti, za sklem, placatá, s pusou od ucha k uchu a doufajíc, že jako kompars nepůsobím blbě. Víte, je to fakt docela bláznivé v té televizi doopravdy být, vidět se tam, koukat nejen na ostatní, ale i na sebe ... Na jednu stranu jsem ráda, že jsem si tenhle zážitek mohla dopřát a na druhou pak váhám, zda bych do podobného aktu ještě někdy šla. Je to opravdu hodně zvláští. Ale i tohle patří k momentům, které tvoří náš život, takže jsem i za ten "partičkový" moc ráda. Bylo to příjemné zpestření a určitě nová zkušenost a kdo ví?, třebaže to bylo proprvé, nemuselo to být naposledy ;-)

Stará dobrá sluchátka, připravená k tomu, aby hlavní aktéři nevěděli, "vocogou" :-)
Hned v první lajně u jeviště jsme seděli na natáčení "čtyřicetčtyřky" .Výhled byl vynikající a herce jsme měli jako na dlani.
Tady už jsme na "čtyřicetpětce", připravené na záběry kamery. Škoda, že mamka byla ve většině případů v sestřihu pro TV schovaná za Danem, ale jakmile budu na www.pirticki.cz videa nesestříhaná, vsadím se, že ji tam taky lépe zahlédnete.
... tuhle příležitost jsem si nemohla nechat ujít a nebyla jsem jediná ...
S aktéry pořadu žádný snímánek nemáme. Museli bychom dlouho čekat a protože už bylo k desáté večerní a nás ještě čekala dlouhá cesta z Prahy domů, vzdali jsme to. Snad bude stačit alespoň sexy králíček Marián Čurko :-)
Reni, tady se neshodnem, mě ten jejich humor někdy připadá příliš násilný a nějak je toho na mě moc. Prostě se nedívám. Takže jsem neviděla ani Tebe, což mě mrzí. Alespoň fotečky jsi zveřejnila, takže přece jen.