close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jaravíla

5. dubna 2011 v 10:26 | renuška |  Přišla Múza
Dlouho jsem spala. Celých devět měsíců jsem bledla a ztrácela se do mlhavé běloby, abych se směla vrátit zpátky a znovu si připadat jako v ráji, kde o mě všichni pečují a mají mě rádi. Kde se na mě těší, kde se jejich touhy nedočkavě tetelí, aby mi mohly splnit, co mi na očích uvidí a z mé křehké duše vyčtou, a já jim jejich lásku oplácela, jak jen umím. Škoda jen, že můj pobyt tady je limitován a já už teď vím, že se brzy budu muset odebrat zpátky do prázdna, abych uvolnila místo své sestřičce, která zatím odpočívá stejně jako další dvě.
Máme mezi sebou zvláštní vztah - víme o sobě, ale s jednou z nás se nikdy nepotkáme. Žádná z nás není starší, žádná z nás není ošklikvější, dokonalejší, chytřejší. Všechny jsme stejně půvabné a důležité, ale každá jinak. Bývají okamžiky, kdy se hádáme o své dočasné působiště, za což může jednak naše netrpělivost, ale také přání zůstat co nejdéle tam, kde smíme být jen chvíli. Kde je živo, spousta místa, mnoho krás k vidění i k cítění. Kde samým údivem nevíme, kam se dřív vrtnout, kde se na špičce své jemné nožky zatočit do té nejpůsobivější piruety a okouzlit tak široké okolí, jež by zatoužilo pouze po naší společnosti. Užíváme si a podmaňujeme prostor určený jen a jen pro nás a z povinností, jež s sebou přinášíme, si vytváříme radost a štěstí, díky kterým záříme.
Právě teď přišla řada na mě - proto procitám z tvrdého snění a z počátku opatrně nakračuji, abych si o chladné ranní vlhko v pučící trávě neporanila svou tenkou kůži na nohou. Od prvních teplých doteků slunce si nechám obarvit své dlouhé vlasy, jež se svým zlatem vyrovnají právě paprskům. Tváře poštípané od sychravého větříku získají narůžovělý nádech a tulipánová růž propůjčí svou rudost mým rtům, které se usmívají na probouzející se přírodu. Modřence a podléšky se v mých očích budou odrážet jako obraz v zrcadle a já už dávno nebudu neviditelná. Ještě mi zbývá zabalit svou nahotu - jsem si sama návrhářkou i švadlenkou, kadeřnicí i kosmetičkou; z narcisů uvitý věnec a z kalichů bledulí navléknuté korálky, šaty ušité z jemně oranžového svítání, ozdobené výšivkou sedmikrásek. Takhle bude vypadat můj březnovo-dubnový slavnostní háv, v němž vyprovodím Zimyvílu do načechraných peřin, aby mohla po náročné práci nabírat síly. Ten pak vyměním za květnové kanýrky teplého vánku, za mašle zapletené do pampeliškových copů, za volánky poskládané z rozvitých pupenců třešní a jabloní, za nimiž se budu schovávat při pozorování líbajících se lidí. Než se v červnu, ve vůni zralých jahod, v lehkosti lučních zvonků a líbeznosti kopretin stanu jednou z nich. Smrtelnicí, ovšem pouze dočasnou - jen na dalších čtyřicet týdnů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | 5. dubna 2011 v 19:29 | Reagovat

Renýýýýý neblbni BULÍÍÍÍÍM!!!To je tak krásný.

2 Lucka Lucka | Web | 6. dubna 2011 v 8:32 | Reagovat

Dokonalé! Jaravílu já můžu. :-)

3 Mi-lada Mi-lada | Web | 6. dubna 2011 v 10:32 | Reagovat

Jééé, to je krásný popis jara. :-)

4 Laluš Laluš | 6. dubna 2011 v 12:12 | Reagovat

Ty tvoje hrátky se slovíčky ... krásně se to čte, krásně.

5 Lenka Lenka | 21. dubna 2011 v 14:40 | Reagovat

Jak poetické, Reni! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama