5. února 2011 v 12:17 | renuška
|
Marušku Novákovou už většina návštěvníků mého blogu zná. Poprvé jste se s ní mohli setkat v
tomto článku. Mně osobně k srdci moc nepřirostla, tedy ... ona by přirostla, ale pokaždé, když jsem ji viděla, musela jsem se zhnuseně otáčet na druhou stranu, protože takhle ošklivou ženskou potkat je snad ještě horší než smrt. Asi jí to bylo líto, protože se mi připomněla i o
Silvestru. Tehdy mě nespustila z očí na dobré dvě hodiny a já ji, bohužel, ze sebe nemohla ani za boha smést. Pronásledovala mě všude tam, kam jsem šla; kde jsem si sedla, seděla i Maruna; kde jsem se postavila, postavila se i Maruna; i na toaletu vcházela souběžně se mnou. Rezignovala jsem ... A pokud mi nevěříte, mám tu pro vás téměř živoucí důkazy :-D :
Mikrofon pouštěla z ruky jen pro chvíle určené muzikantovi.
Při soutěžích se aktivně zapojovala především tam, kde se jí dostávalo mužské přízně.
... a kdybyste viděli to obutí - staré dobré důchodky! ...
Nejvíc mě ale nakrkla, když se vetřela do přízně mé veliké kamarádky - "kinové Míši". To už jsem zasáhla a milou madam Marušku Novákovou vyprovodila ze světa. Protože ale vím, že je to žena nezbedná, moc bych za to nedala, že se brzy zase přihlásí o slovo.
Ta je teda fakt hrozná! Ještěže ses jí zbavila, ještě by se chtěla k tobě nastěhovat!