14. ledna 2011 v 14:16 | renuška
|
V dobách nedávno minulých jsem iniciátorkou veškerých sexuálních narážek, připomínek, dvojsmyslů a dalších ukazatelů vůči Jaroušovi (pro neznalé: kolega z práce, se kterým prožívám téměř denně všelijaké trampoty) byla já, což se s příchodem nejkrásnějšího traktoristy do mého života změnilo. Pozornost dříve směřovaná k nešťastníkovi Járovi, který tím velice trpěl a prohlašoval, že jakýkoliv fyzický kontakt se mnou by mu způsobil vyrážku po celém těle a proto se pro jistotu "osypal" ještě dřív, než jsem se ho vůbec stačila dotknout, změnila svůj cíl, kterým se stal výše jmenovaný nejkrásnější.
Nebyli by to ovšem muži, kteří si - sic nepřiznaně - chrání svůj "majetek" před všemi vetřelci a likvidují každého nepřítele zbraněmi sobě vlastními. Pro Jarouše byl můj přirozený odstup impulsem k tomu, aby se začal zviditelňovat a dal mi na vědomí, že ho opomíjím. Lumpárny i harašení z mé strany polevily na hranici "sem-tam-občas" a to jen jako zpestření pracovních dní bez úmyslu brát je vážněji než bylo zdrávo. Konkurence nejtěžšího kalibru - tedy řidič červeného traktůrku (Lucko, Standa to není, má ale krásné jméno od písmene T.) - panoval na pomyslném žebříčku TOP MEN už delší období a s odkazem na známé rčení: "Příležitost dělá zloděje." jsem se srdcem na dlani začala krást a svou roli lupičky jsem si náramně užívala.
Vibrace vyzařované mou duší prozrazovaly, jak se věci mají a Jarda začal větřit a zaznamenávat změny mých nálad, které se měnily s ohledem na probíhající intenzivní vztah. Dospělo to až k takovým aktům, kdy mi zcela nekrytě hledí do výstřihu, upozorňuje mě na vykukující spodní prádlo, poplácá po rádobyoblém konci zad a začátku stehen, do "žlábku" nestydatě odkládá propisky, zásobuje tuze intimními videi, jež mu zasílají jeho kamarádi na mail. Nepochybně se též ve mně snaží vyvolat žárlivost tím, že nadšeně vykládá tu o překrásné prodavačce nafty, tu o dívence z plakátu ...
Jak říkám, Jarouš by všechna má slova popřel, ale já vím, co vidím, tedy že tentokrát mě jaro obešlo velkým obloukem a začalo zapalovat lýtka Andělovi. Důkazem je mi rozkvetlé luční oslovení, kterým mě dnes častoval - řekl mi "Kopretino" :-). Dost možná i proto, aby si vyžehlil ty čtyři kostky cukru, které mi nasypal do kafe (piju spíš hořké!), aby se mi spravedlivě pomstil za neplechy, které jsem mu předtím vyvedla já. Ovšem zůstaňte imunní například vůči řečem, které vás nabádají, že prsa máte nechávat doma a do práce chodit bez nich, neb v tom případě by se na váš hrudník nemusel dívat ?!?! To je zcela jasná provokace počítající s reakcí ve formě tvrdých následků :-D.