Výhledově
3. prosince 2010 v 8:05 | renuška | Jak to vidím ...... budeme všichni šťastni ... ", zpívá se v jedné staré písničce od kapely Mňága a Žďorp. Proč ne? Ačkoliv bych radši, kdyby se pojem výhledově svým obsahem nevzdaloval, nýbrž aby si pospíšil, neboť se mi pocit štěstí zatím dostavuje jen v mlhavých závojích, které mi během dne protékají před očima.
Když se mě teď někdo zeptá, jak se mám, odpovídám, že dobře. Můj nejkrásnější pan T. by řekl, že se má ... "tak, normálně." Což je v podstatě tisíckrát lepší než se mít zle, špatně, stonavě, mrzutě, trápivě, nevolně, smutně a tak dále. Na klasické školní stupnici jsme tedy na trojce, což značí zlatou střední, nikoliv však tu lepší známku. Takže bych ráda, aby se můj život kapánek ve výuce polepšil a do pololetí svůj průměrný stav upravil do polohy chvalitebně, kterou jsem již ochotna tolerovat více než jak je tomu momentálně. Pokud se překvapím a na konci ledna budu levitovat ve stavu "výborně", bude to úplně nejlepší, ale jsem skromná a spokojím se tedy i s onou dvojkou.
Výkyvy způsobující stoupající pocit radosti ze života mají mnoho tváří a podob. Počínaje dětmi, přáteli, rodinou a konče maličkostmi, které jako majáky svítí v kalendáři a dovolují mi se na ně těšit. Ať už je to spoluúčast na tradiční vánoční dílně pro děti, kde tuto sobotu budeme s malými i velkými tvořit neokoukané a originální adventní dekorace a dárečky, nebo vyhlídka na vánoce, které letos budou chutnat jinak. S dětmi je oslavím už o den dříve, aby na Štědrý den byly s tatínkem a já si užívala společnosti mé největší kamarádky "tričkové" Katky, jejího manžela a synka. Upečeme si vepřové koleno a s mastnými prsty a ústy budeme koukat na pohádky, brebentit, popíjet vínko a ... prostě si užívat.
Nemám ráda oslavy konce roku, ale vzhledem k posledním událostem a stavu "single" jsem využila možnosti vyrazit se známými na zábavu. Spoléhám na bohatý program (karaoke, živá hudba, soutěže a hry) a teoreticky i na nové neznámé tváře, které by mi mohly zpestřit onu akci a zároveň nechávám své pomyslné dveře stále otevřené tomu, kdo do nich bude chtít vstoupit (nebo se vrátit - ale to je běh na dlouhou trať). Pravdou je, že sedět doma na zadku v čase nedobrovolné samoty nikomu nijak zvlášť neprospívá, takže už teď jsem si jistá, že jsem se rozhodla správně.
Dokonce mám už záchytný bod i v únoru dvatisícejedenáct - mám koupenou vstupenku na koncert své oblíbené kapely - Kryštoff-on tour, které pojedou po kinech Cinestar a mimo hraní bude tvořit kulisu i projekce na plátně. Jsem zvědavá na neobvyklé podání show, ale o kvalitě nepochybuji, ta bude jistě opět skvělá. Ještě nikdy mě Richard a spol. nezklamali a není pochyb, že i teď dostojí svému úžasnému přednesu. Waw.
A takhle to mám. Blikátek slibujících dobrou náladu už svítí víc než před měsícem, některá se překřikují, aby na sebe strhly svou pozornost. Zkouším mezi nimi najít to, které patří lásce, ale vždycky se ztratím (nebo se ono ztratí mně?). Tento rok to na mě zkoušely dvě, já si jich všimla a pokaždé jsem si jejich ostré a teplé světlo užívala naplno. To první bylo nutné přes všechny třpytky a jasněnky, které kolem sebe rozptylovalo, zhasnout, protože nebylo možné mu dopřát dost energie, a to druhé? Zatím stále problikne, jeho síla a intenzita byly napojeny na sílu a intenzitu vztahu, který ho vyživoval a není tedy možné ho zničeho nic utlumit. Nevím, jak to s ním dopadne, ale s dovolením si ho v sobě vezmu i do nového roku, protože šanci na uzdravení má každý. Výhledově ...
Komentáře
Renuško, tvoje hodnocení stavu oznámkováním mne zaujalo. Přemýšlím jak se mám. Je to ale spíš na dlouhé povídání, možná námět na celý článek.
Tobě přeju ať se stupnice přehoupne k lepším známce. Výhledově je možné všechno ![]()
neboj se, řady blikátek se jistě ještě rozšíří... i o ty nejcennější. je přece čas vánoc a to se může stát cokoliv ;) je dobře, že ses rozhodla někam vyrazit, určitě nebudeš litovat a bude to fajn. ty, se svým hlasem se nemusíš bát karaoke, jako by tomu bylo v mém případě. ;)