20. září 2012 v 9:16 | renuška
|
Konečně přišel! Po téměř měsíci a půl jsem se dočkala psaného pozdravu od kluků z tábora. Ne, nedivte se, že až nyní ... a nebo se třeba divte, to je na vás. V chronologickém sledu to vypadalo asi takto:
5.8.2012 - odvoz Jeníčka a Ondráška na tábor
10.8.2012 - napsání pohledu a vhození do schránky
11.8.2012 - vyzvednutí kluků z tábora
14., 15., 16. 8. 2012 - vyhlížení pošťáka s korespondencí
17.8.2012 až 18.9.2012 - podivování se nad tím, kam že napsané pozdravení doputovalo
19.9.2012 - PŘIŠEL!!! s razítkem pošty "Nasavrky 17.9.2012"
Včera jsem po 40-ti dnech mohla poprvé číst psaný text na pohlednici od mých synů, která měla "nepatrné" zpoždění. Na radosti mi to ovšem neubralo, psaní mě potěšilo nesmírně moc. Jen mě zklamala stará dobrá Česká pošta, jejíž služby rozhodně nefungují na bázi jejich sloganu "Dnes podáte - zítra dodáme". Pravdou ale je, že Ondra trefil období, ve kterém psaní dorazí - skutečně včera byli u tatínka a skutečně bylo zbytečné uvádět toho kdovíkolik, když se všechny jejich zážitky přenesou po návratu domů do "Cestovního deníku", který už pomalu šest let víceméně poctivě vedeme.
Nyní už se jen těším, až klukům tuto novinku oznámím a až pak společně k záznamům z Indiánského tábora vlípneme onu pověstnou tečku, jejich pohlednici :-).
No nejsou to miláčkové ♥♥♥ ?
To je roztomilé ;)
Ale s tou poštou souhlasím ;)