4. dubna 2012 v 9:52 | renuška
|
Je to asi měsíc, kdy ve škole, kam kluci chodí, probíhala recitační soutěž. Ondra si měl vybrat básničku dle svého uvážení, jediným kritériem byly čtyři sloky, a já mu nabídla, ať zkusí nějakou "made by renuška". Když jsme procházeli mou první a zatím i poslední sbírku, objevili jsme jen
jednu použitelnou, resp. vhodnou pro páťáka. Úspěch s ní měl, jedničku si do žákovské připsal, ale ve finále ho triumfoval Honzík, který coby druhák obsadil ve své kategorii 1. MÍSTO! Totiž, když se oba synkové učí nazpaměť cizí verše, snažím se je navést nejen k tomu, aby odříkali z hlavy slovo od slova, ale aby také kladli důraz tam, kde je třeba a hlasově ubrali na jiných pasážích, protože pak celá básnička vyzní jako malé kratičké divadlo a je to daleko příjemnější pro poslech. Honza má velikou výhodu v tom, že je větší "herec", není tak uzavřený, a přes počáteční stud zvládne přednes opravdu perfektně. Když se pak uvolní ještě víc, přidá i gesta rukou a výrazy ve tváři a to je už teprve kulturní zážitek! Takže není divu, že se oním vítězem základního kola stal.
S tímto ale přišly další povinnosti, jež odstartovala nová, delší a na zapamatování daleko složitější veršovánka, kterou se musel během týdne znovu naučit, aby mohl školu reprezentovat v okrskovém kole. Když si předlohu přinesl domů, moc se mi výběr paní učitelky nelíbil, ačkoliv tématicky byla dětská poezie naprosto trefná. Horší byly poskládané jednotlivé verše, které neměly stejný tvar po celou dobu, ale střídaly se typy ABAB, ABBA, ABCBA ... Vlastně co sloka, to jiný druh rýmování. Na hrubé přečtení to vyznělo bez ladu a skladu, ale když jsme ve spolupráci s kantorkou našly tu správnu hladinu, Honza pak snadno zvládl svůj úkol. Bohužel v případě cizí konkurence už bylo soutěžení těžší a Hanýsek neuspěl, ale přesto přese všechno jsem na něj nesmírně hrdá, že dokázal coby kluk báseň veřejně prezentovat, a to ještě tak skvěle.

(Honzík je hošíček uprostřed, vlevo od něho stojí další šikovný chlap, Sam, který je hodně hyperaktivní, ale na prkna znamenající svět se hodí naprosto úžasně. Vpravo pak stojí slečna z páté třídy, Ondrova spolužačka a také jeho milá.
Aby ale Ondra nevyšel naprázdno, i on je velice šikovný mladý muž. Již v únoru se mu podařilo při účasti v soutěži papírových modelů, pořádané časopisem ABC, umístit na velice dobrém šestém místě. O způsobu hlasování asi nemá cenu se zmiňovat, protože se mi vůbec nelíbil - posuďte sami: mohly se posílat hlasy až pětkrát za hodinu z jednoho počítače, takže ve výsledku to bylo tak, že čím víc známých, tím lepší pozice v konečném žebříčku. Spravedlnost nebyla vůbec na místě, i když si Ondy výhru zasloužil, protože výrobu papírové gorilky neodbyl a každá funkce, kterou vykreslil na bílý podklad, měla své zdůvodnění. Odměnou mu byla věcná cena, resp. Lego skládačka Hero Factory.
(Předloha pro všechny soutěžící byla stejná, ovšem tématicky a výtvarně si ji každý upravil dle svého - Ondřej tu svou gorilku nazval jménem ROBOOP).
Ondra pózuje s odměnou, zatím ještě schovanou v krabici ...
... o půl hodiny později :-).
O tom, že mého staršího syna skládání a slepování papírových modelů baví a jde mu, svědčí i stříbrná medaile za rok 2011 z Jindřichova Hradce nebo čerstvý diplom za druhé místo ve výrobě ponorky. Pravdou je, že velikou podporou jsou jemu i dalším členům zájmového kroužku jednak vedoucí učitel a pak také pověst, kterou místní základní škola ohledně těchto aktivit má. Již dlouhodobě sklízí úspěchy na tomto poli po celé České republice a já jsem skutečně hrdá maminka chlapce, který má na takových výsledcích svůj nemalý podíl.
Závěrem:
Teď v půlce dubna nás čeká další soutěžení; tentokrát se do toho obuje Honzík, a to doslova, protože mimo úboru nazuje i nějaké pohodlné topánky, aby své malé kolegyni nepošlapal nožky. S tanečním kroužkem, který už druhým rokem navštěvuje a coby jeden ze dvou chlapců je tedy plně vytížen, pojede zkusit štěstí do sousedního města.
Tak nám držte pěsti, ať se znovu zadaří tak pěkně, jako dosud :-).
Obrovská gratulace a jsem ráda, že se podařilo a Ondra má z výhry radost. Honzíkovi samozřejmě držíme pěsti. Je krásné, že ti oba dělají takovou radost
