16. srpna 2012 v 11:38 | renuška
|
Dle nadpisu evidentně holčičí článek :-). Ale i to je součást mých radostí, tak by bylo škoda se o téhle zkrášlovačce nezmínit.
Poprvé jsem si nechala umělé nehty udělat před pěti lety v dubnu (pamatuji si to přesně, protože v tuto dobu moji prarodiče slavili zlatou svatbu a já jsem se při té příležitosti rozhodla k onomu kroku). Bohužel jsem však nezavítala k odbornici, nýbrž ke známé (která v té době nebyla jen známou, ale až příliš důvěrnou rodinnou přítelkyní - tedy na můj vkus :-( ), kterážto byla amatérskou začátečnicí a toto se projevilo na výsledku její práce. Tipy lepila tak důkladně, že se mi bříška prstů spojila s nehty a já je musela pak násilím odlepovat, což zdaleka nebylo to nejhorší. Brzy se pod vrstvou gelu začaly dělat bubliny, odchlipy a vůbec to nevypadalo dobře, tudíž jsem po 14-ti dnech ve vzteku a za doprovodu nepříjemné bolesti všechnu tu parádu strhala se slovy, že gelovky už nikdy!
Vydržela jsem, zkoušela si doma sama vytvářet s obyčejnými laky cosi jako francouzskou manikůru a pečovala jsem o své ruce v rámci svých možností tak, abych se za ně nemusela stydět. Tedy tak, jako většina žen a dívek, kterým na sobě alespoň trochu záleží. Než ... než moje tchýně (je tchýně tchýní i po rozvodu?) začala mít měsíc co měsíc jinak barevné nehýtky, perfektně vymodelované, nic nepřirozeného, prostě upravené a pěkné hned na první dojem. Lákala mě, ať to zkusím a přiznávám, že jsem se opravdu nechala zviklat a své marnivosti podlehla. Nejen kvůli příznivé ceně a provozovně v mém místě bydliště, ale hlavně proto, že tchýně s nimi dělala téměř cokoliv a nehty zkrátka držely. Taková zkušenost je totiž velice důležitá, protože co je platné, když něco dobře vypadá, ale není to k ničemu?
Jsem poměrně kozervativní, co se tohoto kosmetického zásahu týká, proto jsem poprvé volila klasickou "francii", tedy bílé konce, přirozená růžová lůžka, jen kamínkem ozdobené prsteníčky. Stejně tak dopadla příští návštěva. Ovšem potřetí jsem se rozhodla zariskovat a šla do barev, třpytek, křiklavosti a - jak řekl můj milý - cirkusu! (viz foto na konci článku). A tehdy jsem se také usvědčila v tom, že divočina není nic pro mě, že se "v tom" prostě necítím a navíc mi nesmírně vadilo, že takto výrazná ozdoba musí zkrátka ladit, což prostě v případě jiné než bílé nebo světlounce růžové barvičky není možné. Takže opět návrat k nudě, jen maličká revolta v podobě odlišně dekorovaných prsteníků. Teprve včera jsem se rozhodla pro další krok v mých představách a požádala paní nehtařku, aby mi načančala všechny nehty stejně, a s výsledkem jsem za uplynulý půl rok spokojená úplně nejvíc. Je to přesně to, co mi sedí, v čem se cítím výborně, nehty akceptují můj šatník, snoubí se se šperky (stříbro + čiré zirkony), prostě to vypadá perfektně. Je to možná směšné, ale já se cítím už jen díky upraveným rukám velice žensky a, jak to říct?, čistě.
Závěrem snad ještě něco málo poznatků z praxe: pracuji, jak víte, jako vedoucí skladu náhradních dílů na zemědělskou techniku. Téměř denně připravuji zákazníkům dle jejich přání šrouby, řemeny, filtry, těsnění ... to vše bez rukavic (pokud tedy nemusím "krabicovat" ostré nože a pod.). Běžné činnosti jako úklid domácnosti, mytí nádobí, hrabání sena, dokonce uklízení dříví není problém. Samozřejmě je třeba být opatrná, ale ne nijak úzkostlivě. Z počátku jsem si hlídala kdejaké ťuknutí, ale až na relativně dlouhodobé odrosty mi gelovky drží perfektně a až do doby "doplňka" vypadají stále dobře. Takže když to shrnu - najdete-li si skutečnou profesionálku, která vás neodbyde za jednu hodinu, která vám vymodeluje nehýtek po nehýtku do přirozeného tvaru za pomoci kvalitních gelů a materiálů (jen ne Vietnamci oblíbené vteřinové lepidlo, proboha!!! ) a ne žádné bakule, která má fantazii, jistou ruku a výbornou fantazii, máte vyhráno. Nebojte se, že vás tento kosmetický zákrok bude omezovat v práci, to je jen předsudek! Takže za mě - UMĚLÉ NEHTY VŘELE DOPORUČUJI!
A teď už několik málo obrázků k danému tématu, aneb renuščiny pařátky :-):
Slíbená divočina - vypadají moc pěkně, ovšem opravdu nic pro mě. Ale zkusila jsem a jsem za to ráda, protože mě to utvrdilo v tom, že jsem "konzerva", která v tomto případě zůstane asi spíš při zemi.
Návrat k bílé ...
Moje poslední - v reálu daleko krásnější - něžné, jemné, až téměř svatební :-). Jsem z nich fakt nadšená ♥.
To se mi vůbec nechce věřit, že s těmito nehtíky máš odvahu hrabat se ve šroubkách!
To opravdu snesou? 