- řekla bych Ti, ať už se konečně přestaneš bát a pak uvidíš, a to Ti slibuju, že všechno půjde líp; možná se dočkáš i zázraků
- řekla bych Ti, ať se povzneseš, protože na brblání, mudrování a debatování o nesmrtelnosti chrousta budeš mít v důchodu času dost
- řekla bych Ti, ať jsi objektivní - k sobě i k ostatním, protože ne vždy je pravé zlato to, co se třpytí
- řekla bych Ti, ať méně hořekuješ a víc si užíváš života, protože většina z nářků jsou jen výmluvy
- řekla bych Ti, ať shodíš masku hrdiny a nastavíš světu svou opravdovou tvář; jedině tak dostane Tvé srdce konečně ten opravdový prostor
- řekla bych Ti, ať méně křičíš, protože mnohé jde vysvětlit i tiše s mnohdy větším efektem
- řekla bych Ti, ať do precizně vystavěné zdi kolem sebe vybouráš díru, zabuduješ do ní zárubně a dveře, aby se k Tobě dalo přijít a abychom Tě i my ostatní mohli mít občas mezi sebou
- řekla bych Ti, že Tvá bolest nespočívá v nesprávně fungujícím těle, ale v hlavě zaměstnané spoustou zbytečností
- řekla bych Ti, nauč se milovat ne především ostatní, ale hlavně sebe; odpusť si a uleví se Ti
- řekla bych Ti, ať se rozhlédneš kolem sebe do vzdálenosti jednoho metru; to je Tvůj svět, který Tě má naplňovat
- řekla bych Ti, ať se brzy probudíš a včas stihneš zachránit to, co bylo zraněno, protože jednou by už mohlo být pozdě
- řekla bych Ti, ať přestaneš kázat vodu a pít víno. PS: přestaň štípat
- řekla bych Ti, že nikdo není dokonalý, tedy ani ten, kterého celým srdcem milujeme a možná tím spíš si uvědomujeme jeho jedinečnost - pro jeho chyby
- řekla bych Ti, ať zkusíš pro jednou nechat člověku názory a potřebu je ventilovat, protože ne vždy je dobře skutečnosti ignorovat
- řekla bych Ti, že partnerství má skutečně fungovat jinak, ale to ty víš moc dobře
- řekla bych Ti, že občas je opravdu lepší dvakrát měřit a jednou řezat, protože mnohá vyřčená slova jsou leckdy zbytečným přilíváním oleje do ohně
- řekla bych Ti, že rodina je základ tvého štěstí, tak ji nebojkotuj
Každý jeden řádek má svého adresáta, majitele. Každý patří osobě v mém životě, která na mě má určitý vliv a až na výjimku jsou to všichni velice blízcí lidé, na kterých mi svým způsobem záleží a kteří, viděno jen a jenom mýma očima, dělají neustále stejné chyby. Tyto se pak odráží na mém vnitřním vztahu k nim. I já bych tam měla mít řádek, ale asi by to nebylo objektivní - na to je lépe využít posouzení druhých. Ne k tomu postavit se ke mně čelem a začít mi vyjmenovávat za pomocí počítání na prstech jednu chybu za druhou, ale zamyslet se nad tím, co že je oním původcem určité nedokonalosti. Upřímně, docela by mě to zajímalo ...
Jejda, tyhle Tvé rady svědčí o nějakém trápení Tvého srdíčka.