close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Million (Dolar) Baby

29. srpna 2012 v 9:39 | renuška |  Jak to vidím ...
Každý článek má svou inspiraci, jakýsi střípek, ze kterého potom poskládám mísu plnu slov, jež mají za úkol přednést mé názory, myšlenky nebo i verše. Některá přichází se životem, některá se objeví zcela náhodou, třeba tady :-). Mám ráda létání v oblacích (to duševní), tak proč si nezahrát s představou, ve které můj účet disponuje sedmi a více místnými číslicemi? Proč nebýt na chvíli milionářkou?

... a chalupu, a chalupu dostane od tááááty ...

Ano, i chalupa bude. Tedy statek. A to zůstávám nohama na zemi. Tady se start už odehrál a kdybych měla na něco ty "milijóny" vyplácnout, tak třeba na tohle:


Ovšem na takovou krásnou kuchyňku se zmůžu i bez nich, bude mi stačit pár tisícovek a já tedy pořád zůstávám stejnou renuškou, nemilionářskou, avšak s dalším splněným snem. A tak jdu radši létat jinam a ne do bydleníčka, které si budu formovat skutečně i bez konta natřískaného k prasknutí.

... já si létám, já se vznáším nadzvukovou rychlostí ...

Nevyhledávám nikterak rychlé vozy, spíše takové, do kterých se vejdeme všichni čtyři, případně i naše Mášenka. Už máme vyhlídnuto, už máme vysněno, už máme ve vesmíru objednáno. Bude bílý, voňavý po novotě, bez okopaných sedaček ... A bude naše. Samozřejmě s plnou výbavou, jak také jinak :-)

Není to třeba nic fenomenálního, ale ... zkrátka se nám líbí a proč si ho nedopřát, když mám ty "milijóny"?

... kávu si osladím o trochu víc ...

Ách, miluji cappuccino, frapé, Ice cofeé, kafe s mlíkem, prostě takové lahůdky z kávovarů. Ostatní mi stále rozmlouvají, že je to zbytečnost a marnivě utracené peníze, že stačí turek a rychlovarná konev. Ale když já tak ráda taková lepší kafíčka. Když jdeme někam na večeři, vždycky ji zakončuji něčím podobně voňavým a horkým, a když k tomu je ještě maličká karamelová dezertka ... hmmmm. Proto se není čemu divit, když další položkou na mém nekonečném seznamu bude:

tenhle úžasný kafíčkovar Tassimo :-) :-p. A že je to další nikterak nákladná věc? Inu, není, ničím nevybočuje ani nepobuřuje, je to nepatrně nadstandartní záležitost, bez které se dá žít, ale která člověka také nezruinuje. Tak proč ji ještě nemám? Protože čekám na ty "milijóny", abych ten nákup nemusela tolik řešit ;-).

... rááááj, nádherný ráááááj, nádherný kout se slavobránou ...

A všude jsou domorodé baculky, takže bych se necítila tak statně, jen bych mezi nimi svítila. Kolem krku by nám pověsily věnec z květů orchidejí, tančily by kolem nás to své "Hula, hula", slámové sukně by na nich nadskakovaly a všichni bychom se usmívali, protože v ráji to ani jinak nejde. Ráj je pro mě Hawai. A není Hawaj jako havaj. Ale i na Hawaji se dá prožít havaj a to je právě ten ráj. Sakra, to jsem se do toho nějak zamotala. No ale je to snad jasné, ne? :-D

Je tento můj sen už dostatečně vhodný k tomu, abych za něj utratila kus svých "milijónů"? Já myslím, že ano. Už se tam těším, víte?

... ona je krásná jak štěstí a štíhlá jak laň ...

Tahle útrata je bez obrázku i beze slov, ta je jen mezi mnou a universem. I na tu padne kus naškudlených "milijónů".

ALE HLAVNĚ!!!

Mám velkou rodinu, ta rodina není jeden člověk, ale je to člověků mnohem víc a ti člověkové mají svá přání a touhy, a já tuze ráda člověkům, které mám ráda, dělám radost. Ráda jim koupím zmrzlinu nebo čokoládu, ráda jim dám něco hezkého, protože pak za to dostanu jejich úsměv a potěšení. A tomu se žádné "milijóny" nevyrovnají.
Ovšem, kdybych já ty "milijóny" fakt měla, tak bych dala kus tomu, kus támhletomu, kus jemu a kus jí. Dala bych jim po korunkách, ať si sami utrácejí za to, co si jinak nemohou dopřát, co jim třeba i náramně schází nebo co je pro ně momentálně nedostupné. A pak bychom šli spolu na vyvoněnou vanilkovou do kornoutku točenou do Jaroměře a byli bychom rádi, že se máme, nasedli bychom do svých fuknčních a bezpečných aut, rozjeli se do svých nedaleko od sebe vzdálených, upravených a zrekonstruovaných domovů s pěknými zahradami a třeba i s bazénem, tam bychom posbírali naložené maso a špekáčky a rohlíky a hořčici a sjeli bychom se dohromady někde na louce a udělali si úplně obyčejný piknik, který by nás nestál vůbec nic. Ne kvůli lakomosti, ale kvůli tomu, že naše štěstí někdy nemusí stát ani korunu, ale přece bude daleko vzácnější a krásnější než kupa "milijónů" na účtu, a kdy budeme možná ve finále mnohem bohatší s prázdnými kapsami než s takovými, jež přetékají bankovkami.

PS: přesto penězi nepohrdám. Považuji je za ohromného pomocníka v rámci rozumného žití, ale taky za parchanta, který kazí lidem charakter, resp. lidé mu snadno podléhájí a mění se. V dnešní době to bez nich nejde, nároky lidstva stoupají s nabídkou, která se den ode dne stává viditelnější a dostupnější každému z nás. Chceme mnohdy víc, než na co máme a zapomínáme, co je pro nás nejdůležitější. Bohužel je nejeden nucen pracovat za pakatel jen proto, aby měl na živobytí a na odměny v podobě užívání si vydělaných korunek už mu třeba nezbývá ani čas ani chuť. Je zvláští, jak jsme během let změnili své priority. Nebo priority mění nás? A řeší tohle "milijónáři"?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 29. srpna 2012 v 19:29 | Reagovat

Peníze jsou zvláštní hodnota. Rozhodně jimi však nejde měřit kvalitu života, můžou ho hodně zpříjemnit (a sní se o tom hezky, že?), ale to životní gró se za peníze koupit nedá!

2 Mi-lada Mi-lada | Web | 5. září 2012 v 11:19 | Reagovat

Staré židovské přísloví říká, že s penězi to není tak dobré, jako bez peněz špatné. Tak nějak to bude. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama