Klín klínem
24. ledna 2011 v 13:19 | renuška | Přišla MúzaKomentáře
![]()
Klín se zatesává
S praskotem letokruhů
Zatínaj dlaně
Maj pocit dobrodruhů
Myšlenkou do kůry klovnou
Stíny problémů odletí
Dřevorubci roztržití
Hážou lenost do smetí
Vklínil jsem před časem
Své jméno do tvého
Mé zuby tvým dásním svěřil.
Žila´s tak s bezzubým chuďasem.
Přibili jsme se posléze
Navzájem do zlého
Jen v klíny do hlavy jsem věřil.
Za rok s tvým tichým souhlasem
Klín za klín
Zub za zub
Tebe i mne změřil
A vydal se za jasem.
Nevytluču... Nevylomím... Nenahradním... Nezastíním... Ale neustále se o tohle všechno snažím...
P.s.: k Tvému komentu, knížka měla štastný konec... jen u matematiky se ukázalo, že jsem učebnici celej rok neotevřela a budu zkoušku opakovat :(
Kamarádka mi na stesky s podobným nádechem kdysi řekla "keep trying". Takže, zkoušej dál. Nic není napořád. Najednu stranu strašná pravda, ale nadruhou stranu úžasně osvobozující...
Napiš to klínovým písmem.
Hnedle to bude vypadat jinak.
krásná hra se slovy... ;) podle mě člověk nesmí lámat, tlouct ani nahrazovat... jen pomaloučky vytahovat...