close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Wašte Anpetu!

14. srpna 2012 v 10:34 | renuška |  Jak to vidím ...
Přeloženo z lakotštiny do jazyka českého by mohlo znamenat něco jako "Dobrý den". Těch lakotských slovíček si kluci do svých sešitů poznamenali víc; například "Tekíla" je milovat ... Součástí pobytu na idiánském táboře totiž nebylo jen střílení z luků a výroba totemů, ale také znalost několika málo výrazů, kterými se různě pojmenovaní rudoši dorozumívali. I naši pánové měli na týden jiná oslovení; z Ondry se stal ZUŘIVÝ MEDVĚD a Honzík byl SILNÝ VLK, oni oba se naplno vnořili do jiného způsobu života, do nových podmínek, pohltil je skvělý program a určitě i snaha být tím nejlepším, stát se jakýmsi Hunkou, čili velitelem svého kmene Osage (býka). Přes různé fáze Sachemů se - následně označeni barevnými uháčkovanými náramky - šplhali stále výš, až ve finále se Ondra, tedy pardon, Zuřivý medvěd stal jedním ze tří nejlepších indiánů a jako bonus dostal háčkovaný amulet na krk a speciální náramek k těm předchozím čtyřem. Současně s tím plnili jakési - pro našince "bobříky", pro znalé "orlí pera", která - pokud jsem to tedy správně pochopila - byla bodována a umožňovala jim "kariérní" postup. Aby si přilepšili, měli možnost za pár bodíků navíc například mýt nádobí nebo prát svému vedoucímu prádlo. Jediné, co oba svorně odmítli, bylo Orlí pero odvahy, kdy hrdina měl přes noc spát mimo osadu. Honzovi se do toho nechtělo a Ondrovi nepřálo počasí a pak už neměl ani chuť. No, ani já bych neměla :-).





Ondrovy poznámky k hodnostem ...

Denně měli na programu zajímavé činnosti, počínaje pěším výletem na Sečskou přehradu, přes výrobu totemů pro své kmeny nebo zhotovením svého vlastního kopí, které si jako trofej a současně památku přivezli domů. Protože s indiány na jednom místě pobývali i "přírodovědci", zapojila se skupinka všech 14-ti dětí do společné hry "Válka růží" a i tady slavili kluci úspěch. Díky malému počtu účastníků se potvrdily mé předpoklady, že si všichni padnou do noty, lépe se poznají a i Ondrou z minulého táboru nijak oblíbený "vedoucí Honza nakonec nebyl tak špatnej, mami." . Kupodivu ty mé chlapy neodradila ani pravidelná ranní rozcvička nebo koupel v řece, kde se poctivě otužovali a byli v ní smočení až po krk. A v sandálích. Nemusím říkat, v jakém stavu tuto obuv přivezli domů :-) ... naštěstí boty stačily dobře vyschnout a já už vím, že se příště od nich nenechám ukecat a přibalím jim "kroksy", a to bez debat.



S čím mě ale nejvíce překvapili, byla informace, že se stali držiteli diplomu za nejlépe uklizený stan. To byl pro mě opravdu šok, protože i přes přísné upozorňovaní na bordel v jejich pokojíčku vše většinou poklidí jen zběžně, vyluxují, ale do hloubky se nijak nenoří (a přitom vědí, že jakmile do toho osobně zasáhnu já, pak nic nezůstane na svém místě a generálka pokoje je nabíledni). Pravda, ve stanu měli jen dvě lůžka, kufry schované pod nimi a nejspíš i dodržovali mou radu, ať si zbytečně ven nevytahávají věci, které nebudou nosit. Takže se pak pořádek opravdu udržoval snáz než kdyby měli všechna trička, mikiny, tepláky atd. venku. Poprvé také nikde nic nenechali, vše přivezli zpátky domů a dokonce mi nezapomněli vylovit kámen z řeky. Každý jeden. Od Ondráška jsem ještě dostala korálky navlečené na kůži; jen musíme vymyslet, kam si je přidělám, protože kolem ruky nejdou - ač dostatečně dlouhé - nijak spojit, aby držely. A dnes mi dokonce s dvoudenním zpožděním má přijít pohlednice!!!


Jsem moc ráda, že Zuřivý medvěd a Silný vlk týden plný dobrodružství a nových zážitků tak perfektně zvládli. Že se mi vrátili celí a zdraví, otužení, spokojení. Že si našli nové kamarády a výhledově to vypadá, že se na jednom z příštích táboru zase sejdou. Jsou vybaveni i novými znalostmi a zkušenostmi, které jsou k nezaplacení stejně tak jako příliv vtipů, hlášek a komentářů, kterých za cestu domů padlo dost a dost.



Kluci s novými kamarády

Vsadím se, že až klukům ukážu článek, aby mi ho zkontrolovali, najde se určitě ještě spousta připomínek a rozšiřujících informací, které se k danému tématu váží. A to je vlastně dobře, protože toto je ten správný důkaz, že to nebyl "jenom" tábor, ale že to byl TÁBOR!!! Že se jim tam líbilo a budou mít na co vzpomínat.


Ondrova malůvka indiánské osady - dle fantazie.
Ondra maluje moc rád, čím titěrnější obrázek, tím lépe. Některé výtvory je třeba mít skutečně blízko u očí a hodně pozorně si je prohlížet, protože je to vypracované do takových detailů, které by člověk snadno přehlédl.

PS: Pro hnidopichy, kteří hledají na všem mouchy a čekají na nějakou i tady - mohu je uspokojit, protože jeden den ráno byl ke snídani chleba s medem, kterýžto Honzík moc nemusí, a tak "jsem dal jen jeden, mami, víc to fakt nešlo. Fakt!"

PSS: Honza není hloupej jako z pohádky, ale filuta a všeználek, který není líný se na cokoliv zeptat. Proto neváhal zajít za vedoucím s otázkou, jestli se "teda bude kouřit z dýmky míru nebo nebude?" ..... Nekouřilo se :-).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mi-lada Mi-lada | 15. srpna 2012 v 7:25 | Reagovat

Tak to byla skoro indiánská osada, nikoli tábor. Fajn, že nadšenci ochotní udělat zajímavý program pro děti nevymřeli. Jsou ale vzácný druh. Klukům to moc přeju, ale prázdniny se jim už nachylují do konečné fáze. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama