close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vykřičet

14. března 2011 v 19:49 | renuška |  Jak to vidím ...
Trochu se mi to teď mele. Všechno. Emoce se mnou opět mávají a jak mi právě potvrdila má milá paní kartářka, není divu. Stačilo jí připomenout mé datum narození a bylo. Více se dozvím ve středu, až k ní půjdu na seanci, kterou potřebuji jako nikdy dřív. Tedy ... vlastně už párkrát mě tohle spojení s vyšší energií hodně pomohlo a nakoplo; a právě proto volím tuto očistu a cestu k vlastnímu klidu daleko spíš než slzy pod peřinou. Ačkoliv i ty se hlásí občas o slovo.
Nemohu a ani nechci uvádět, co teď natolik zaměstnává mé myšlenky a uvádí v činnost mozkovnu i v čase, který je určen ke snění a k úplnému uvolnění. Na dnešní den jsem byla schopna naspat stěží dvě hodiny a spánkový deficit tak budu asi několik dalších dní postupně vyrovnávat k mému běžnému osmihodinovému normálu. Spím ráda, zvláště pak tehdy, když vím, že všechno kolem mě, všichni kolem mě jsou šťastní a zdraví. S přehlédnutím několika titěrných detailů, které mají podobu rýmy nebo malého krátkodobého nedorozumnění, se téměř všichni mají dobře. V podstatě i já se mám dobře. Klukům skončily jarní prázdniny, které prožili s tatínkem a já, ačkoliv jsem předem měla naplánované náplně volných dní a o nudě se tudíž nedalo vůbec uvažovat, jsem sotva stihla to, co jsem chtěla. Každý den program, příjemný, pohodový, kousek o samotě, kousek s přáteli, kousek s učebnicí, kousek s televizí. Rozdělila jsem si prázdné večery do plných šuplíků a den po dni po jednom otevírala a kochala se. A přece ...
Přece je tu něco, co tu kýčovitě dokonalou harmonii narušuje natolik, že já i přes dobře myšlená doporučení nedokážu onu věc ignorovat. Příliš úzce se mě dotýká, nelze dělat, že neexistuje. Jediné, co je, je nejistota a strach. A já se i přes snahu vše vidět pozitivně, dávat naději, věřit ve vše dobré klepu a bojím, protože ... protože tady se bojí každý. Do jednoho. Třese se jako osika v černočerné jeskyni a mhouřením očí zkouší najít skulinku mezi pevně posazenými kameny, aby viděl to tolik vytoužené světélko, které ho má dovést zase zpátky tam, kde je mu dobře. Zkouším tím jasným bodem být, zkouším se stát majákem, kterému tluče srdce natolik jistě a silně, že má tak obrovskou moc, aby si k sobě přitáhlo to, co od něj krůček po krůčku odchází do temnoty.
Plus ještě další menší průsery, např. rozvod, který se kvapem blíží a na který možná budu sama, ač s oporou rodiny a přátel. Jsem smířená, chci, aby to bylo za námi, ale slabosti přicházejí i tady. Nebo taková hloupost jako letní dovolená. Volna, kdy děti nebudou doma a ... V hlavě se mi předbíhají všelijaké úvahy, přání, sny, touhy - já bych toho tolik chtěla! Zeptejte se mě na cokoliv a já vám přesně povím, jak by to mělo vypadat, aby mě to naplňovalo a já byla šťastná. A nic z toho nejdůležitějšího nejde nikde koupit, nic. Všechno je to v člověku, ve sdílení, v duši. Řekněte mi "pole" a já vám povím "svačiny". Řekněte mi "léto" a já vám povím "louka". Řekněte mi "město" a já vám povím "toulání". Řekněte mi "večer" a já vám povím "milování". Hlavně na to nebýt sám. Sama.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | 14. března 2011 v 20:35 | Reagovat

Všechno chce svůj čas,srovnat své představy s realitou.Nic se nemá přehánět ani ten strach,tak mysli pozitivně.Určitě se dočkáš,ale nemysli si,že to bude zítra nebo za měsíc,ale bude.

2 Marie Marie | 14. března 2011 v 20:36 | Reagovat

A Renuško jseš zlatíčko!!!!!!!

3 MirekČ MirekČ | Web | 15. března 2011 v 7:54 | Reagovat

Řekněte mi sama a mně napadne Petr Muk. Řekněte mi reenade a mně napadnou mezírky. Snad se na ně někdo chytí, ne??? ;-)

4 Mi-lada Mi-lada | Web | 15. března 2011 v 8:32 | Reagovat

Chápu. Nelze nepochopit, když Ty to umíš tak přesně a upřímně vyznat. Držím palečky, aby ten strach ze samoty moc nevystrkoval pařáty. Neřád je to, ale ty jsi silná a zvládneš to  a pak jednou, za  nějaký čas přijdou chvíle po kterých toužíš. :-)

5 Laluš Laluš | 15. března 2011 v 12:22 | Reagovat

Zlato moje, Marie i Miládka napsaly přesně to, o co bych se pokusila i já. Vím, že navenek jsi pohodář a velká holka, za tím vším ty slzičky, ... Stokrát opakované, chce to čas. Není to fráze, třebas to tak vypadá. Je mě jasný, že když se podaří nakupit pár "příjemných " zážitků dohromady, stojí to za prdlačku a ne pokaždý lze vyjít s úsměvem.
Moc ti přeju, ať to všechno zvládneš, rozvod jako taková formální záležitost stejně nebude dvakrát příjemná, to prostě musíš vydržet. Ve dvou by se to ale dalo přestát líp, já vím. Budeme na tebe samozřejmě myslet, moc moc :-(

6 Vb Vb | Web | 15. března 2011 v 16:22 | Reagovat

Ahojky, myslim na teba, drz palec, za hodinu a pol idem malovat :-) zajtra foto v mailiku:-)

7 Vendea Vendea | Web | 15. března 2011 v 17:24 | Reagovat

Venku svítí sluníčko a já bych si přála, vzít někoho za ruku, jít se projít, dostat pusu.....ale jsem tu sama... musíme věřit, že vše špatné, smutné a bolestivé jednou přejde a zase bude líp, mnohem líp - jedno nemůže být bez druhého ;-)  :-) však se dočkáme

8 renuška renuška | Web | 15. března 2011 v 19:55 | Reagovat

Díky všem za příznivá a milá slůvka - ta daleko spíš než mě patří poslat dál, já jsem pouze prostředník, kterému není lhostejné, aby někteří z nás měli o kus štěstí méně než druzí. Nechci být konkrétní, protože vím, jak mě samotné se ona záležitost dotýká, a to zdaleka okrajově ... Ještě jednou vám moc děkuju. :-*

9 Janina Janina | 16. března 2011 v 17:17 | Reagovat

v jeden čas jsi v euforii a hned na to na dně :-( tak si říkám...stál za to? stál za tvoje slzy a trápení? kolik dní bylo hezkých a kolik špatných? Chce to čas  a u tebe asi víc času. Samota ti nehrozí. Ohlídni se tak 1-2 roky a sama jsi nebyla. Teď se neuraž, ale příliš jsi tlačila na pilu a ono to chce asi zvolna plout. Já vím, mě se to říká lehce, ale sama nebudeš, jen netlač a čekej. Však ta pravá bomba přijde až jí budeš nejmíň čekat Reni ;-)

10 Marie Marie | 19. března 2011 v 22:00 | Reagovat

Renuško nebuď smutná a vypiš se z toho. Čekám na tvé řádky piš,piš,piš!!!!

11 Werri Werri | Web | 21. března 2011 v 18:15 | Reagovat

Renuško je dobře, že se z toho vypisuješ. Jsi silná osobnost a až přijde pravý čas, sama už nebudeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama